16 C 150/2024-32 — Okresní soud v Opavě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení celkem částky 43 958,16 Kč, dále úroku ve výši 25,23 % ročně jdoucího z částky 33 592,69 Kč od 21. 12. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % jdoucího z částky 33 592,69 Kč od 31. 12. 2022 do zaplacení. Tento svůj vznesený nárok odůvodnila tak, že žalovaná uzavřela dne 5. 4. 2022 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , smlouvu o úvěru číslo , číslo, kdy na základě této smlouvy poskytla původní věřitelka, tj. společnost , právnická osoba, . žalované dne , datum, bezhotovostním převodem na bankovní účet částku 35 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala spolu s úrokem vrátit ve 48 měsíčních splátkách po 2 105 Kč počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Žalovaná však poskytnutý úvěr nesplácela řádně, když za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila pouze částku 16 725 Kč, kdy vzhledem k tomu, že žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek po více 65 dní, právní předchůdkyně žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním obsaženým v čl. 6. části B) smlouvy úvěr zesplatnila a dopisem ze dne 20. 12. 2022 vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dosud nesplacené jistiny úvěru, dlužných úroků a dlužných smluvních pokut za prodlení s úhradou jednotlivých splátek, kdy ke dni zesplatnění činila dlužná částka celkem 41 589,69 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že smluvní strany smlouvy dále v čl. 6. části B) smlouvy sjednaly, že ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny a tzv. nová jistina tak činila 39 092,69 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že na základě ujednání v čl. 6. části B) smlouvy vznikla žalované povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se ocitla v prodlení o délce 30 dnů, a to až do případného zesplatnění úvěru. V důsledku zesplatnění úvěru v případě nezaplacení nové jistiny byla žalovaná dále na základě ujednání v čl. 6. části B) smlouvy povinna ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 21. 12. 2022 zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny za každý den prodlení. Tato pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy pak byla společností , právnická osoba, . na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a v souladu se společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena včetně příslušenství se všemi právy s ní spojenými včetně práva na smluvní pokuty žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni , datum, , přičemž toto postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným jí doporučeně. Žalobkyně se proto bylo žalované domáhá zaplacení částky 43 958,16 Kč, která se skládá z dlužné nové jistiny ve výši 33 592,69 Kč, dále smluvní pokuty ve výši 10 365,47 Kč vyčíslené ke dni 10. 9. 2023 jako součet neuhrazené smluvní pokuty do zesplatnění a smluvní pokuty po zesplatnění 0,1 % denně z dlužné jistiny od 21. 12. 2022, úroku ve výši 25,23 % ročně z části dlužné nové jistiny ve výši 33 592,69 Kč od 21. 12. 2022 do zaplacení, kdy k výši této úrokové sazby žalobkyně dále uvedla, že úroku v této výši se žalobkyně domáhá na základě své vlastní úvahy vycházející z úrokových sazeb z úvěrů poskytnutých bankami klientům dle statistiky České národní banky, dále úroku z prodlení ve výši 15 % jdoucího z částky 33 592,69 Kč od 31. 12. 2022 do zaplacení s tím, že žalobkyně před podáním žaloby žalovanou k zaplacení těchto nároků ještě vyzvala, leč bezvýsledně.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Za souhlasu obou účastnic soud věc projednal a rozhodl podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů.4. Ze žalobkyní předložených listin, to je ze smlouvy o úvěru číslo , číslo, ze dne , datum, , smluvních podmínek smlouvy o úvěru, dokladu o vyplacení – otisku dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu dokládajícího převod částky 35 000 Kč dne , datum, na účet číslo , číslo, , z dopisu společnosti , právnická osoba, . žalované ze dne 20. 12. 2022 – oznámení o zesplatnění úvěru, dopisu společnosti , právnická osoba, . (zastoupené na základě plné moci žalobkyní) žalované ze dne , datum, - oznámení o postoupení pohledávky, smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností , právnická osoba, . a žalobkyní dne , datum, , přílohy číslo 1 k této smlouvě o postoupení pohledávek - seznamu postoupených pohledávek, dopisu zástupce žalobkyně žalované ze dne 3. 11. 2023 - výzvy před podáním žaloby spolu s poštovním podacím lístkem, soud vzal za prokázán skutkový stav, jak byl žalobkyní tvrzen v podané žalobě, přičemž na tato tvrzení, jak byla uvedena výše, soud proto pro stručnost v dalším odkazuje.5. Soud proto dospěl k závěru, že společnost , právnická osoba, . a žalovaná v souladu s ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) uzavřely smlouvu o úvěru, když společnost , právnická osoba, . se zavázala na základě této smlouvy poskytnout a poskytla žalované peněžní prostředky v dohodnuté výši a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru a další služby a dohodnutý úrok. Přitom se jedná o úvěr spotřebitelský ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud se proto předně zabýval otázkou platnosti uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy náležitého posouzení úvěruschopnosti spotřebitele ve smyslu ustanovení § 86 tohoto zákona ze strany žalobkyně.6. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle ustanovení § 86 odst. 2 téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. V daném případě žalobkyně na výzvu soudu k posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr uvedla, že tato schopnost byla ověřována právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, . především na základě zhodnocení informací získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy a jejich ověření doklady vyžádanými od žalované a nahlédnutím do veřejných registrů. K tomu uvedla, že žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány v hodnocení klienta ze dne , datum, . Pro posouzení výše svých příjmů žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně výplatnice za měsíc leden a únor 2022 a a potvrzení o příjmu ze dne , datum, , kdy příjem žalované byl současně ověřován zaměstnavatel žalované, kdy z informací a dokladů žalované bylo zjištěno, že její průměrný měsíční příjem činí 15 403 Kč, kdy byla zaměstnána u společnosti , právnická osoba, na dobu neurčitou. Ohledně výdajů žalované bylo zjištěno, že tyto činí celkem 6 463 Kč, přičemž bylo kalkulováno životní minimum v aktuální výši 3 860 Kč stanovené zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu a k němu vydaným nařízením vlády o zvýšení částek životního minima a existenčního minima. Přitom v “hodnocení klienta“ je u výdajů na bydlení (nájemné, inkaso) uvedena částka 2 603 Kč. Žalovaná měla tedy celkem měsíčně asi 7 940 Kč disponibilních finančních prostředků, tedy dostatek pro splácení požadovaného úvěru.10. S výše uvedeným závěrem soud nesouhlasí. Sm