26 C 99/2024-48 — Okresní soud v Opavě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného u soudu se žalobkyně domáhala rozhodnutí, jímž by byl žalovaný zavázán zaplatit jí shora uvedenou částku s příslušenstvím a nahradit náklady tohoto řízení. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný v celkem 29 v žalobě popsaných případech počínaje dnem 13. 6. 2012 a konče dnem 21. 9. 2017 porušil svoji povinnost cestujícího, neboť v , obec, , v dopravních prostředcích DP na tramvajových, autobusových popř. trolejbusových linkách č. , hodnota, , popř. , Anonymizováno, , které právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále také jen „právní předchůdce“), provozovala, se při kontrolách neprokázal platnými jízdními doklady, o čemž vždy byla na místě s ním sepsána „Dohoda s cestujícím“, ve kterých mu byla pokaždé uložena povinnost doplatit žalobkyni jízdné za celkem 7 jízd uskutečněných v době od 13. 6. 2012 do 15. 11. 2012 ve výši 15 Kč a za každou takovou jízdu bez platné jízdenky přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, za celkem 1 jízdu uskutečněnou dne 22. 5. 2013 ve výši 16 Kč a za jízdu bez platné jízdenky přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč a za celkem 21 jízd uskutečněných v době od 18. 3. 2014 do 21. 9. 2017 ve výši 20 Kč a za každou takovou jízdu bez platné jízdenky přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, vždy do 15 kalendářních dnů ode dne provedení každé přepravní kontroly. Podpisem těchto v součtu celkem 29 Dohod žalovaný vždy uznal vůči právní předchůdkyni každou takovou pohledávku čítající jízdné a přirážku k jízdnému co do důvodu a výše a zavázal se ji do patnácti pracovních dnů od zjištění každé jízdy bez platné jízdenky žalobkyni zaplatit. Žalobkyně celý kmen pohledávek čítající 29 dílčích nároků na zaplacení dlužného jízdného a přirážek k jízdnému, které byl žalovaný povinen právní předchůdkyni za období od 13. 6. 2012 do 21. 9. 2017, kdy bez platné jízdenky užíval k jízdám prostředky hromadné dopravy v , obec, , zaplatit, nabyla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Změna v osobě věřitele byla žalovanému písemně oznámena v předžalobní výzvě žalobkyně, v níž byl žalovaný zároveň vyzván k zaplacení dluhované pohledávky. Protože žalovaný na tuto výzvu nereagoval, domáhá se žalobkyně tohoto nároku u soudu podanou žalobou.2. Elektronický platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl podle § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil a ke své procesní obraně neuvedl ničeho. V souladu s § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili.3. Soud z listin označených k důkazu mj. ze smluvních přepravních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně zjistil, že v hromadných dopravních prostředcích, které provozovala v žalované době v , obec, stanovila jízdné pro rok 2012 ve výši 15 Kč, pro r. 2013 ve výši 16 Kč a jízdné od 1. 1. 2014 až do 31. 12. 2017 ve výši 20 Kč. Přirážka k jízdnému byla provozovatelkou dopravy v souladu s právními předpisy stanovena pro rok 2012 a první polovinu r. 2013 ve výši 1 000 Kč a od 1. 7. 2013 až do 31. 12. 2017 ve výši 1 500 Kč za každou zjištěnou jízdu bez platné jízdenky. Z Dohod s cestujícím, kterých bylo s žalovaným za období od 13. 6. 2012 do 21. 9. 2017 sepsáno v součtu 29 a které žalobkyně popsala v návrhu (viz bod 1. odůvodnění tohoto rozhodnutí) soud zjistil, že podpisem každé z nich žalovaný uznal každou dílčí pohledávku právní předchůdkyně žalobkyně čítající nezaplacené jízdné a přirážku k jízdnému za každou jízdu bez platné jízdenky, při které byl přistižen v té době v tramvaji, autobusu či trolejbusu MHD, které tehdy původní věřitelka provozovala. Protože tyto dílčí pohledávky, které žalovaný vždy uznal co do důvodu a výše, což stvrdil svým podpisem na každé takové sepsané dohodě, nezaplatil v době splatnosti 15 kalendářních dnů od zjištění každé jednotlivé jízdy bez platné jízdenky, ačkoliv se tak zavázal, dostal se s úhradou každé takové pohledávky do prodlení. Smlouvou o postoupení souboru pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní a žalobkyní dne , datum, , jejíž přílohou je i přehled celkem 29 evidovaných pohledávek právní předchůdkyně za žalovaným vzniknuvších v době od 13. 