9 C 33/2023-40 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala návrhem podaným u Okresního soudu v Bruntále 29. 10. 2021 a postoupeným zdejšímu soudu 22. 3. 2023 po žalovaném zaplacení celkové částky 30 864 Kč se zákonným úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 8 268,96 Kč od 2. 1. 2020 do zaplacení a z částky 22 595,04 K ve výši 8,25 % ročně od 15. 11. 2020 do zaplacení z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] (dále také jen„ Smlouva“), na základě které předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále také jen„ předchůdkyně žalobkyně“) poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 12 000 Kč. Tvrdila, že se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit jistinu úvěru spolu s úrokem 1 597 Kč, odměnou za administrativní činnost 4 320 Kč a za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 2 815 Kč v pravidelných 45-ti týdenních splátkách po 491 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 1. 1. 2020. Žalovaný však uhradil pouze částku 3 731 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka ze smlouvy o úvěru vůči žalovanému postoupena žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny 8 268,96 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 808,52 Kč za dobu od 2. 1. 2020 do 18. 12. 2020 a úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 268,96 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Dále žalobkyně uvedla, že dne [datum] uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] Smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen Smlouva), na základě které tato poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 35 000 Kč. Tvrdila, že se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit jistinu úvěru spolu s úrokem 11 535 Kč, odměnou za administrativní činnost 12 971 Kč a za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 5 863 Kč v pravidelných 24 měsíčních splátkách po 2 724 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 14. 11. 2020. Žalovaný však uhradil pouze částku 12 404,96 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka ze smlouvy o úvěru vůči žalovanému postoupena žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny 22 595,04 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 176,05 Kč za dobu od 15. 11. 2020 do 18. 12. 2020 a úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 22 595,04 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalobkyně tak požadovala po žalovaném u každé z uvedených smluv o zápůjčce uhradit pouze dlužnou jistinu se zákonným úrokem z prodlení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil, ke své procesní obraně neuvedl ničeho. Soud dále postupoval dle § 115a o.s.ř. a ve věci nenařizoval jednání, když bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listin a účastníci s tímto postupem souhlasili. 3. Ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný označený ve smlouvě svým jménem, příjmením, bydlištěm a rodným číslem uzavřel s předchůdkyní žalobkyně smlouvu, na základě které mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal uhradit jistinu úvěru spolu s úrokem 1 597 Kč, administrativním poplatkem 4 320 Kč, odměnou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 2 815 Kč, za pojištění 1 350 Kč. Celková dlužná částka tak činila 22 082 Kč a žalovaný se zavázal ji uhradit v pravidelných 45-ti týdenních splátkách po 491 Kč. 4. Ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný označený ve smlouvě svým jménem, příjmením, bydlištěm a rodným číslem uzavřel s předchůdkyní žalobkyně smlouvu, na základě které mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal uhradit jistinu úvěru spolu s úrokem 11 535 Kč, administrativním poplatkem 12 971 Kč, odměnou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 5 863 Kč. Celková dlužná částka tak činila 65 369 Kč a žalovaný se zavázal ji uhradit v pravidelných 24 měsíčních splátkách po 2 724 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy [číslo] k této smlouvě bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni pohledávky z obou smluv o zápůjčce vůči žalovanému. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 včetně podacího lístku ze dne 25. 1. 2021 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že pohledávky z titulu obou smluv o zápůjčce postoupila žalobkyni. Zároveň byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě 10 dnů od doručení oznámení. Oznámení bylo žalovanému zasláno dne 25. 1. 2021. 7. Z výzvy k plnění ze dne 28. 6. 2021 včetně podacího lístku ze dne 28. 6. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky s tím, že jinak bude vymáhat zaplacení pohledávky soudní cestou. Výzva byla žalovanému zaslána dne 28. 6. 2021. 8. K posouzení schopnosti žalovaného úvěry splácet předložila žalobkyně zákaznickou kartu ke každé ze smluv, avšak žádné důkazy ke způsobu zkoumání úvěryschopnosti žalovaného nepředložila, např. výplatní pásky žalovaného, pracovní smlouvu, výpisy z účtu, náklady na bydlení apod. 9. Důkaz rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020-97 soud z důvodu ekonomie řízení neprovedl, neboť se jedná o rozhodnutí v odlišné věci a soud není právním posouzením jiného obecného soudu v odlišné věci vázán. 10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že předchůdkyně žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalovanému označenému ve smlouvách jménem, příjmením a rodným číslem v hotovosti peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky splácet ve splátkách, celkově měl splatit u smlouvy z [datum] částku 22 082 Kč, avšak uhradil 3 731 Kč, u smlouvy ze [datum] měl splatit 65 369 Kč, avšak uhradil pouze 12 404,96 Kč. Pohledávky ze smluv o úvěru byly postoupeny žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno a zároveň byl vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě 10 dnů od doručení oznámení. Oznámení bylo zasláno žalovanému dne 25. 1. 2021. Při uzavírání smluv vycházela předchůdkyně žalobkyně pouze z tvrzení žalovaného a výplatních pásek žalovaného za tři měsíce před uzavřením smlouvy o úvěru. Žalobkyně však u každé z obou smluv požaduje úhradu částky nesplacené jistiny poskytnuté v částkách 12 000 Kč a 35 000 Kč po započtení úhrad žalovaného na každou smlouvu a zákonný úrok z prodlení bez dalších poplatků a úroků. 11. Soud věc právně posoudil a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení dlužných částek z titulu bezdůvodného obohacení, tedy pouze toho, co žalovaný dosud ze skutečně poskytnutých částek dosud nesplatil a oč se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Pokud by se žalobkyně domáhala úhrady i z titulu úroků a různých poplatků sjednaných ve smlouvě, soud by obě smlouvy posoudil jako absolutně neplatné, když žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně řádně splnila svou povinnost podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru objektivně a v zájmu spotřebitele zkoumat a ověřovat, zda je žadatel o úvěr schopen tento řádně splatit. 12. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli ve smyslu ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvu o úvěru, přičemž se jednalo o spotřebitelské smlouvy ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), ve znění účinném od 4. 1. 2019 do 23. 4. 2020, neboť žalovaný uzavíral smlouvy v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 o. z. a předchůdkyně žalobkyně vůči němu vystupovala v postavení podnikatele ve smyslu § 420 o. z. ve spojení s § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. V daném případě však žalobkyně požaduje úhradu částek, o které se žalovaný bezdůvodně obohatil a které je povinen jí vrátit v souladu s § 2991 občanského zákoníku. 13. Plnění poskytnutá na základě absolutně neplatné smlouvy je však třeba vypořádat podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bez právního důvodu peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, přičemž žalovaný již uhradil 3 731 Kč. Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z. ve výši 8 268,96 Kč, které je povinen vrátit žalobkyni podle § 2993 o. z. Předchůdkyně žalobkyně dále poskytla žalovanému bez právního důvodu peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč, přičemž žalovaný jí uhradil 12 404,96 Kč. Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z. ve výši 22 5695,04 Kč, které je povinen vrátit žalobkyni podle § 2993 o. z. Žalovaný byl oznámením o postoupení pohledávky ze dne 18. 12. 2020 vyzván, aby vrátil žalobkyni peněžní prostředky ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto oznámení. Žalovaný žalobkyni peněžité plnění nevrátil, tudíž mu vznikla druhotná povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Protože byl žalovaný v řízení zcela pasivní, nemohl soud zhodnotit,