16 C 157/2024-47 — Okresní soud v Opavě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení celkem částky 47 098,96 Kč, dále úroku v částce 4 246 Kč a dále úroku ve výši 16,9 % ročně jdoucího z částky 44 998,96 Kč od 2. 2. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení v částce 1 445,50 Kč a dále úroku z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucího z částky 47 098,96 Kč od 2. 2. 2024 do zaplacení. Tento svůj vznesený nárok odůvodnila tak, že žalovaná uzavřela dne , datum, s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , IČ , IČO, , smlouvu o revolvingovém úvěru číslo , hodnota, , kdy na základě této smlouvy poskytla původní věřitelka, tj. společnost , právnická osoba, . žalované úvěr (úvěrový rámec) ve výši 5 000 Kč s tím, že žalovaná dále dne , datum, uzavřela s , právnická osoba, . dodatek k této smlouvě o revolvingovém úvěru, na základě kterého , právnická osoba, . zvýšila limit na úvěrového rámce na částku 45 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru jsou přitom Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, . Žalovaná se přitom dle čl. 3 bodu 3.1 smlouvy zavázala splácet poskytnutý úvěr a úroky z úvěru právní předchůdkyni žalobkyně v rámci pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 250 Kč vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem bezprostředně následujícím po měsíci, ve kterém smlouva byla uzavřena. Dle čl. 2 bodu 2.1 Dodatku ke smlouvě se v souvislosti s navýšením úvěrového limitu navýšila i výše pravidelných měsíčních splátek, a to na částku 1 350 Kč měsíčně. Žalovaná z poskytnutého úvěrového rámce průběžně čerpala částku 70 559,06 Kč a splatila částku 37 349,96 Kč, vzhledem k tomu, že žalovaná však nehradila splátky řádně a včas , právnická osoba, . proto žalovanou vyzvala k úhradě splátek po splatnosti nejpozději do 18. 11. 2023, jinak se stane celý úvěr splatným. Žalovaná však ve stanovené lhůtě dluh po splatnosti neuhradila, a proto jej , právnická osoba, . ke dni 18. 11. 2023 zepslatnila, o čemž byla žalovaná informována prostřednictvím dopisu. Tato pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla poté ze strany , právnická osoba, . postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a to s účinností ke dni , datum, a toto postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem odeslaným jí doporučeně dne , datum, , přičemž ke dni postoupení pohledávka za žalovanou činila celkem částku 52 790,46 Kč a skládala se z jistiny úvěru ve výši 44 998,96 Kč, úroku z úvěru do 1. 2. 2024 ve výši 4 246 Kč, úroku z prodlení do 1. 2. 2024 ve výši 1 445,50 Kč a poplatků ve výši 2 100 Kč s tím, že jistina pohledávky je i nadále úročena úroky z úvěru ve výši 16,9 % ročně a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně dle předpisů občanského práva. Žalovaná, ač byla ještě před podáním žaloby ze strany žalobkyně k úhradě této pohledávky vyzvána, již ničeho dalšího jí neuhradila.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Za souhlasu obou účastníků soud věc projednal a rozhodl podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů.4. Ze žalobkyní předložených listin, to je ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne , datum, , dodatku ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, , , právnická osoba, podmínek , právnická osoba, ., obratové historie účtu číslo , č. účtu, , dopisu , právnická osoba, . žalované ze dne , datum, – poslední výzvy k úhradě dlužné částky a výpovědi smlouvy, dopisu , právnická osoba, . žalované ze dne , datum, – rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu, smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi , právnická osoba, . a žalobkyní ze dne , datum, a přílohy číslo , hodnota, k této smlouvě – seznamu postupovaných pohledávek, dále z dopisu , právnická osoba, . žalované ze dne , datum, – oznámení o postoupení pohledávky a z připojeného poštovního podacího archu k tomuto dopisu, jakož i z dopisu zástupce žalobkyně žalované ze dne , datum, - výzvy před podáním žaloby spolu s poštovním podacím lístkem, soud vzal za prokázán skutkový stav, jak byl žalobkyní tvrzen v podané žalobě, přičemž na tato tvrzení, jak byla uvedena výše, soud proto pro stručnost v dalším odkazuje.5. Soud proto dospěl k závěru, že společnost , právnická osoba, . a žalovaná uzavřeli ve smyslu s ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) smlouvu o úvěru, když společnost , právnická osoba, . se zavázala na základě této smlouvy poskytnout žalované a také poskytla peněžní prostředky v dohodnuté výši a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit a zaplatit poplatky za služby a dohodnutý úrok. Přitom se jedná o úvěr spotřebitelský ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud se proto předně zabýval otázkou platnosti uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy náležitého posouzení úvěruschopnosti spotřebitele ve smyslu ustanovení § 86 tohoto zákona ze strany žalobkyně.6. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle ustanovení § 86 odst. 2 téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. V daném případě žalobkyně na výzvu soudu k posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr pouze uvedla, že , právnická osoba, . jako poskytovatel úvěru splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalované, která získala zpracováním žádosti žalované o poskytnutí úvěrového produktu, v rámci něhož byla žalovaná dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Přitom s ohledem na informace, které žalovaná uvedla v žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, zejména ty, že žalovaná je svobodná, žije u rodičů, má uzavřen pracovní poměr na dobu neurčitou, dále s ohledem na výši jejího příjmu a výši požadovaného úvěru dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k názoru, že schopnost žalované splácet tento úvěr je dostatečná.10. Žalobkyně však neuvedla ve svém vyjádření žádná konkrétní fakta o situaci žalované v okamžiku uzavírání smlouvy o úvěru, zejména o jejích příjmech a výdajích. Za té situace proto žalobkyně ani netvrdila, respektive neprokazovala, že její právní předchůdkyně vyhověla zákonnému požadavku uvedenému v ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a tudíž uzavřená smlouva je neplatná (tím spíše, že například z předložených výpisů z účtu žalované číslo , č. účtu, za měsíce březen a duben 2022 se podává, že v měsíci březnu počáteční záporný zůstatek ve výši 1 338,78 Kč na tomto účtu se zvýšil na konečný záporný zůstatek 2 392,20 Kč, aby se tento následně na konci měsíce dubna snížil na částku 1 787,97 Kč – pak ale není vůbec není zřejmé, jak , právnická osoba, . dospěla k závěru, že žalovaná bude schopna měsíčně splácet částku 1 350 Kč, jestliže záporný zůstatek na účtu žalované se v průběhu dvou měsíců zvýšil o částku 300 Kč).11. K této neplatnosti přitom soud přihlédne vždy z úřední povinnosti, byť jazykové vyjádření obsažené ve větě druhé tohoto ustanovení by mohlo svádět k domněnce, že se jedná o neplatnost relativní. Evropský soudní dvůr však již mnohokráte ve svých rozhodnutích konstatoval, že (evropské) směrnice ne