6. 2012 do 21. 9. 2017, prokázala žalobkyně svou věcněprávní legitimaci v tomto sporu na straně žalující. K zaplacení celkové pohledávky čítající žalovanou částku s příslušenstvím byl žalovaný vyzván v předžalobní výzvě žalobkyně ze dne 19. 2. 2023, v níž mu byla zároveň oznámena změna v osobě věřitele a byla mu stanovena 10denní lhůta splatnosti k zaplacení dluhu.4. Soud na základě shora popsaného dokazování dospěl k závěru o skutkovém stavu tak, jak jej žalobkyně popsala v návrhu. Bylo zjištěno, že žalovaný v době od 13. 6. 2012 do 21. 9. 2017 celkem ve 29 případech, konkr. v 7 případech v r. 2012, v 1 případě v r. 2013, v 6 případech v r. 2014, v 4 případech v r. 2015, v 8 případech v r. 2016 a ve 3 případech v r. 2017, použil k přepravě prostředky hromadné dopravy v , obec, provozované právní předchůdkyní, při nichž se neprokázal platným jízdním dokladem. Při každé takové jízdě byla s ním sepsána Dohoda s cestujícím, ve které vždy uznal dluh čítající jízdné a přirážku k jízdnému za každou takovou jízdu a zavázal se každou tuto dílčí pohledávku zaplatit do 15 kalendářních dnů od zjištěné té či oné jízdy bez jízdního dokladu. Žalovaný ani jednu z uvedených pohledávek ve lhůtě 15 dnů od zjištění jízdy bez jízdenky nezaplatil, načež právní předchůdkyně komplexní soubor pohledávek za žalovaným čítající nárok na zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému za celkem 29 jízd bez platné jízdenky postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni. Žalobkyně následně vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před podáním žaloby a stanovila mu k tomu 10denní lhůtu. Protože žalovaný na tuto předžalobní výzvu nereagoval, vyhověl soud žalobě v celém rozsahu, a to včetně nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši regulované obecně závaznými předpisy.5. Při právním posouzení věci mj. nároku na zaplacení pohledávek vzniknuvších do 31. 12. 2013, postupoval soud ve smyslu Hlavy II. - ustanovení přechodná a závěrečná - dílu I. - přechodná ustanovení - oddílu I. - všeobecná ustanovení - § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2002 Sb., občanský zákoník (dále jen “o. z.”), který nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2014, podle dosavadních právních předpisů, tedy podle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 a po tomto datu již podle o. z. Z hmotněprávního hlediska tedy soud posoudil spor podle § 760 a násl. občanského zákoníku, podle § 1723 a podle § 2053 a násl. o. z., podle § 37 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, resp. podle § 18a zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě. Výše jízdného a přirážky k jízdnému stanoví smluvní přepravní podmínky dopravce. Nárok na zákonné úroky z prodlení svědčí žalobkyni podle § 517 odst. 1., 2 občanského zákoníku a podle § 1960 a § 1970 o. z. Výše požadovaných úroků z prodlení vždy k prvému dni, ke kterému se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením každé pohledávky, koresponduje s výší regulovanou vládním nařízením č. 33/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb., a vládním nařízením č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 002 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 602 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 041 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.7. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., splatnost přisouzených nákladů řízení soud vázal k rukám advokáta v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.