9 C 132/2023-28 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky 15 300 Kč spolu se sjednaným úrokem od 18. 7. 2020 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení od 18. 7. 2020 do zaplacení z částky 11 005,63 Kč a sjednaným úrokem od 2. 5. 2020 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení od 2. 5. 2020 do zaplacení z částky 894,63 Kč. Uvedla, že společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovanou po posouzení úvěruschopnosti [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] v tentýž den jí poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala společnosti úvěr vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 2 600 Kč, odměnou za administrativní činnost 2 600 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek 5 200 Kč. Souhrn uvedených částek měla žalovaná zaplatit věřitelce v 60-ti týdenních splátkách po 390 Kč, počínaje 31. 5. 2019 a konče 17. 7. 2020. Žalovaná uhradila pouze 9 500 Kč a dluží částku 11 005,63 Kč na jistině a na poplatku za hotovostní inkaso splátek 3 144,37 Kč. Dále žalobkyně tvrdila, že společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovanou po posouzení úvěruschopnosti [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] v tentýž den jí poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala společnosti úvěr vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 2 000 Kč, odměnou za administrativní činnost 2 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč. Souhrn uvedených částek měla žalovaná zaplatit věřitelce v 60-ti týdenních splátkách po 300 Kč, počínaje 15. 3. 2019 a konče 1. 5. 2020. Žalovaná uhradila pouze 18 100 Kč a dluží částku 894,63 Kč na jistině a 255,37 Kč na poplatku za hotovostní inkaso splátek. Žalobkyně se stala nositelkou pohledávek na základě smlouvy o postoupení z [datum], což bylo žalované oznámeno dopisem z téhož dne. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud provedl důkaz smlouvou o spotřebitelském úvěru z [datum] [číslo] včetně smluvních podmínek, kartou zákazníka z téhož dne, smlouvou o spotřebitelském úvěru z [datum] [číslo] včetně smluvních podmínek, kartou zákazníka z téhož dne, oznámením o postoupení pohledávky z [datum] včetně poštovního podacího lístku a zjistil následující skutkový stav: V prvním případě společnost [právnická osoba], poskytla žalované [datum] v hotovosti částku 13 000 Kč jakožto spotřebitelský úvěr, který se žalovaná zavázala společnosti vrátit navýšený o náklady v podobě úroku 2 600 Kč, poplatku 2 600 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 5 200 Kč, které si žalovaná zvolila zaškrtnutím příslušného pole jako režim splácení. Celkovou částku 23 400 Kč měla žalovaná zaplatit v hotovosti v 60-ti týdenních splátkách po 390 Kč, počínaje sedmým dnem ode dne uzavření smlouvy. Žalovaná před poskytnutím zápůjčky uvedla, že je vdaná, nemá žádné nezaopatřené děti, bydlí v nájmu, splácí jiný úvěr u téže společnosti (z [datum]) splátkou [částka] měsíčně, je starobní důchodkyně s důchodem ve výši [částka] měsíčně, jiný příjem nemá, měsíčně hradí za bydlení (nájem, inkaso) [částka] jako svůj podíl, její osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) činí [částka]. Matematickým výpočtem tak bylo v kolonce„ použitelný příjem“ uvedeno 1 986 Kč. Poskytovatelka zápůjčky údaje ověřila z výměru o důchodu, faktury za elektřinu, vodu, plyn, telefon, TV/SIPO, příjmových složenek (karta zákazníka). Ve druhém případě společnost [právnická osoba], poskytla žalované [datum] v hotovosti částku 10 000 Kč jakožto spotřebitelský úvěr, který se žalovaná zavázala společnosti vrátit navýšený o náklady v podobě úroku 2 000 Kč, poplatku 2 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč, které si žalovaná zvolila zaškrtnutím příslušného pole jako režim splácení. Celkovou částku 18 000 Kč měla žalovaná zaplatit v hotovosti v 60-ti týdenních splátkách po 300 Kč, počínaje sedmým dnem ode dne uzavření smlouvy. Žalovaná před poskytnutím zápůjčky uvedla, že je vdaná, nemá nezaopatřené děti, bydlí v nájmu, nemá jiný úvěr u téže ani jiné společnosti, je starobní důchodkyně s výší důchodu [částka], nemá jiný příjem, měsíčně se podílí na úhradě bydlení (nájem, inkaso, energie) částkou [částka], její osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) činí [částka]. Matematickým výpočtem tak bylo v kolonce„ použitelný příjem“ uvedeno 1 926 Kč. Poskytovatelka zápůjčky údaje ověřila z dokladu o výměře důchodu, faktury za elektřinu, vodu, plyn, telefon, TV/SIPO (karta zákazníka). Původní věřitelka oznámila žalované, že žalované pohledávky postoupila žalobkyni (dopis s podacím lístkem). 4. Podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1). Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1). 5. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil; přitom bezdůvodně se obohatí mimo jiné zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., pokud si jinou výši strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění. 6. Žaloba je opodstatněná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně. 7. Oznámením o postoupení pohledávky žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci namísto původní věřitelky. Předmětem podnikatelské činnosti právní předchůdkyně žalobkyně bylo poskytování spotřebitelského úvěru, a vystupovala tedy z pozice poskytovatele ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. Oproti tomu žalovaná byla typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Proto se soud primárně zabýval tím, zda poskytovatelka úvěru splnila svou zákonnou povinnost vyplývající z § 86 a 87 tohoto zákona. Ustanovení § 87 odst. 1 ve spojení s § 86 o následku v podobě neplatnosti právního jednání navazuje na předchozí právní úpravu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., které bylo podle důvodové zprávy k zákonu č. 43/2013 Sb. začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a současně ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Odbornou péčí se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost věřitele, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zás