7 C 88/2022-31 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou soudu dne [datum] se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 1 861 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení shora ve výroku uvedeným s odůvodněním, že se jedná o nezaplacené televizní poplatky za měsíce [anonymizováno] a [číslo] a [anonymizováno] až [číslo] po 135 Kč měsíčně, za [číslo] požaduje 106 Kč, když žalovaný je držitelem televizního přijímače, čímž mu vznikla povinnost ze zákona přihlásit se jako poplatník televizního poplatku. Tuto evidenční povinnost žalovaný splnil od [číslo], ale neplatil řádně a včas poplatky za uvedené období, čímž se dostal do dluhu, který tak činí 1 861 Kč. 2. Žalovanému byla doručena žaloba včetně usnesení dle § 114a odst. 2 písm. a) o.s.ř. a usnesení § 115a o.s.ř. dne [datum]. 3. Soud dále pokračoval v řízení dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, jestliže ve věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Soud má za prokázané, že od [číslo] je žalovaný vlastníkem a uživatelem TV, kdy podal přihlášku televizního poplatníka s adresou [adresa], čímž mu vznikla povinnost platit televizní poplatky jako držiteli televizního přijímače, když se řádně přihlásil do evidence poplatníků, kterou vede [anonymizováno] v provozovnách místně příslušných podle sídla poplatníka. Z výpisu detailu dluhu vyplývá mimo jiné, že televizní poplatky nebyly zaplaceny za měsíce [anonymizováno] a [číslo] a [anonymizováno] až [číslo] po 135 Kč měsíčně, za měsíc [číslo] dluží 106 Kč. Žalovanému byly zaslány výzvy k zaplacení nedoplatku televizních poplatků na adresu shora uvedenou. Předžalobní výzva mu byla adresována [datum]. 5. Shora uvedené skutečnosti soud zjistil z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne [datum] z evidence [anonymizováno], výpisu detailu dluhu, výpočtu úroků z prodlení, výzev k zaplacení dluhu a dokladu o zaslání předžalobní výzvy ze dne [datum]. 6. Při hodnocení shora uvedených důkazů soud uzavřel, že žalobní návrh je důvodný, jestliže v řízení bylo prokázáno, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače a vznikla mu ze zákona povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence, což také splnila. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný nedostál svým povinnostem, když nezaplatil televizní poplatek za období shora, přičemž není zřejmé, že by přestal být držitelem přijímače. Soud proto uložil žalovanému zaplatit televizní poplatek za žalované období, za 13 měsíců po 135 Kč měsíčně a za měsíc [číslo] nedoplatek 106 Kč v celkové částce 1 861 Kč, a to včetně úroků z prodlení v souladu s vládním nařízením č. 351/2013 Sb. 7. Rozhodnutí soudu je odůvodněno ust. § 1 odst. 2 zákona č. 252/1994 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích účinného do 12. 9. 2005 a následně dle zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích. Televizní poplatky se platí za zařízení technicky způsobilé k individuální volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmů (vzdálen televizní přijímač). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej držitel upraví k jinému účelu. 8. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích v účinném znění, poplatníkem je fyzická nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Podle § 7 odst. 2 cit. zák. je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Podle § 10 cit. zák. nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Podle § 6 cit. zák. ve znění činila od 1. 1. 2008 pak výše poplatku 135 Kč měsíčně. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, jehož výši stanoví prováděcí předpis, jímž je vládní nařízení č. 351/2013 Sb. v účinném znění. 10. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému ve výši 1 126 Kč. V této částce je zahrnuta odměna advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za dva úkony právní služby (převzetí věci a sepis žaloby) po 200 Kč, dva režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb., celkem 600 Kč zvýšených o položku 21 % DPH o 126 Kč v souladu s § 137 odst. 3 o.s.ř., takže náklady řízení včetně soudního poplatku 400 Kč a DPH činí celkem 1 126 Kč.