37 C 54/2023-43 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou soudu dne [datum] domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky ve výši 19 687 Kč s příslušenstvím, neboť dne [datum] uzavřel žalobce jakožto zaměstnavatel se žalovaným jakožto zaměstnancem pracovní smlouvu, kterou se žalovaný zavázal pro žalobkyni vykonávat práci jako [anonymizováno]. Pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou. Dne [datum] uzavřel žalobce s žalovaným dohodu o změně pracovní smlouvy [číslo] kterou se změnila pracovní smlouva ze dne [datum], a to s účinností od [datum], dle dohody došlo ke změně tarifní skupiny mzdy a ukončení zkušební doby. Pracovní poměr byl s žalovaným okamžitě ukončen ke dni [datum], a to z důvodu neomluvené absence v práci ve dnech od [datum] do [datum], tj. celkem žalovaný neomluveně zmeškal 58 dnů, tj. 300 hodin na pracovišti. Žalovaný však čerpal ve dnech od [datum] do [datum], dne [datum] a [datum], od [datum] do [datum], dne [datum] a [datum] a dále od [datum] do [datum] dovolenou celkem v délce 72 hod., za které mu byla vyplacena náhrada mzdy v celkové výši 19 687 Kč (a to za 1/ [rok] částka 4 623 Kč, za 3/ [rok] částka 3 072 Kč a za 5/ [rok a částka]), Interní předpis žalobce, konkrétně organizační norma č. ON .1.020 platná od [datum], v bodě 5.2.2 stanovuje, že za každou neomluveně zmeškanou směnu (pracovní den) se dovolená krátí o dva dny. O tom, zda jde o neomluvené zmeškání práce, rozhoduje vedoucí v dohodě s příslušnou dílenskou organizací odborů. Žalovaný žalobci na dlužnou pohledávku v celkové výši 19 687 Kč ničeho nezaplatil, přestože byl k tomu ze strany žalobce opakovaně vyzván. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Jednání ve věci bylo nařízeno na [datum], žalobce se z jednání omluvil a k jednání se nedostavil, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, o odročení jednání požádáno nebylo, dle ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) tedy soud ve věci jednal v nepřítomnosti žalobce a žalovaného. 4. Soud provedl důkaz pracovní smlouvou ze dne [datum], dodatkem k pracovní smlouvě ze dne [datum], okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne [datum], docházkovými listy žalovaného, mzdovými listy žalovaného, zápisy o neomluveném zmeškání práce ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], a organizační normou žalobce č. ON .1.020, z těchto důkazů a za situace, kdy nejsou zpochybněna skutková tvrzení žalobce soud zjistil, že žalovaný byl od [datum] u žalobce zaměstnán jako [anonymizováno], pracovní poměr byl ukončen dle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce okamžitým zrušením ze strany žalobce jako zaměstnavatele ke dni [datum] z důvodu neomluvené absence počínající dnem [datum], která trvala až do doby ukončení pracovního poměru, žalovaný tak zameškal 58 dnů. Podle Organizační normy žalobce č. ON .1.020, bodu 5.2.2, za každou neomluvenou směnu (pracovní den) se dovolení krátí o 2 dny. Žalovaný však čerpal ve dnech od [datum] do [datum], dne [datum] a [datum], od [datum] do [datum], dne [datum] a [datum] a dále od [datum] do [datum] dovolenou celkem v délce 72 hod., za kterou mu byla vyplacena náhrada mzdy ve výši 19 687 Kč. 5. Podle ust. § 222 odst. 4 písm. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, zaměstnanec je povinen vrátit vyplacenou náhradu mzdy nebo platu za dovolenou nebo její část, na niž ztratil právo, popřípadě na niž mu právo nevzniklo. 6. Zjištěný skutkový stav posoudil soud podle citovaného ustanovení zákoníku práce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný neomluvenou absencí ve dnech [datum] až [datum] v souladu s organizační normou žalobce ztratil právo na dovolenou za rok [rok], kterou v té době již vyčerpal, a za kterou mu byla vyplacena náhrada mzdy ve výši 19 687 Kč, dle ust. § 22 odst. 4 zákoníku práce je povinen takto vyplacenou náhradu mzdy žalobci jako zaměstnavateli vrátit což dosud neučinil. Nárok žalobce na požadované příslušenství, tedy úrok z prodlení z žalované částky za dobu od [datum], kdy uplynula lhůta k úhradě dlužné částky dle předžalobní výzvy žalobce, do zaplacení, pak odpovídá výši úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroku z prodlení a poplatku z prodlení, ve znění platném k prvému dni prodlení žalovaného. 7. O nákladech řízení rozhodoval soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení, částku 8 786 Kč představující odměnu advokáta stanovenou dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) v platném znění. Podle ust. § 7 bod. 5., ust. § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby v této věci částku 1 900 Kč, a to za čtyři úkony právní služby spočívající v : -) převzetí věci a přípravě zastoupení (ust. § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu), -) výzva k plnění (ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), -) podání žaloby (ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), celkem tedy 7 650 Kč, dále pak má zástupce žalobce nárok na paušální náhradou hotových výdajů ve výši 900 Kč (3x300 Kč za jeden úkon právní služby) za tři úkony právní služby výše uvedené, vše zvýšené o DPH ve výši 21% dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř., a dále náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, celkem tedy ve výši 8 786 Kč. Dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodl soud o povinnosti žalovaného zaplatit přiznané náklady řízení právnímu zástupci žalobce.