117 C 18/2023-84 — Okresní soud v Opavě

1. Po částečném zastavení řízení se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení. Uvedla, že po posouzení úvěruschopnosti s ním společnost , právnická osoba, , uzavřela dvě smlouvy o úvěru. Nejprve , datum, smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě mu v tentýž den poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši , částka, , přičemž žalovaný se zavázal společnosti úvěr vrátit spolu s obchodním úrokem , částka, , poplatkem za poskytnutí zápůjčky , částka, a poplatkem za hotovostní inkaso splátek , částka, . Souhrn uvedených částek měl žalovaný zaplatit věřitelce v 58 týdenních splátkách po , částka, . Před zahájením insolvenčního řízení žalovaný uhradil pouze , částka, , žalobkyně tedy požaduje k zaplacení rozdíl , částka, . Druhou smlouvou měla být smlouva č. , hodnota, uzavřená , datum, s tím, že podle ní právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši , částka, , přičemž žalovaný se zavázal společnosti úvěr vrátit spolu s obchodním úrokem , částka, , poplatkem za poskytnutí zápůjčky , částka, a poplatkem za hotovostní inkaso splátek , částka, . Souhrn uvedených částek měl žalovaný zaplatit věřitelce v 58 týdenních splátkách po , částka, . Před zahájením insolvenčního řízení žalovaný uhradil pouze , částka, , žalobkyně však požaduje k zaplacení sníženou částku , částka, , z toho neuhrazená část jistiny má být , částka, . Žalobkyně se stala nositelkou pohledávek na základě smlouvy o postoupení.2. Před zahájením jednání soud obdržel prostou elektronickou poštou nepodepsané sdělení, že se měl žalovaný domluvit s panem , Anonymizováno, na splátkovém kalendáři , částka, měsíčně a že , datum, měl první splátku zaplatit.3. V prvé řadě soud uvádí, že nemohl vyhovět návrhu žalobkyně na vydání rozsudku pro uznání, protože jednak uvedené podání není podepsáno a není zřejmé, zda je učinil právě žalovaný, jednak je není možné považovat za uznání žalovaného dluhu ani podle obsahu.4. Soud proto provedl důkaz listinami a zjistil následující: V prvním případě společnost , právnická osoba, , poskytla žalovanému , datum, v hotovosti částku , částka, jakožto zápůjčku, kterou se žalovaný zavázal společnosti vrátit navýšenou o náklady v podobě úroku , částka, , poplatku za administrativní činnost , částka, a poplatku za hotovostní inkaso splátek , částka, , které si žalovaný zvolil zaškrtnutím příslušného pole jako režim splácení. Celkovou částku , částka, měl žalovaný zaplatit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po , částka, , počínaje sedmým dnem ode dne uzavření smlouvy (smlouva o půjčce č. , hodnota, ). Žalovaný před poskytnutím zápůjčky uvedl, že má jedno nezaopatřené dítě, bydlí v nájmu, má jinou zápůjčku u poskytovatelky, avšak nikoliv u jiného subjektu, je osobou samostatně výdělečně činnou, měsíčně vydělává , částka, , měsíčně hradí za bydlení (nájem, inkaso) , částka, , další výdaje domácnosti jsou , částka, , spoření/pojištění , částka, , splátky půjček/alimenty , částka, , výdaje na telefon , částka, a jiné dluhy – hospoda , částka, . Matematickým výpočtem tak bylo v kolonce „použitelný příjem“ uvedeno , částka, . Poskytovatelka zápůjčky údaje měla údaje ověřit z výplatních pásek a nájemní smlouvy (karta zákazníka z , datum, ).5. Ve druhém případě společnost , právnická osoba, , poskytla žalovanému , datum, v hotovosti částku , částka, jakožto zápůjčku, kterou se žalovaný zavázal společnosti vrátit navýšenou o náklady v podobě úroku , částka, , poplatku za administrativní činnost , částka, a poplatku za hotovostní inkaso splátek , částka, , které si žalovaný zvolil zaškrtnutím příslušného pole jako režim splácení. Celkovou částku , částka, měl žalovaný zaplatit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po , částka, , počínaje sedmým dnem ode dne uzavření smlouvy (smlouva o půjčce č. , hodnota, ). Žalovaný před poskytnutím zápůjčky uvedl, že má jedno nezaopatřené dítě, vlastní bydlení, má jinou zápůjčku u poskytovatelky, avšak nikoliv u jiného subjektu, je osobou samostatně výdělečně činnou, měsíčně vydělává , částka, a má další příjem , částka, , měsíčně hradí za bydlení (nájem, inkaso) , částka, , další výdaje domácnosti jsou , částka, , spoření/pojištění , částka, , splátky půjček/alimenty , částka, , výdaje na telefon , částka, . Matematickým výpočtem tak bylo v kolonce „použitelný příjem“ uvedeno , částka, . Poskytovatelka zápůjčky údaje měla údaje ověřit z výpisu z účtu a živnostenského listu (karta zákazníka z , datum, ).6. Poskytovatelka úvěru , právnická osoba, , IČO , IČO, , zanikla v důsledku fúze sloučením se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , na kterou také přešlo jmění zanikající společnosti (výpis z obchodního rejstříku). Tato nástupnická společnost následně postoupila pohledávky z obou smluv na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek z , datum, včetně přílohy – č. , hodnota, ).7. Pohledávky z obou smluv byly přihlášeny v insolvenčním řízení sp. zn. KSOS , spisová značka, , které bylo vedeno proti žalovanému, a podle zprávy insolvenčního správce z , datum, , ve které navrhnul zrušení schváleného oddlužení kvůli nově vznikajícím dluhům, na ně bylo v průběhu insolvence uhrazeno , částka, (insolvenční rejstřík). Dne , datum, bylo dále vloženo na účet žalobkyně za účelem úhrady pohledávek , částka, (doklad , právnická osoba, ., o hotovostním vkladu na účet).8. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek z obou smluv o úvěru do 7 dnů od odeslání výzvy, a to na adresu , jméno FO, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , adresa, , kterou uvedl ve druhé smlouvě jako adresu výběru (dopis z , datum, včetně poštovního podacího archu).9. Podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, do , datum, , je spotřebitelským úvěrem odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem (§ 1), pokud se nejedná mimo jiné o odloženou finanční službu s celkovou výší nižší než , částka, (§ 2 písm. e)). Celkovou výší spotřebitelského úvěru se přitom rozumí souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebiteli k dispozici (§ 3 písm. k)). Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná (§ 9 odst. 1). Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil; přitom bezdůvodně se obohatí mimo jiné zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., pokud si jinou výši strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.10. Žaloba je opodstatněná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně.11. Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci namísto původní věřitelky. Předmětem podnikatelské činnosti její právní předchůdkyně bylo poskytování peněžních prostředků jakožto zápůjčky, a vystupovala tedy z pozice věřitele ve smyslu § 3 písm. b) zákona č. 145/2010 Sb. Oproti tomu žalovaný je typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Ustanovení § 9 odst. 1 o následku v podobě neplatnosti právního jednání bylo podle důvodové zprávy k zákonu č. 43/2013 Sb. začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a posílena ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Odbornou péčí se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost věřitele, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a – objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o