Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 1

§ 1 zákon o rozhlasových a televizních poplatcích – Předmět poplatků

Zákon o rozhlasových a televizních poplatcích · 252/1994 Sb. · Daňové právo

Stručně: Rozhlasový poplatek se platí za zařízení, které umí přehrávat rozhlasové vysílání, a televizní poplatek za zařízení, které umí přehrávat televizní vysílání, bez ohledu na způsob příjmu nebo případné úpravy. Musíte platit rozhlasový poplatek, pokud vlastníte zařízení, které dokáže přehrávat rádio, i když ho používáte k jinému účelu. (§ 1 zákona č. 252/1994 Sb., zákon o rozhlasových a televizních poplatcích, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Předmět poplatků
  • Judikatura: na § 1 odkazuje 8 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 252/1994 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Rozhlasový poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového vysílání bez ohledu na způsob příjmu (dále jen „rozhlasový přijímač“). Toto zařízení se považuje za rozhlasový přijímač i v případě, že si jej držitel upraví k jinému účelu.

(2) Televizní poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu (dále jen „televizní přijímač“). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej držitel upraví k jinému účelu.

(3) Z přijímače, který umožňuje individuálně volitelnou reprodukci rozhlasového i televizního vysílání, se platí rozhlasový poplatek i televizní poplatek.

(4) Rozhlasovému poplatku nebo televiznímu poplatku nepodléhají:

a) účastnické stanice rozhlasu po drátě,1)

b) telekomunikační zařízení2) určená výhradně k jinému účelu než k příjmu vysílání Českého rozhlasu a České televize,

c) telekomunikační zařízení určená výhradně k technické kontrole rozhlasového a televizního vysílání,

d) rozhlasové nebo televizní přijímače, které tvoří součást muzejních a galerijních sbírek.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Musíte platit rozhlasový poplatek, pokud vlastníte zařízení, které dokáže přehrávat rádio, i když ho používáte k jinému účelu.
  • Musíte platit televizní poplatek, pokud vlastníte zařízení, které dokáže přehrávat televizi, i když ho používáte k jinému účelu.
  • Pokud máte zařízení, které umí přehrávat rádio i televizi, platíte oba poplatky.
  • Některá zařízení, jako jsou staré rozhlasy po drátě, speciální telekomunikační zařízení pro jiné účely než příjem vysílání, zařízení pro technickou kontrolu vysílání nebo muzejní exponáty, poplatkům nepodléhají.

Příklad

Pan Novák si koupí staré rádio, které chce předělat na retro budík. I když ho bude používat jen jako budík, musí za něj platit rozhlasový poplatek, protože je technicky způsobilé k příjmu rozhlasového vysílání.

Na co si dát pozor

  • Poplatkům nepodléhají účastnické stanice rozhlasu po drátě (4a).
  • Poplatkům nepodléhají telekomunikační zařízení určená výhradně k jinému účelu než k příjmu vysílání Českého rozhlasu a České televize (4b).
  • Poplatkům nepodléhají telekomunikační zařízení určená výhradně k technické kontrole rozhlasového a televizního vysílání (4c).
  • Poplatkům nepodléhají rozhlasové nebo televizní přijímače, které tvoří součást muzejních a galerijních sbírek (4d).

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 1

8
NS
Nejvyšší soud
29. 8. 2007
NS
Nejvyšší soud
3. 6. 2003
NSS
Nejvyšší správní soud
13. 5. 2011
NSS
Nejvyšší správní soud
26. 11. 2009
NSS
Nejvyšší správní soud
26. 11. 2009

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 1 zákona 252/1994 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 1

Zdůraznil, že z hlediska předmětu poplatku podle § 1 odst. 2 zákona č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, je významné pouze to, zda jde o zařízení technicky způsobilé k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání (tedy o televizní přijímače) bez ohledu na to, jakým konkrétním způsobem se tato reprodukce zajišťuje.

33 Odo 1307/2005 · Nejvyšší soud · 29. 8. 2007

Jeho závěru, že televizory umístěné v hotelu žalované M., jsou televizními přijímači ve smyslu § 1 odst. 2 zákona č. 252/1994 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích (dále též jen „cit. zák.“), který soud prvního stupně považoval za rozhodující pro přiznání žalovaného nároku, nevytkl žádné pochybení.

32 Odo 920/2002 · Nejvyšší soud · 3. 6. 2003

Městský soud dále odcitoval ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném v rozhodné době (dále jen „zákon o dani z přidané hodnoty“), a uvedl, že podle § 1 odst. 1 zákona č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění účinném v rozhodné době (dále jen „zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“), se rozhlasový poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuální volitelné reprodukci rozhlasového vysílání bez ohledu na způsob příjmu.

9 Afs 35/2011 · Nejvyšší správní soud · 13. 5. 2011

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Související

§ 1 Předmět a sazby poplatků (Vyhláška ministerstva financí k proveden)§ 2 Předmět poplatku (Zákon o soudních poplatcích za řízení u )§ 1 Předmět a sazby poplatků (Vyhláška ministerstva financí České soci)§ 120 Předmět poplatku (Zákon atomový zákon)§ 129 Předmět poplatku (Zákon atomový zákon)