10 C 200/2023-34 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou soudu dne , datum, se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 41 060 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že právní předchůdce žalobce, , právnická osoba, , IČ , IČO, (dále jen věřitel) uzavřel s žalovaným (dále jen dlužník) dne , datum, Smlouvu o půjčce č. , číslo, (dále jen smlouva). Na základě této smlouvy poskytl věřitel dlužníkovi v hotovosti peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a dlužník se zavázal tuto částku vrátit spolu s dohodnutým souhrnným poplatkem ve výši 26 160 Kč v 78 týdenních splátkách, z nichž poslední byla splatná dne , datum, . Dlužník půjčku řádně nesplácel a uhradil pouze částku 15 100 Kč, která byla započítána na dlužný poplatek. Žalobce vedle dlužné jistiny a zbývajícího dlužného souhrnného poplatku požadoval též z dlužné jistiny zákonný úrok z prodlení od , datum, do zaplacení. Pohledávku věřitel postoupil společnosti , Anonymizováno, . smlouvou ze dne , datum, , toto postoupení dlužníkovi oznámil přípisem ze dne , datum, , nový věřitel potom pohledávku dále postoupil na žalobce smlouvou ze dne , datum, , což opět oznámil dlužníkovi přípisem ze dne , datum, .2. Žalovaná strana se k žalobě nevyjádřila.3. Soud provedl důkaz smlouvou o půjčce a oběma oznámeními o postoupení pohledávky, z kterýchžto důkazů učinil skutková zjištění jak uvedeno shora, která následně zahrnul do svého závěru o skutkovém stavu, z něhož při svém rozhodování vycházel, aniž prováděl další dokazování pro jeho nadbytečnost.Předmětná smlouva byla mezi věřitelem a dlužníkem uzavřena dne 23. 12. 2005, proto bylo na daný právní vztah nutné aplikovat ustanovení zák. č. 40/1964 Sb, dále jen SOZ – starý občanský zákoník, který byl v době jejího uzavření účinný, a to v souladu s ust. § 3028 odst. 3 zák.č. 89/2012 Sb. Pokud jde o příslušenství, tak v souladu s ust. § 3028 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb. nutno aplikovat naopak právě tento zákon.4. Podle § 657 SOZ, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.Podle § 658 odst. 1 SOZ, lze při půjčce peněžité dohodnout úroky.Podle ust. § 1970 NOZ, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše stanovená vl. nař. č. 351/2013 Sb.5. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když smlouva, uzavřená v režimu předchozího občanského zákoníku srozumitelně stanovila, kolik dlužník od věřitele obdrží a kolik a jakým způsobem je povinen vrátit. Dlužník své povinnosti neplnil, proto je s úhradou jistiny i souhrnného poplatku v prodlení, pročež soud přiznal spolu s pohledávkou též zákonné úroky z prodlení.6. Pokud jde o náklady řízení, rozhodnutí vychází z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšné žalující straně náleží právo na jejich náhradu vůči straně žalované v částce 3 519 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 643 Kč, z odměny za právní zastoupení v celkové výši 1 250 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka v polovině sazby - neobsahuje ani skutkový ani právní rozbor), když za jeden úkon právní služby náleží dle § 14b odst. 1 bod 3 adv. tar. 500 Kč, z paušální náhrady hotových výdajů v částce 300 Kč, když za jeden úkon právní služby náleží dle § 14b odst. 5 písm. a) adv. tar. 100 Kč a z částky 326 Kč odpovídající 21 % DPH ze základu 1 550 Kč.