7 C 206/2021-29 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 1 524 Kč s úrokem z prodlení shora uvedeným s odůvodněním, že žalovaný použil prostředek městské hromadné dopravy provozovaný žalobkyní bez platného jízdního dokladu dne [datum], když podle smluvních přepravních podmínek provozovatele městské hromadné dopravy je žalovaný proto povinen zaplatit žalobkyni přirážku k jízdnému 1 500 Kč za jízdu bez platného jízdního doklad a jízdné 24 Kč, jestliže se žalovaný zdržoval v placeném prostoru, resp. cestoval dopravním prostředkem, přičemž pověřená osoba žalobkyně s žalovaným sepsala zápis o přepravní kontrole. 2. Žalovanému byla doručena žaloba včetně usnesení o výzvě dle § 114a/ odst. 2 písm. a) o. s. ř. a 115a/ postupem dle § 49 o. s. ř. 3. Soud dále pokračoval v řízení dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, jestliže ve věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Soud má za prokázané, že žalovaný cestoval bez platné jízdenky dne [datum], přičemž pověřený pracovník žalobkyně, a to přepravní kontrolor, sepsal zápis o přepravní kontrole k černé jízdě [číslo] dne [datum] v [anonymizováno], linka [anonymizována dvě slova], místo kontroly [ulice]. Předžalobní výzva byla žalovanému adresována dne [datum]. 5. Shora uvedené skutečnosti soud zjistil ze zápisu o přepravní kontrole [číslo] dne [datum], smluvních přepravních podmínek PID, předžalobní výzvy ze dne [datum]. 6. Při hodnocení shora uvedených důkazů soud uzavřel, že žalovaný se zdržoval v placeném prostoru, patrně použil prostředek městské hromadné dopravy provozovaný žalobkyní bez platného jízdního dokladu, čímž mu bylo uloženo zaplatit přirážku 1 500 Kč a jízdné 24 Kč. 7. Rozhodnutí soudu je odůvodněno § 2550 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, jestliže použil žalovaný dopravního prostředku uvedeného DP a tím byla mezi účastníky fakticky uzavřena smlouva o přepravě osob, z níž pro něj vyplynula povinnost zaplatit jízdné. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách, a dle § 18a odst. 2 písm. a) zák. č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, povinnost zaplatit přirážku k jízdnému, která je v smluvních přepravních podmínkách stanovena na částku 1500 Kč a nepřesahuje tedy částku uvedenou v § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách, a § 18a odst. 3 zák.č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě. 8. Podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, jehož výši stanoví prováděcí předpis, jímž je vládní nařízení č. 351/2013 Sb. v účinném znění. 9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy neúspěšný žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce na nákladech řízení částku 1 489 Kč. V této částce je zahrnuta odměna advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k zaplacení a sepis žaloby) po 200 Kč, tři režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. za 3 úkony právní služby, celkem 900 Kč zvýšených o položku 21 % DPH o 189 Kč v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř., takže náklady řízení včetně soudního poplatku 400 Kč a DPH činí celkem 1 489 Kč. V souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil soud zaplatit žalovanou částku do tří dnů od právní moci rozsudku.