11 C 4/2024-38 — Okresní soud v Opavě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 5. 10. 2023, který k výzvě soudu žalobkyně doplnila podáním ze dne 19. 2. 2024, domáhala se žalobkyně proti žalovanému zaplacení částky 32 437,69 Kč s příslušenstvím, jak je rozepsáno ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 19. 9. 2016 smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, . Na základě této smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Dodatkem ke smlouvě o úvěru následně došlo k navýšení limitu na částku 30 000 Kč. Za poskytnuté prostředky se žalovaný dle odst. 4.1 smlouvy zavázal platit úrok a dále poplatky dle odst. 4.2 smlouvy dle platného ceníku. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 % ze sjednaného úvěrového limitu, to je ve výši 750 Kč, vždy nejpozději do 15. dne v měsíci. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se s hrazením splátek do prodlení. Dle smlouvy o revolvingovém úvěru má žalobkyně právo, v případě, že dojde k prodlení úvěrovaného se splácením poskytnutého úvěru, zastavit další čerpání úvěru a prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný a dále účtovat žalovanému poplatky spojené s vymáháním dlužné pohledávky dle aktuálně platného ceníku. Jelikož žalovaný nereagoval na výzvy žalobkyně k zaplacení již splatných splátek úvěru a jelikož interní – mimosoudní vymáhání dlužných splátek bylo neúspěšné, využila žalobkyně svého práva a prohlásila dne 4. 1. 2023 celý úvěr za okamžitě splatný, neboť byl žalovaný k tomuto dni v prodlení s více než 2 splátkami. Žalovaný se tak počínaje dnem následujícím dostal do prodlení se zaplacením celého dluhu. V souladu s platným právním řádem pak byla dlužná částka nadále úročena vedle řádného úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Žalovaný dluží žalobkyni částku 29 999,47 Kč na jistině dluhu, poplatky v celkové výši 2 437,95 Kč, na dlužném smluvním úroku ve výši 15 % ročně počítaném z jistiny úvěru od 17. 8. 2022 do 21. 8. 2023 částku 4 623,20 Kč, na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek ode dne 5. 1. 2023 do 21. 8. 2023 částku 2 897,27 Kč, dále smluvní úrok ve výši 15 % ročně z částky 29 999,74 Kč od 22. 8. 2023 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 999,74 Kč od 22. 8. 2023 do zaplacení. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky opakovaně vyzýván, avšak bezúspěšně. Dluh neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy k úhradě. V podání ze dne 19. 2. 2024 žalobkyně doplnila, že celkem žalovaný v průběhu úvěrového vztahu načerpal částku 125 631,94 Kč, uhradil 158 593,52 Kč, přehled veškerého čerpání a splátek podrobně rozepsala. Právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posuzovala schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet (a to i když žalovaný žádal o navýšení úvěrového limitu na 30 000 Kč), a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného, měla k dispozici výpisy z osobního účtu žalovaného, které soudu doložila, kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze Ministerstva vnitra ČR. S ohledem na zjištěné informace dospěla žalobkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet tento úvěr je dostatečná.2. Ve věci byl dne 11. 10. 2023 pod č. j. , číslo jednací, vydán elektronický platební rozkaz, který byl usnesením ze dne 7. 12. 2023 zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou.3. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil. K nařízenému jednání se žádný z účastníků (zástupkyně žalobkyně) nedostavil, zástupkyně žalobkyně svou neúčast omluvila, o odročení nežádala, žalovaný svou neúčast nikterak neomluvil, o odročení nežádal. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Soud provedl důkaz listinami, které ničím zpochybněny nebyly (žádost o úvěr, smlouva o revolvingovém úvěru, dodatek k této smlouvě, všeobecné obchodní podmínky, sazebník a ceník, výpisy z osobního účtu žalovaného, „posouzení úvěruschopnosti klienta“, oznámení o prohlášení celého dluhu za splatný, výzva k úhradě, podací poštovní archy, výpisy z úvěrového účtu, záznam o zaplacených splátkách úvěru, předžalobní výzva) a zjistil následující skutkový stav: , Jméno zainteresované společnosti 0/0, , dále jen banka, a žalovaný uzavřeli dne 19. 9. 