40 C 41/2022-33 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky v celkové výši 16 905,34 Kč. Uvedla, že žalovaný byl v době od [datum] do [datum] účastníkem telefonní stanice [číslo] [číslo] na základě Smlouvy o poskytnutí služeb [anonymizováno] ze dne [datum] (dále jen„ smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné podmínky poskytování služeb (dále jen„ VOP“) a Ceník služeb. Na základě smlouvy a čl. 14 VOP umožnila žalobkyně žalovanému využití [anonymizována dvě slova] služeb, jež zahrnují produkty a služby třetích stran (např. platby za jízdenky MHD, DMS na charitativní účely, digitální obsah jako vyzváněcí tóny, obrázky, videa, hry apod.) a žalovaný se zavázal za poskytnuté či využité produkty či služby platit cenu uvedenou v Ceníku. Žalovaný mohl zadávat příkazy k provedení platby za své nákupy těchto produktů či služeb prostřednictvím sítě žalobkyně a telefonu či mobilního zařízení připojeného k síti [anonymizováno], přičemž poskytnuté a využívané [anonymizována dvě slova] služby byly žalovanému pravidelně měsíčně vyúčtovány v souladu se zněním VOP. Takto si žalovaný ve výše uvedeném období objednal služby třetích stran (platební transakce za digitální obsah na [anonymizována dvě slova]) v částce 16 756,33 Kč a [anonymizováno] knihovnu (audioknihu) v částce 249,01 Kč, přičemž od žalobkyně obdržel slevu 100 Kč Částku ve výši 16 905,34 Kč za obdržené produkty, vyúčtovanou fakturou [číslo] splatnou [datum], žalovaný neuhradil, ačkoli byl k úhradě žalobkyní několikrát vyzván. Úroky z prodlení žalobkyně požaduje pro celou dlužnou částku ode dne následujícího po dni splatnosti faktury. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Ve věci bylo nařízeno první jednání na [datum], žalobkyně se z jednání omluvila a k jednání se nedostavila, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, o odročení jednání požádáno nebylo, dle ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci jednal v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného. 4. Soud provedl důkaz Účastnickou smlouvou – mobilní služby – převod z [datum], ze které zjistil, že tel. [číslo] bylo převedeno na žalovaného jako nového účastníka, přičemž ten prohlásil, že se seznámil s VOP, Provozními podmínkami a Ceníkem služby. Ze Smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací z [datum] ([anonymizováno] internetové připojení) soud zjistil, že žalovaný si nově aktivoval tel. [číslo] s tarifem [anonymizována tři slova], a prohlásil, že se seznámil s VOP a Ceníkem služby. Z Přílohy 1 Volitelné služby Ceníku žalobkyně soud zjistil, že na SIM kartách je automaticky aktivována možnost zadávat příkazy k provedení platebních transakcí, na základě kterých lze platit za zboží (digitální obsah) a služby poskytované partnery, přičemž dále jsou specifikovány jednotlivé typy platebních transakcí. Z vyúčtování [číslo] včetně rozpisu soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému pro tel. [číslo] částku 249,01 Kč za [anonymizováno] knihovnu a 9 626,55 Kč za platbu přes internet (49 ks), a pro tel. [číslo] částku 7 129,78 Kč za platbu přes internet (22 ks), tj. celkem 17 005,34 Kč a současně mu poskytla slevu 100 Kč. Z podrobného vyúčtování soud zjistil, že žalovaný uskutečnil 22 nákupů v prostředí [anonymizována dvě slova] pro tel. [číslo] nákupů v prostředí [anonymizována dvě slova] a zakoupil audioknihu pro tel. [číslo]; ve vyúčtování jsou rovněž uvedeny ceny těchto nákupů. Ze zrušení poskytování služeb z [datum] soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upozornila, že neuhradí-li dlužnou částku do [datum], zruší mu ke dni [datum] poskytování služeb pro obě tel. čísla. Z pokusu o smír z [datum] je zřejmé, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby opětovně vyzvala k plnění. Další důkazy navržené žalobkyní soud pro nadbytečnost neprováděl. 5. Žaloba je důvodná. Na základě listin, jež soud provedl k důkazu a kterým nikdo neodporoval, dospěl soud k závěru o skutkovém stavu tak, jak jej žalobkyně popsala v návrhu. Bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným existoval tvrzený smluvní vztah, konkrétně účastnická smlouva pro tel. [číslo] na základě které žalobkyně žalovanému zprostředkovala nákup digitálního obsahu poskytovaného třetí stranou, a následně, v návaznosti na žalovaným zvolený způsob platby v objednávce, provedla platební transakci za digitální obsah zakoupený žalovaným vůči třetí straně. Žalovaný se oproti tomu zavázal částku platební transakce žalobkyni uhradit společně s cenou za poskytnuté služby elektronických komunikací v době splatnosti vyúčtování. Podrobnosti smluvního vztahu jsou specifikovány v samostatných VOP a Ceníku žalobkyně. Žalovaný porušil smluvní ujednání, neboť za poskytnuté či zprostředkované služby žalobkyni neuhradil ničeho, a to ani na základě předžalobní výzvy. Z tohoto důvodu soud žalobě vyhověl v celém rozsahu a zavázal žalovaného k zaplacení částky 16 905,34 Kč představující cenu zakoupeného digitálního obsahu spolu s úrokem z prodlení z této částky za dobu od prvního dne prodlení se zaplacením vyúčtování, v němž žalobkyně žalovanému dlužnou částku vyúčtovala. 6. Z hmotněprávního hlediska soud posoudil spor podle § 1723 odst. 1 ve spojení s ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Nárok na zákonný úrok z prodlení svědčí žalobkyni podle § 1968 a § 1970 o. z., a podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb., a neujednají-li si strany jinou výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 citovaného nařízení výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč, představující 100 Kč za každý úkon dle § 2 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 3 uvedené vyhlášky (v daném případě za 2 úkony, a to výzva k plnění a návrh ve věci samé).