CS · EN DE FR brzy

9 C 1/2022-27 — Okresní soud v Opavě

ECLI: ECLI:CZ:OSOP:2022:9.C.1.2022.1
Datum: 2022-02-08
Předmět: o zaplacení 8 320 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§
["peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o zaplacení 8 320 Kč s příslušenstvím (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2)
1. Žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou soudu dne 31. 8. 2021, se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 8 320 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 320 Kč od 5. 11. 2015 do zaplacení, a to z titulu jí jako postupníkovi postoupené úvěrové pohledávky s tvrzením, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [IČO], jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem, původní věřitel uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne 5. 10. 2015 úvěr ve výši 6 500 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 4. 11. 2015, předmětem žalobního návrhu je pohledávka, skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 6 500Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 820 Kč, původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval. Žalovaný dále uvedl heslo pro přístup k jeho uživatelskému profilu. Žalovaný následně odsouhlasil znění úvěrové smlouvy, jakožto podmiňující krok pro pokračování v registraci na webových stránkách původního věřitele. Žalovaný dokončil registraci zadáním bezpečnostní SMS, která spolu s dokončením registrace v uživatelském profilu považovala za jednoznačně spojenou s podepisujícím, tedy žalovaným. Žalovaný rovněž při žádosti o úvěr přiložil ofocený občanský průkaz, který sloužil k ověření jeho totožnosti Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet původní věřitel úvěr ve výši 6 500 Kč žalovanému převedl dne 5. 10. 2015 na účet uvedený ve smlouvě [bankovní účet]. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu, který byl určen jako číslo smlouvy [číslo]. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z Potvrzení o odeslání finančních prostředků, ale přesto nebyl žalovaným do dne podání žaloby uhrazen v celé výši. Žalovaný nevrátil úvěr k datu splatnosti. Žalovaný byl prokazatelně upomínán o úhradu dluhu původním věřitelem a následně i předžalobní upomínkou. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 3. 4. 2021. Poplatek za poskytnutí úvěru je stanoven dle článku 1.1. smlouvy. 2. Soudem vydaný a žalobě vyhovující elektronický platební rozkaz se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl zrušen. 3. Žalovaný, ač usnesením soudu vyzván, aby se k podané žalobě písemně vyjádřil, tak ve stanovené lhůtě neučinil. 4. Soud pak se souhlasem účastníků řízení, který je ve spise doložen, rozhodoval bez nařízení jednání podle ust. § 115a o.s.ř. Z listin, které ve věci předložila žalobkyně, zjistil soud skutkový stav tvrzený žalobou a tento stav tak považuje i za svůj závěr o skutkovém stavu věci: Smlouvou o úvěru, uzavřenou mezi společností [právnická osoba], [IČO], jako původním věřitelem jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným dne [datum], se uvedená společnost zavázala poskytnout žalovanému úvěr 6 500 Kč, který měl být žalovaným splacen nejpozději dne 4. 11. 2015 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 820 Kč, uvedená společnost tak učinila dne 5..0 2015, jak to prokazuje potvrzení o odeslání finanční částky z účtu uvedené společnosti ze dne 5. 10. 2015 s variabilním symbolem v podobě čísla smlouvy (částka 6 500 Kč byla převedena na účet žalovaného č. [bankovní účet]). Žalovaný se zavázal jistinu úvěru spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 820 Kč (celkem tedy 8 320 Kč) splatit uvedené společnosti do 4. 11. 2015. Ve lhůtě splatnosti však žalovaný svůj závazek nesplnil ani částečně. [právnická osoba], [IČO], pak svou pohledávku ze spotřebitelského úvěru za žalovaným postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný pohledávku neuhradil ani přes předžalobní výzvu právního zástupce žalobkyně ze dne 13. 4. 2021. Žalovaný přitom netvrdil, natož, aby prokázal, že by na dluh z úvěru a poplatku, byť třeba částečně plnil, přitom na něm leží důkazní břemeno o úhradě dluhu ze splatného úvěru a splatného poplatku za poskytnutí úvěru. 5. Podle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ust. § 1879 a násl. cit. nového obč. zák. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Podle ust. § 1880 cit. nového obč. zák. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 8. Podle ust. § 1968 cit. nového obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 9. Podle ust. § 1970 cit. nového obč. zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany smlouvy neujednaly; podle jeho ust. § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni jako nynějšímu věřiteli a právní nástupkyni po původním věřiteli (která je nyní ve věci aktivně legitimována) dosud nesplacenou, avšak již dne 4. 11. 2015 splatnou dlužnou jistinu úvěru (4 000 Kč) a nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru (1 020 Kč), celkem tedy 8 320 Kč, jakož i zákonný úrok z prodlení ze součtu dlužné jistiny úvěru a poplatku za poskytnutí úvěru, tedy z částky 8 320 Kč od 5. 11. 2015 do zaplacení, když splatnost těchto částek nastala dne 4. 11. 2015 a žalovaný je tak od 5. 11. 2015 v prodlení s jejich zaplacením. Právní předchůdkyně žalobkyně převedením požadované částky úvěru na účet uvedený žalovaným svůj závazek splnila, žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že by peněžní prostředky navýšené o poplatek vrátil. Žalobkyně prokázala, že úvěrovou pohledávku postoupením nabyla a je tak ve věci aktivně legitimována a stala se věřitelkou úvěrové pohledávky za žalovaným. Žalovanému také vznikla druhotná povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 8 320 Kč ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni její splatnosti. 11. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit plně úspěšné žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč Náklady žalobkyně potřebné k účelnému uplatňování práva přitom sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů právního zastoupení, náklady právního zastoupení představují odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí věci, předžalobní výzva k plnění a podání žaloby), dále 3 x 100 Kč za 3 paušální náhrady hotových výdajů podle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, advokátní tarif, a dále částka 189 Kč jako náhrada za daň z přidané hodnoty (21 %) z odměny advokáta a paušálních náhrad hotových výdajů, což je v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o.s.ř., když advokát osvědčil, že je plátcem DPH. 12. Pokud soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení a v jejím rámci o odměně a paušální náhradě hotových výdajů advokáta rozhodoval podle ust. § 14b odst. 1 a 5 cit. advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 7. 2014, je tomu tak proto, že soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobkyně, zastoupena týmž právním zástupcem, podává žaloby opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (tedy o zaplacení jí postoupené pohledávky ze spotřebitelského úvěru) na ustáleném vzoru, přičemž tyto žaloby se liší zpravidla jen výší žalované částky a osobou žalovaného. 13. Podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

Citovaná ustanovení

§ 1879 (89/2012 Sb.)§ 1880 (89/2012 Sb.)§ 1968 (89/2012 Sb.)§ 1970 (89/2012 Sb.)§ 2395 (89/2012 Sb.)§ 115a (99/1963 Sb.)§ 137 (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 149 (99/1963 Sb.)§ 202 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.