7 C 232/2023-20 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 11 725 Kč, jestliže žalovaná uznala dluh podle dohody o uznání dluhu ze dne [datum] co do důvodů i výše uhradit jej ve 4 splátkách podle sjednaného splátkového kalendáře, nezaplatila však ani první splátku. Na předžalobní výzvu ze dne [datum] žalovaná nereagovala. 2. Žalované byla doručena žaloba včetně usnesení dle § 114a odst. 2 písm. a) a § 115a o. s. ř. dne [datum]. 3. Soud má za prokázané žalobkyní tvrzené skutečnosti, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] ze dne [datum] nabyla za žalovanou pohledávku na zaplacení částky 11 725 Kč. Žalovaná splátkovou smlouvou ze dne [datum] uznala svůj dluh co do důvodů i jeho výše splatit jej ve 4 splátkách do 18. 1. 2021, ale neuhradila již první splátku splatnou dne 16. 10. 2020, pročež se dluh stal splatným najednou. Na předžalobní výzvu ze dne [datum] žalovaná nereagovala. (Prokázáno splátkovou dohodou ze dne [anonymizována dvě slova], předžalobní výzvou ze dne [datum]). 4. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že žalobkyně se domáhá zaplacení žalované částky 11 725 Kč z titulu uznání dluhu majícího základ v poskytnutém spotřebitelském úvěru žalované společností [právnická osoba], od které tuto pohledávku za žalovanou žalobkyně nabyla, a to již v podobě uznaného dluhu podle shora uvedené splátkové dohody ze dne [datum]. 5. Rozhodnutí soudu je odůvodněno ust. § 2053 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval. Podle § 1908 odst. 1 a 2 cit. zák. splněním dluhu závazek zaniká. Dluh musí dlužník splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas. Základ nároku je odůvodněn § 2395 a násl. o. z., a to zák. č. 89/2012 Sb., když smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2398 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 6. Podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, jehož výši stanoví prováděcí předpis, jímž je vládní nařízení č. 351/2013 Sb. v účinném znění. 7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy neúspěšná žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce na nákladech řízení částku 2 252 Kč. V této částce je zahrnuta odměna advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k zaplacení a sepis žaloby) po 300 Kč, tři režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. za 3 úkony právní služby, celkem 900 Kč zvýšených o položku 21 % DPH o 252 Kč v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř., takže náklady řízení včetně soudního poplatku 800 Kč a DPH činí celkem 2 252 Kč. V souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil soud zaplatit žalovanou částku do tří dnů od právní moci rozsudku.