37 C 150/2023-28 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou u soudu dne 17. 5. 2023 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 12 160 Kč s příslušenstvím, neboť žalovaný byl ve devíti (9) případech přistižen přepravní kontrolou na spoji, jehož provozovatelem je dopravce , právnická osoba, ., přičemž bylo zjištěno, že cestuje bez jízdního dokladu. Žalovaný byl povinen zaplatit dlužné jízdné spolu s přirážkou celkem ve výši 12 160 Kč, což neučinil a svůj dluh neuhradil, pohledávka za žalovaným byla poté na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 13. 10. 2021 postoupena dopravcem na žalobce.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Soud ve věci rozhodoval ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť žalobce i žalovaný s tímto postupem vyjádřili souhlas postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř. Při rozhodování vycházel soud ze skutkových zjištění učiněných z listin předložených účastníky.4. S žalobcem předložených dohod s cestujícím soud zjistil, že žalovaný cestoval celkem 9x na linkách hromadné přepravy osob provozovaných dopravcem , právnická osoba, ., na výzvu kontrolora dopravce se žalovaný neprokázal při těchto jízdách platným jízdním dokladem, na základě čehož se zavázal uhradit jízdné ve výši celkem 160 Kč a přirážku k jízdnému ve výši ve výši celkem 12 000 Kč, tento dluh dosud neuhradil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka dopravce za žalovaným ve výši 12 160 Kč postoupena z dopravce , právnická osoba, , na žalobce.5. Podle ust. § 1879 a ust. § 1880 odst. 1 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.6. Podle ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle ust. § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle odstavce 6 téhož zákonného ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Podle ust. § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení přirážky. Podle odstavce 3 téhož zákonného ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.7. Zjištěný skutkový stav posoudil soud podle citovaných ustanovení zákona a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný se neprokázal v 9 případech kontrolorovi právního předchůdce žalobce, který je provozovatelem hromadné dopravy osob, při cestování jeho dopravními prostředky platným jízdním dokladem, na základě čehož mu vznikla povinnost zaplatit jak jízdné, tak i přirážku k jízdnému. Smlouvou o postoupení pohledávky pak byla pohledávka dopravce , právnická osoba, . za žalovaným postoupena na žalobce Důvodný je i nárok žalobce na požadované příslušenství – úrok z prodlení, když žalovaný nezaplatil dlužné jízdné a přirážku k jízdnému ani v dodatečných lhůtách poskytnutých žalobcem, respektive dopravcem, od uplynutí těchto lhůt je v prodlení s úhradou žalovaných částek dlužného jízdného a přirážky k jízdnému, dle ust. § 1970 občanského zákoníku má tedy žalobce také nárok na úrok z prodlení z dlužné částky. Žalobcem požadovaná výše úroku z prodlení při tom odpovídá výši úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroku z prodlení. V souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil soud zaplatit žalovanou částku do tří dnů od právní moci rozsudku.8. O nákladech řízení rozhodoval soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení, představující odměnu advokáta stanovenou podle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) v platném znění ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby (převzetí věci, podání žaloby, výzva k plnění) dle ust. § 14b odst. 1 bod 2. advokátního tarifu, dále paušální náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč (100 Kč za jeden úkon právní služby) za tři úkony právní služby (převzetí věci, podání žaloby, výzva k plnění) dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, a dále náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, celkem tedy ve výši 2 000 Kč. Dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodl soud o povinnosti žalovaného zaplatit přiznané náklady řízení právnímu zástupci žalobce.