13 C 159/2023-28 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou spojenou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručenou soudu dne , datum, , doplněnou dne , datum, , domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 22 150 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, (dále také jen „smlouva“), na základě které předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, (dále také jen „předchůdkyně žalobkyně“) poskytla žalované finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, které byla žalovaná povinna zaplatit spolu s úrokem ve výši 3 000 Kč, odměnou za administrativní činnost 3 000 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 6 000 Kč, v pravidelných 60 týdenních splátkách po 450 Kč, počínaje , datum, , kdy poslední splátka měla být uhrazena dne , datum, . Žalovaná na pohledávku uhradila celkem částku 5 250 Kč. Jelikož žalovaná dluh řádně neplatila, byla jistina po splatnosti, tj. od , datum, , úročena ve výši 22,68 % ročně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka ze smlouvy postoupena žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje po žalované zaplacení jistiny 15 000 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 250 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 900 Kč, kapitalizovaných úroků 6 501,60 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 2 365 Kč, úroků ve výši 22,68 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do zaplacení. Před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, vycházela z informací poskytnutých žalovanou a doložených listinami, kdy zjistila, že žalovaná má čistý měsíční příjem ve výši 9 418 Kč ze zaměstnání, ověřený výplatními páskami, měsíční výdaje byly 6 214 Kč a sestávaly z nákladů na bydlení ve výši 2 714 Kč a z nákladů na služby spojené s užíváním bytu dle doložených platebních dokladů SIPO a dále osobních výdajů (jídlo, oblečení) ve výši 3 500 Kč dle sdělení žalované. Použitelný příjem žalované tak byl 3 204 Kč měsíčně. Dopisem ze dne , datum, bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky. Dopisem právního zástupce ze dne , datum, byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu.2. Žalovaná u jednání sdělila, že si je vědoma dluhu vůči žalobkyni. Dluh není schopna splácet a navrhla, aby jí bylo umožněno zaplatit dlužnou částku ve splátkách po 500 Kč měsíčně, neboť musela opustit zaměstnání z důvodu péče o nemocného manžela. Ke svým poměrům uvedla, že platí nájem ve výši 4 000 Kč, za elektřinu hradí 2 600 Kč měsíčně, doplatek činil 7 700 Kč, manželovi kupuje léky za 1 500 Kč měsíčně a nemá žádné příjmy, ze kterých by mohla dluh uhradit ve vyšších splátkách.3. Žalobkyně požadovala úhradu dlužné částky do 2 let, čemuž odpovídají měsíční splátky po 2 500 Kč.4. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela s předchůdkyní žalobkyně smlouvu, na základě které jí byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala uhradit jistinu úvěru spolu s úrokem 3 000 Kč, administrativním poplatkem 3 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč. Celková dlužná částka tak činila 27 000 Kč a žalovaná se ji zavázala uhradit v pravidelných 60 týdenních splátkách po 450 Kč.5. Z karty zákazníka ze dne , datum, , z pracovní smlouvy uzavřené mezi , adresa, a žalovanou ze dne , datum, , z výplatních pásek za měsíce listopad 2019 – leden 2020, z platebního dokladů SIPO za měsíce leden a únor 2020, z nájemní smlouvy uzavřené mezi , adresa, a žalovanou dne , datum, soud zjistil, že žalovaná při sjednání smlouvy uvedla, že žije v nájmu od května , Anonymizováno, , žije s manželem, nemá nezaopatřené děti, její čistý měsíční příjem činí 9 418 Kč, jiné příjmy nemá, výdaje na bydlení činí 2 714 Kč, což je ½ nákladů, kdy druhou hradí manžel, dále činí osobní výdaje 3 500 Kč (telefon, jídlo, doprava, oblečení). Celkové výdaje činí 6 214 Kč a celkové použitelné příjmy pak 3 204 Kč měsíčně.6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně příloh bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni pohledávku ze smlouvy o úvěru.7. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky a vyzvala ji k úhradě dlužné částky ve lhůtě 10 dnů od doručení oznámení.8. Z Výzvy k plnění ze dne , datum, včetně podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky.9. Důkaz rozsudkem , právnická osoba, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, soud z důvodu ekonomie řízení neprovedl, neboť se jedná o rozhodnutí v odlišné věci a soud není právním posouzením jiného obecného soudu v odlišné věci vázán.10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že předchůdkyně žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se sjednaným úrokem a poplatky, a to v pravidelných týdenních splátkách po 450 Kč od , datum, , celková výše úvěru včetně úroku a poplatků činila 27 000 Kč, žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a uhradila pouze 5 250 Kč. Pohledávka ze smlouvy byla postoupena žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno a zároveň byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve lhůtě 10 dnů od doručení oznámení. Při uzavírání smlouvy vycházela předchůdkyně žalobkyně z informací uvedených žalovanou v zákaznické kartě, kdy tyto informace měla ověřeny listinami doloženými žalovanou.11. Soud věc právně posoudil a dospěl k závěru, že žaloba je převážně důvodná.12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době.13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly.14. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel úvěrů před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (…) posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2). Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.15. Účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl., přičemž se jednalo o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. S ohledem na výši úvěru, sjednaného úroku a jednotlivých měsíčních splátek lze údaje zjištěné žalobkyní ohledně poměrů žalované považovat za dostačující pro řádné posouzení úvěruschopnosti ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně vyplacením sjednané částky žalované splnila svůj závazek ze smlouvy, oproti tomu žalovaná svou povinnost řádně a včas splácet sjednané splátky nesplnila, u jednání potvrdila, že si je svého dluhu vědoma, ovšem není schopna ho splácet. Nezaplacením dlužné částky ve sjednané době vznikla žalované druhotná povinnost k zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši dle nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě vyhověl v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve zbývající části, tj. v rozsahu uvedeném ve výroku II. tohoto rozsudku, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť výpočtem v systému ASPI dospěl k odlišným částkám kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení (za dobu od , datum, do , datum, ) a také kapitalizovaných úroků, u kterých žalobkyně požadovala smluvní výši 22,68 % ročně z dlužné jistiny po dobu delší 90