38 C 100/2022-26 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou soudu dne 23. 2. 2022, se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 2 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 700 Kč od 21. 10. 2019 do zaplacení, a to z titulu jí jako postupníkovi postoupené úvěrové pohledávky s tvrzením, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [IČO], jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem, původní věřitel uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 2 700 Kč, který měl být splacen nejpozději dne [datum], žalovaná poskytnutý úvěr čerpala, avšak do data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Po prověření schopnosti žalované splácet jí byl úvěr poskytnut. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. Platba úvěru byla identifikována uvedením variabilního symbolu [číslo] – rodný číslem žalované. Úvěr byl žalované prokazatelně poskytnut, jak je patrno z výpisu z bankovního účtu, ale přesto nebyl žalovanou uhrazen v celé výši. Žalovaná nevrátila úvěr ve lhůtě splatnosti [datum], a to ani po předžalobní upomínce právního zástupce žalobkyně, odeslané ji dne [datum]. 2. Soudem vydaný a žalobě vyhovující elektronický platební rozkaz se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl zrušen. 3. Žalovaná, ač usnesením soudu vyzvána, aby se k podané žalobě písemně vyjádřila, tak ve stanovené lhůtě neučinila. 4. Soud pak se souhlasem účastníků řízení, který je ve spise doložen, rozhodoval bez nařízení jednání podle ust. § 115a o.s.ř. 5. Z listin, které ve věci předložila žalobkyně, zjistil soud skutkový stav tvrzený žalobou a tento stav tak považuje i za svůj závěr o skutkovém stavu věci: Smlouvou o úvěru, uzavřenou mezi společností [právnická osoba], [IČO], jako původním věřitelem (úvěrující) a žalovanou jako úvěrovanou dne [datum], se uvedená společnost zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 2 700 Kč, který měl být žalovanou splacen nejpozději dne [datum], uvedená společnost sjednaný úvěr žalované poskytla dne [datum] na účet [číslo] [bankovní účet] u [právnická osoba], jak to prokazuje žalobkyní předložené potvrzení o provedené platbě ve výši 2 700 Kč na uvedený účet žalované ze dne [datum] s variabilním symbolem v podobě rodného čísla žalované [číslo]. Žalovaná se zavázala úvěr splatit uvedené společnosti do 20. 10. 2019. Ve lhůtě splatnosti však žalovaná svůj závazek nesplnila ani částečně. [právnická osoba] pak svou pohledávku ze spotřebitelského úvěru za žalovanou postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]; tuto skutečnost oznámila žalované oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Žalovaná pohledávku neuhradila ani přes předžalobní výzvu právního zástupce žalobkyně ze dne [datum]. Žalovaná přitom netvrdila, natož, aby prokázala, že by na dluh z úvěru, byť třeba částečně plnila, přitom na ní leží důkazní břemeno o úhradě dluhu ze splatného úvěru. 6. Podle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1879 a násl. cit. nového obč. zák. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. § 1880 cit. nového obč. zák. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle ust. § 1968 cit. nového obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany smlouvy neujednaly; podle jeho ust. § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 7. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co povinnosti žalované zaplatit žalobkyni jako nynějšímu věřiteli a právní nástupkyni po původním věřiteli (která je nyní ve věci aktivně legitimována) dosud nesplacenou, avšak již dne 20. 10. 2019 splatnou dlužnou jistinu úvěru ve výši 2 700 Kč, jakož i zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru, tedy z částky 2 700 Kč od 21. 10. 2019 do zaplacení, když splatnost úvěru nastala dne 20. 10. 2019 a žalovaná je tak od 21. 10. 2019 v prodlení s jeho splacením. Právní předchůdkyně žalobkyně převedením požadované částky úvěru na účet uvedený žalovanou svůj závazek splnila, žalovaná netvrdila, natož aby prokázala, že by peněžní prostředky jí čerpaného úvěru vrátila. Žalobkyně prokázala, že úvěrovou pohledávku postoupením nabyla a je tak ve věci aktivně legitimována a stala se věřitelkou úvěrové pohledávky za žalovanou. Žalované také vznikla druhotná povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 2 700 Kč ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni její splatnosti. 8. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit plně úspěšné žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč Náklady žalobkyně potřebné k účelnému uplatňování práva přitom sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů právního zastoupení, náklady právního zastoupení představují odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí věci, předžalobní výzva k plnění a podání žaloby), dále 3 x 100 Kč za 3 paušální náhrady hotových výdajů podle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, advokátní tarif, a dále částka 189 Kč jako náhrada za daň z přidané hodnoty (21%) z odměny advokáta a paušálních náhrad hotových výdajů, což je v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o.s.ř., když advokát osvědčil, že je plátcem DPH. 9. Pokud soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení a v jejím rámci o odměně a paušální náhradě hotových výdajů advokáta rozhodoval podle ust. § 14b odst. 1 a 5 cit. advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 7. 2014, je tomu tak proto, že soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobkyně, zastoupena týmž právním zástupcem, podává žaloby opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (tedy o zaplacení jí postoupené pohledávky ze spotřebitelského úvěru) na ustáleném vzoru, přičemž tyto žaloby se liší zpravidla jen výší žalované částky a osobou žalovaného. 10. Podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.