26 C 173/2023-41 — Okresní soud v Opavě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Podaný návrh odůvodnila tím, že žalovaný, jako vlastník motorového vozidla a) s objemem válců 1350-1850 cm3 [registrační značka], VIN: [číslo], b) s objemem válců 1350-1850 cm3 [registrační značka], VIN [číslo], c) s objemem válců 1850-2500 cm3 [registrační značka] [VIN kód], nesplnil svoji zákonnou povinnost, neboť uvedené vozidlo a) v době od [datum] do [datum], tedy po dobu 102 dní, b) v době od [datum] do [datum] tedy po dobu 102 dní, c) v době od [datum] do [datum] tedy po dobu 32 dní, provozoval v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. v platném znění, neboť v té době neměl k těmto vozidlům sjednáno pojištění odpovědnosti z jejich provozu. Z popsaných důvodů je tak žalovaný povinen žalobkyni zaplatit příspěvek za dobu, po kterou byla vozidla v rozporu s uvedeným předpisem provozováno, přičemž výše tohoto příspěvku včetně nákladů na jeho uplatnění, nákladů upomínání a nákladů na jejich vymáhání činí celkem částku 12 568 Kč. Tato částka sestává z příspěvků za nepojištěné vozidlo a) ve výši 5 094 Kč, vozidlo b) ve výši 5 094 Kč a vozidlo c) ve výši 2 380 Kč. Splatnost příspěvku nastala u vozidla a) a b) dnem [datum] a u vozidla c) dnem [datum]. Protože žalovaný příspěvky v době splatnosti nezaplatil a neučinil tak ani následně, byť byl k tomu vyzván v předžalobní výzvě, domáhá se žalobkyně tohoto nároku u soudu podanou žalobou. 2. Elektronický platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl dle § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalovaný se k podanému návrhu nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil a ke své procení obraně neuvedl ničeho. V souladu s § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 3. Soud z listinných důkazů, mj. z výpisů o zjištěných údajích k vozidlům [registrační značka], [registrační značka] a dále z kupní smlouvy o prodeji motorového vozidla [registrační značka] [číslo] ze dne [datum] zjistil, že žalovaný, jako vlastník uvedených vozidel v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla – dále také jen„ zákon“), provozoval výše uvedená vozidla ve shora popsané době bez sjednaného zákonného pojištění. Z výzev k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP a z upomínek, jakož i z listin prokazujících jejich odeslání prostřednictvím držitele poštovní licence žalovanému bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzýván k úhradě příspěvku„ nepojištěných vozidel“ do fondu ČKP. K zaplacení příspěvků byl naposledy vyzván v předžalobní výzvě žalobkyně ze dne [datum] a [datum]. 4. Z předložených listinných důkazů, kterým nikdo neodporoval, soud dospěl k závěru o skutkovém stavu tak, jak jej popsala žalobkyně v návrhu. Bylo zjištěno, že žalovaný v rozporu se zákonem provozoval vozidla bez sjednaného pojištění a je proto povinen uhradit žalobkyni„ příspěvek nepojištěných“. Soud z uvedených důvodů žalobě v celém rozsahu vyhověl a to i co do požadovaných zákonných úroků z prodlení z každé dílčí pohledávky po její splatnosti, na které žalobkyni svědčí nárok podle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. 5. Z hmotněprávního hlediska soud spor posoudil podle § 4 odst. 1., 4 a 6 zákona. Výše příspěvku vyplývá z § 2 odst. 1 vyhlášky MF č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., (dále také jen„ vyhláška“). Nárok na poplatek spojený s uplatněním práva na příspěvek vyplývá z § 4 odst. 1 zákona a z § 2a vyhlášky. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 568 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, když advokát osvědčil, že je plátcem takové daně. 7. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř., splatnost nákladů řízení vázal k rukám advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř.