9 C 82/2023-22 — Okresní soud v Opavě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Podaný návrh odůvodnila tím, že žalovaná, jako vlastník motorového vozidla s objemem válců nad 1850-2500 cm3 [registrační značka], VIN: [anonymizováno], nesplnila svoji zákonnou povinnost, neboť uvedené vozidlo v době od 1. 11. 2021 do 23. 4. 2022, tedy po dobu 174 dní, provozovala v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. v platném znění, neboť v té době nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Rovněž jako vlastník motorového vozidla s objemem válců motoru nad 1 850 m3 do 2 500 cm3, [registrační značka] žalovaná nesjednala pojištění odpovědnosti z jeho provozu za dobu od 26. 4. 2022 do 24. 6. 2022, čímž nesplnila svou zákonnou povinnost. Z popsaných důvodů je tak žalovaná povinna žalobkyni zaplatit příspěvek za dobu, po kterou byla vozidla v rozporu s uvedeným předpisem provozována, přičemž výše tohoto příspěvku včetně nákladů na jeho uplatnění, nákladů upomínání a nákladů na jejich vymáhání činí za dobu od 1. 11. 2021 do 23. 4. 2022 celkem částku 11 610 Kč, kdy splatnost příspěvku nastala dnem 13. 9. 2022 a za dobu nepojištění od 26. 4. 2022 do 24. 6. 2022, tedy po dobu 60 dní, celkovou částku 4 200 Kč, kdy splatnost nastala 5. 11. 2022. Protože žalovaná příspěvek v době splatnosti nezaplatila a neučinila tak ani následně, byť byla k tomu vyzvána v předžalobní výzvě, domáhá se žalobkyně tohoto nároku u soudu podanou žalobou. 3. Elektronický platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl dle § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Žalovaná se k podanému návrhu nevyjádřila, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnila a ke své procení obraně neuvedla ničeho. V souladu s § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 4. Z tvrzení žalobkyně a z předložených listinných důkazů, kterým nikdo neodporoval, soud dospěl k závěru o skutkovém stavu tak, jak jej popsala žalobkyně v návrhu. Bylo zjištěno, že žalovaná v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla - dále také jen„ zákon“), provozovala výše uvedená vozidla, první v období od 1. 11. 2021 až do 23. 4. 2022 a druhé od 26. 4. 2022 do 24. 6. 2022, bez sjednaného zákonného pojištění, je proto povinna uhradit žalobkyni„ příspěvek nepojištěných“. Vzhledem k tomu, že žalovaná na písemné výzvy žalobkyně k jeho úhradě nereagovala a dosud příspěvek nezaplatila, soud žalobě vyhověl, a to i co do požadovaných zákonných úroků z prodlení z žalované částky, na které žalobkyni svědčí nárok podle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. 5. Z hmotněprávního hlediska soud spor posoudil podle § 4 odst. 1, 4 a 6 zákona. Výše příspěvku vyplývá z ust. § 2 odst. 1 vyhlášky MF č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., (dále také jen„ vyhláška“). Nárok na poplatek spojený s uplatněním práva na příspěvek vyplývá z § 4 odst. 1 zákona a z § 2a vyhlášky. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 810 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, když advokátka osvědčila, že je plátcem takové daně. 7. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř., splatnost nákladů řízení vázal k rukám advokátky podle § 149 odst. 1 o. s. ř.