9 C 230/2022-36 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky 17 049,44 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovanou uzavřela [datum] smlouvu o poskytování finančního poradenství, podle které se žalovaná zavázala vykonávat výhradně pro žalobkyni činnost spočívající v nabízení produktů žalobkyně nabízených stavební spořitelnou, zejména vyhledávat zájemce o tyto produkty, informovat je o nich, poskytovat jim poradenství a vyvíjet činnost vedoucí k uzavření smluv mezi zájemci a žalobkyní. K zániku smluvního vztahu došlo k 11. 12. 2020 odstoupením žalované dle čl. IX., odst. 2 písm. c) Smlouvy. Odstoupení bylo účinné ke dni jeho doručení. Za vykonanou činnost vyplácela žalobkyně žalované v souladu se smlouvou provizi. Žalované bylo v souladu s čl. VI. odst. 4 Smlouvy vystavováno měsíční vyúčtování provize a výplata kladné provize byla prováděna bezhotovostně na bankovní účet žalované. Výplata provizí, resp. případný nárok žalobkyně na zpětnou úhradu (vratka provize) trvá i po ukončení smluvní spolupráce, a to po dobu, která je uvedena v Provizním řádu a liší se dle typu produktu a typu provize (standardně 2 - 3 roky). Žalované tak byl v souladu s Provizním řádem žalobkyně vyúčtován obrat provizí za období leden 2020 až únor 2022, kdy na základě těchto vyúčtování byla žalované vyúčtována záporná provize - dluh ve výši 17 049,44 Kč. Žalobkyně je oprávněna odejmout část/popřípadě celou již vyplacenou provizi. Zápočet odebrané části provize je žalobkyně oprávněna provést vůči nároku na výplatu kladné provize, pokud na ni v daný měsíc vznikl žalované nárok. V případě, že nebude možné provést zápočet záporné provize vůči nároku na výplatu kladné provize zprostředkovatele, je zprostředkovatel/žalovaná povinna dlužnou částku splatit do posledního kalendářního dne následujícího měsíce, za který dlužná částka vznikla. Předmětnou pohledávku ve výši 20 042,35 Kč žalovaná uznala na základě Uznání závazku dle § 2053 občanského zákoníku a dohody o způsobu úhrady dluhu ze dne 27. 5. 2021 a zavázala se k její úhradě ve splátkách po 2 005 Kč měsíčně, počínaje květnem 2021 do splacení, pod ztrátou výhody splátek, avšak povinnosti vyplývající z předmětného uznání porušila. Žalobkyně se proto domáhá úhrady dlužné částky 17 049,44 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti, tj. od 1. 12. 2021 a částky 1 200 Kč z titulu účelně vynaložených nákladů v rámci mimosoudního vymáhání pohledávky. K úhradě dluhu byla žalovaná vyzvána žalobkyní prostřednictvím jejího právního zástupce výzvou ze dne 6. 6. 2022 ve lhůtě do 7 dnů ode dne odeslání předžalobní výzvy. Dopis byl žalované odeslán 7. 6. 2022 na adresu uvedenou ve Smlouvě. 2. Žalobě bylo vyhověno elektronickým platebním rozkazem dne 14. 9. 2022 pod č.j. EPR 229765/2022-5, který byl následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. 3. Podáním z 3. 3. 2023 žalobkyně rozšířila žalobu o částku 5 004,18 Kč s odůvodněním, že v lednu 2023 vznikla žalované na základě Smlouvy o poskytování finančního poradenství ze dne [datum] nová záporná provize ve výši 5 004,18 Kč kterou požaduje po žalované uhradit spolu se zákonným úrokem z prodlení od 1. 3. 2023 do zaplacení. Celkem tak požadoval po žalované zaplacení částky 22 053,62 Kč s příslušenstvím a požádal soud o připuštění této změny. Soud připustil navrhovanou změnu žaloby spočívající v jejím rozšíření usnesením ze dne 13. 3. 2023. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 5. Soud pokračoval v řízení v souladu s § 115a o.s.ř., kdy nenařizoval ve věci jednání, když bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listin a účastníci s tímto postupem souhlasili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 6. Soud provedl důkaz listinami, Smlouvou o poskytování finančního poradenství ze dne [datum], včetně přílohy Etického kodexu, odstoupením žalované od smlouvy o poskytování finančního poradenství ze dne 25. 11. 2020, sdělením žalobkyně o ukončení Smlouvy o poskytování finančního poradenství ze dne 11. 12. 2020 v návaznosti na odstoupení žalované, Uznáním závazku dle § 2053 o.z. podepsaného žalovanou ze dne 3. 5. 2021, výzvou k plnění ze dne 6. 6. 2022 s podrobným rozpisem dluhu žalované ke dni výzvy, včetně podacího lístku ze dne 7. 6. 2022, kdy dluh měl být uhrazen ve lhůtě 7 dnů od odeslání výzvy, z nichž zjistil skutkový stav, jak je popsán v prvém odstavci tohoto rozsudku a soud na něj pro stručnost odkazuje. 7. Podle § 2483 občanského zákoníku, smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet a zastoupený se zavazuje zaplatit obchodnímu zástupci provizi. Smlouva vyžaduje písemnou formu. Podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení. Jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a neujednají-li si strany jinou výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 citovaného nařízení výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. Žaloba je důvodná a soud jí v celém rozsahu vyhověl. Smlouva o poskytování finančního poradenství z [datum] je typickou smlouvou o obchodním zastoupení, v níž se žalovaná zavázala dlouhodobě vyvíjet pro žalobkyni činnost směřující k uzavírání jí nabízených finančních produktů oproti závazku žalobkyně platit žalované za tuto činnost provizi. Jak vyplývá již z úvodních ustanovení smlouvy, žalovaná vystupovala jako samostatný podnikatel disponující živnostenským (případně jiným nezbytným) oprávněním, čemuž odpovídá i výpis z veřejně dostupného živnostenského rejstříku na internetu. Za tuto činnost jí žalobkyně pravidelně měsíčně vyplácela provize, které po ukončení Smlouvy o poskytování finančního poradenství ke dni 11. 11. 2020, v důsledku odstoupení od této Smlouvy žalovanou, vyúčtovala za období leden - únor 2022 a leden 2023 a domáhala se úhrady záporné provize ve výši uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Protože žalovaná dlužnou částku neuhradila, má žalobkyně právo i na zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty k jejímu vrácení. Z částky 17 049,44 Kč tak žalobkyně požaduje úrok z prodlení ode dne 1. 12. 2021 a částky 5 004,18 Kč, o kterou byla žaloba rozšířena, ode dne 1. 3. 2023 do zaplacení. 9. V souladu s § 3 nař. Vl. 351/2013 Sb. soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, když se jednalo o vzájemný závazek podnikatelů. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů. Částka 8 798,60 Kč se tak skládá ze soudního poplatku 1 103 Kč, z odměny advokáta ve výši 6 360 Kč, a to za 3 úkony právní služby (převzetí věci, výzva k plnění, podání návrhu), každý úkon po 1 820 Kč podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., z náhrady hotových výdajů za tyto úkony ve výši 900 Kč, t. j. 3 x 300 Kč, podle § 13 odst. 3 vyhlášky, z náhrady daně z přidané hodnoty (21 %) ve výši 1 335,60 Kč (počítané z odměn a náhrad advokáta). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna uhradit žalobkyni náklady řízení k rukám jejího právního zástupce. 11. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř.