116 C 5/2024-66 — Okresní soud v Opavě

1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně po žalovaných, aby jí společně a nerozdílně zaplatili částku 42 697 Kč spolu se shora uvedeným příslušenstvím, a to s odůvodněním, že dne , datum, žalobkyně uzavřela se žalovaným 1) a se žalovanou 2) jako se solidární spoludlužnicí smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , na základě které byl žalobkyní žalovaným poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 35 000 Kč, který se žalovaní zavázali splatit spolu s úrokem za poskytnutí úvěru sjednaným ve výši efektivní úrokové sazby 151,61 % ročně v 48 měsíčních splátkách po 2 869 Kč splatných vždy k 23. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopad 2017. Dále žalobkyně tvrdila, že před poskytnutím úvěru, respektive před uzavřením smlouvy, byla schopnost žalovaných řádně hradit úvěr prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisu z bankovního účtu a prohlášení dlužníka, přičemž bylo zjištěno, že volné zdroje ke splacení jsou dostatečné a rovněž byla ověřena úvěrová historie žadatele v databázích Solus a NRKI. Žalovaní však neplnili řádně podmínky smlouvy a ocitli se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, kdy do data zesplatnění celého úvěru byla žalovanými na poskytnutý úvěr zaplacena dne 22. 11. 2017 částka 2 870 Kč, dále dne 5. 1. 2018 částka 2 868 Kč, dne 5. 1. 2018 částka 2 Kč, dne 9. 2. 2018 částka 2 867 Kč, dne 6. 4. 2018 částka 2 869 Kč, dne 20. 4. 2018 částka 2 869 Kč, dne 22. 5. 2018 částka 2 869 Kč, dne 19. 7. 2018 částka 5 738 Kč, dne 24. 8. 2018 částka 2 869 Kč a dne 27. 9. 2018 částka 5 738 Kč, přičemž v důsledku tohoto prodlení následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, podle něhož platí, že pokud se žalovaní ocitnou v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaní se takto dostali do prodlení o délce 65 dnů s úhradou u splátky číslo 12 splatné dne 23. 10. 2018 a k datu 27. 12. 2018 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru, kdy podle bodu 6.4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 41 874,53 Kč byli žalovaní povinni uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaní v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platili úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Dále žalobkyně tvrdila, že ještě před tímto zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalovaných s úhradou 4., 7., 9., 10., 12. a 13. splátky vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 2 994 Kč, kdy podle uzavřené smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaní ocitnou v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek číslo 4, 7, 9, 10, 12 a 13, u kterých se žalovaní ocitli v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 6 × 499 Kč, přičemž tato smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Dále žalobkyně tvrdila, že v důsledku tohoto prodlení žalované žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty v souvislosti s prodlením žalovaných dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 2 000 Kč, kdy podle uzavřené smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení této smluvní pokuty ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaní ocitnou v prodlení o délce 15 dní s tím, že žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek číslo 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 12 a 13, u kterých se žalovaní ocitli v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 10 × 200 Kč, kdy tato smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode vzniku práva na zaplacení. Dále žalobkyně tvrdila, že jí vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty v částce 14 506 Kč, kdy podle bodu 6.5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jim povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, přičemž žalobkyně se domáhá zaplacení této smluvní pokuty vyčíslené sazbou 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 41 874,53 Kč za období od 29. 12. 2018 do 18. 9. 2019 ve výši 11 053,68 Kč, dále smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru 41 167,07 Kč za období od 19. 9. 2019 do 22. 10. 2019 ve výši 1 399,78 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 40 129,72 Kč za období od 23. 10. 2019 do 28. 11. 2019 ve výši 1 484,81 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 39 092,37 Kč za období od 29. 11. 2019 až do dne vyhotovení žaloby, tj. do dne 11. 3. 2024. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku ve výši 95,91 % ročně sjednaného ve smlouvě s tím, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, nejvýše však na tomto úroku požaduje zaplacení částky 165 254 Kč, jak je tento limit stanoven smlouvou. Po zesplatnění celého úvěru byla žalobkyni uhrazena dne 18. 9. 2019 částka 707,46 Kč, dále dne 22. 10. 2019 částka 1 037,35 Kč, dne 28. 11. 2019 částka 1 037,35 Kč, dne 28. 11. 2019 částka 1 037,35 Kč, dne 31. 12. 2019 částka 1 037,35 Kč, dne 24. 1. 2020 částka 1 040,61 Kč, dne 24. 2. 2020 částka 1 249,70 Kč, dne 27. 3. 2020 částka 1 249,70 Kč, dne 4. 5. 2020 částka 1 249,70 Kč, dne 25. 5. 2020 částka 1 087,19 Kč, dne 3. 7. 2020 částka 1 087,19 Kč, dne 22. 7. 2020 částka 1 099,11 Kč, dne 10. 9. 2020 částka 204,22 Kč, dne 11. 10. 2020 částka 152,22 Kč, dne 16. 10. 2020 částka 152,22 Kč, dne 24. 11. 2020 částka 152,22 Kč, dne 11. 1. 2021 částka 152,22 Kč, dne 22. 1. 2021 částka 180,39 Kč, dne 1. 3. 2021 částka 598,58 Kč, dne 24. 3. 2021 částka 961,53 Kč, dne 23. 4. 2021 částka 599,66 Kč, dne 8. 6. 2021 částka 614,83 Kč, dne 21. 6. 2021 částka 598,57 Kč, dne 21. 7. 2021 částka 598,57 Kč, dne 18. 8. 2021 částka 605,08 Kč, dne 20. 9. 2021 částka 619,17 Kč a dne 18. 10. 2021 částka 605,08 Kč. Nic dalšího pak žalovaní žalobkyni již neuhradili, ač byli k tomu před podáním žaloby ještě vyzváni.2. Žalovaní se k podané žalobě nevyjádřili.3. K jednání nařízenému na den 26. září 2024 se žalovaní bez omluvy nedostavili. Soud proto věc podle § 101 odst. 3 o.s.ř. projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaných, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů.4. Již na podkladě tvrzení žalobkyně je zřejmé, že žalobkyně a žalovaní v souladu s ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) uzavřeli smlouvu o úvěru, když žalobkyně se zavázala poskytnout žalovaným a také poskytla peněžní prostředky v dohodnuté výši a žalovaní zavázali tyto prostředky vrátit a zaplatit dohodnutý úrok. Přitom se jedná o úvěr spotřebitelský ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud se proto předně zabýval otázkou platnosti uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy náležitého posouzení úvěruschopnosti spotřebitele ve smyslu ustanovení § 86 tohoto zákona ze strany žalobkyně.5. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.6. Podle ustanovení § 86 odst. 2 téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Podle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatn