38 C 91/2022-27 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou soudu dne 7. 2. 2022, se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 25. 9. 2021 do zaplacení, a to z titulu jí jako postupníkovi postoupené úvěrové pohledávky s tvrzením, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba], [anonymizováno], [IČO], jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem, původní věřitel uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 24. 9. 2021, žalovaný poskytnutý úvěr čerpal, avšak do data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Po prověření schopnosti žalovaného splácet mu byl úvěr poskytnut. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Platba úvěru byla identifikována uvedením variabilního symbolu [číslo]. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z výpisu z bankovního účtu, ale přesto nebyl žalovaným uhrazen v celé výši. Žalovaný nevrátil úvěr ve lhůtě splatnosti [datum], a to ani po předžalobní upomínce právního zástupce žalobkyně, odeslané mu dne [datum]. 2. Soudem vydaný a žalobě vyhovující elektronický platební rozkaz se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl zrušen. 3. Žalovaný, ač usnesením soudu vyzván, aby se k podané žalobě písemně vyjádřil, tak ve stanovené lhůtě neučinil. 4. Soud pak se souhlasem účastníků řízení, který je ve spise doložen, rozhodoval bez nařízení jednání podle ust. § 115a o.s.ř. 5. Z listin, které ve věci předložila žalobkyně, zjistil soud skutkový stav tvrzený žalobou a tento stav tak považuje i za svůj závěr o skutkovém stavu věci: Smlouvou o úvěru, uzavřenou mezi [právnická osoba], s.r.o., [IČO], jako původním věřitelem - úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným dne [datum], se uvedená společnost zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být žalovaným splacen nejpozději dne [datum], uvedená společnost sjednaný úvěr žalovanému poskytla dne [datum] ze svého účtu číslo [bankovní účet] na účet žalovaného číslo [bankovní účet] u [právnická osoba], jak to prokazuje žalobkyní předložený výpis z běžného účtu č. [bankovní účet] o provedené platbě ze dne [datum] ve výši 10 000 Kč na uvedený účet žalovaného s poznámkou„ půjčka [příjmení]“ a variabilním symbolem [číslo]. Žalovaný se zavázal úvěr splatit uvedené společnosti do [datum]. Ve lhůtě splatnosti však žalovaný svůj závazek nesplnil ani částečně. [právnická osoba], pak svou pohledávku ze spotřebitelského úvěru za žalovaným postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]; tuto skutečnost oznámila žalovanému oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Žalovaný pohledávku neuhradil ani přes předžalobní výzvu právního zástupce žalobkyně ze dne [datum]. Žalovaný přitom netvrdil, natož, aby prokázal, že by na dluh z úvěru, byť třeba částečně plnil, přitom na něm leží důkazní břemeno o úhradě dluhu ze splatného úvěru. 6. Podle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1879 a násl. cit. nového obč. zák. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. § 1880 cit. nového obč. zák. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle ust. § 1968 cit. nového obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany smlouvy neujednaly; podle jeho ust. § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 7. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni jako nynějšímu věřiteli a právní nástupkyni po původním věřiteli (která je nyní ve věci aktivně legitimována) dosud nesplacenou, avšak již dne [datum] splatnou dlužnou jistinu úvěru ve výši 10 000 Kč, jakož i zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru, tedy z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, když splatnost úvěru nastala dne [datum] a žalovaný je tak od [datum] v prodlení s jeho splacením. Právní předchůdkyně žalobkyně převedením požadované částky úvěru na účet uvedený žalovaným svůj závazek splnila, žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že by peněžní prostředky jím čerpaného úvěru vrátil. Žalobkyně prokázala, že úvěrovou pohledávku postoupením nabyla a je tak ve věci aktivně legitimována a stala se věřitelkou úvěrové pohledávky za žalovaným. Žalovanému také vznikla druhotná povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 10 000 Kč ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni její splatnosti. 8. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit plně úspěšné žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč Náklady žalobkyně potřebné k účelnému uplatňování práva přitom sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů právního zastoupení, náklady právního zastoupení představují odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí věci, předžalobní výzva k plnění a podání žaloby), dále 3 x 100 Kč za 3 paušální náhrady hotových výdajů podle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, advokátní tarif, a dále částka 189 Kč jako náhrada za daň z přidané hodnoty (21%) z odměny advokáta a paušálních náhrad hotových výdajů, což je v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o.s.ř., když advokát osvědčil, že je plátcem DPH. 9. Pokud soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení a v jejím rámci o odměně a paušální náhradě hotových výdajů advokáta rozhodoval podle ust. § 14b odst. 1 a 5 cit. advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 7. 2014, je tomu tak proto, že soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobkyně, zastoupena týmž právním zástupcem, podává žaloby opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (tedy o zaplacení jí postoupené pohledávky ze spotřebitelského úvěru) na ustáleném vzoru, přičemž tyto žaloby se liší zpravidla jen výší žalované částky a osobou žalovaného. 10. Podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.