2016 smlouvu o revolvingovém úvěru, když předtím si žalovaný podal žádost o poskytnutí úvěrového produktu. Banka se zavázala poskytnout žalovanému úvěr do celkové výše úvěrového limitu 15 000 Kč s možností opakovaného čerpání splacené částky úvěru až do výše tohoto limitu. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % ze sjednané výše uvěrového limitu, to je ve výši 750 Kč, vždy v 15. den každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem bezprostředně následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena (bod 1.2 ve spojení s bodem 3.1 smlouvy). Byla sjednána úroková sazba ve výši 16,90 % ročně. Splácení úvěru bylo podrobně upraveno v bodě 3. smlouvy. Žalovaný se zavázal, že v souvislosti s úvěrem bude platit i cenu za využití účtu ve výši 50 Kč, případně další poplatky dle ceníku banky. Před uzavřením smlouvy banka posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný uvedl příjem z pracovního poměru ve výši 15 528 Kč, sdělil adresu zaměstnavatele, sdělil, že u tohoto zaměstnavatele je u zaměstnán od , datum, , jedná se o pracovní poměr na dobu neurčitou. Uvedl, že je svobodný, nemá žádné vyživovací povinnosti, bydlí u rodičů, nemá jiné splátky. Dne 3. 12. 2016 uzavřela banka s žalovaným dodatek ke smlouvě o revolvingovém úvěru vedeném na úvěrovém účtu č. , č. účtu, , na základě tohoto dodatku se účastníci dohodli, že výše úvěrového limitu revolvingového úvěru vedeného na výše uvedeném úvěrovém účtu je nově 30 000 Kč. Tato nová výše úvěrového limitu byla k dispozici dnem účinnosti dodatku (okamžikem podpisu smluvními stranami). Současně byla změněna i výše pravidelné měsíční splátky sjednané ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, která s ohledem na změnu úvěrového limitu nově činila 1 500 Kč. Před uzavřením tohoto dodatku banka posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný uvedl příjem z pracovního poměru ve výši 17 000 Kč, přičemž dle výpisů z účtu klienta bylo patrno, že tato částka odpovídá průměrnému příjmu žalovaného v měsících předcházejících úvěrové žádosti. Banka dále ověřovala, že klient nebyl v době úvěrové žádosti (i v době uzavírání dodatku) v aktivním insolvenčním řízení, z informací z CBCB ověřila předchozí splátkovou morálku klienta, dále z historie v interní evidenci klientů ověřila, že klient neměl žádné relevantní negativní informace, například záznam o podvodném jednání či kriminálních aktivitách, záznam v souvislosti s AML pravidly, záznam o exekučním řízení, atd. Klient na žádosti uvedl výdaje 2 000 Kč, banka stanovila životní výdaje klienta na základě dat sdělených klientem v kombinaci s interními informacemi banky, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení, na 8 020 Kč. Zároveň banka při výpočtu disponibilního příjmu klienta stanovila maximální hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu. Banka dotazem do CCB a z vlastních systémů zjistila, že v době uzavíraní dodatku smlouvy měl žalovaný revolvingový úvěr, který byl navýšen v rámci této žádosti, dále kontokorentní úvěr u , právnická osoba, ., s limitem 5 000 Kč a orientační splátkou 417 Kč, spotřební úvěr u , právnická osoba, , se splátkou 2 000 Kč. Orientační splátka nového úvěru (dodatek smlouvy) činila 1 500 Kč, nové splátkové zatížení tedy celkem činil 3 917 Kč, přitom žalobkyně vycházela z toho, že revolvingové produkty nemají pevně stanovenou splátku. Z výpisu z osobního účtu žalovaného za období září, říjen, listopad, prosinec 2016 soud zjistil, že skutečně na tento účet žalovanému každý měsíc chodila mzda od zaměstnavatele, kterého uvedl v úvěrové žádosti, průměrná mzda 17 150 Kč. Žalovaný úvěr čerpal, avšak nehradil splátky řádně a včas, proto jej banka výzvou ze dne 3. 12. 2022 vyzvala k úhradě splátek po splatnosti nejpozději do 4. 1. 2023. Žalovaný ve stanovené lhůtě dluh po splatnosti neuhradil, a proto jej banka ke dni 4. 1. 2023 zesplatnila, k tomuto dni činila celková dlužná zaokrouhlená částka 34 818 Kč (jistina dluhu 29 999,74 Kč, poplatky 2 437,95 Kč, dále vyčíslené řádné úroky a úroky z prodlení). Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu žalovanému zaslala doporučeně. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu doporučeně zaslanou předžalobní výzvou ze dne 22. 8. 2023 s tím, že pokud dluh neuhradí do 5 dnů od odeslání výzvy, případně žalobkyni nebude kontaktovat s relevantním návrhem smírného řešení, obrátí se žalobkyně na soud.5.