26 C 73/2025-33 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se návrhem podaným u soudu domáhá, aby jí žalovaní vydali vyúčtování spotřeby energií a poskytovaných služeb za poslední zúčtovací období vztahující se k bytu specifikovanému ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedený byt žalobkyně užívala na základě nájemní smlouvy uzavřené s žalovanými dne , datum, , včetně jejích následných dodatků, a to až do dne 15. září 2024, kdy byl byt v důsledku povodně natolik poškozen, že se stal nezpůsobilým k dalšímu užívání k bydlení. Žalobkyně byt po povodních dne 25. září 2024 vyklidila a opustila. Nájemní vztah ukončila formou okamžité výpovědi a současně požádala pronajímatele o vrácení složené kauce a o provedení vyúčtování spotřeby energií a služeb ke dni skončení nájmu.2. Žalovaní nesouhlasí s nárokem uplatněným žalobkyní, protože podle jejich názoru není ze žaloby jasné, jakého konkrétního vyúčtování se žalobkyně domáhá. Dále mezi stranami panuje spor o to, ke kterému dni měl nájemní vztah skončit. Žalovaní uvádějí, že byt dosud nebyl řádně předán a žalobkyně jim nevrátila klíče od bytu ani od domovní schránky. Požadavek na vyúčtování elektřiny považují žalovaní za předčasný, protože zúčtovací období trvá od 1. srpna do 31. července následujícího roku. Co se týče plynu a vody, žalovaní tvrdí, že od žalobkyně dosud neobdrželi potřebné údaje o spotřebě, a proto ani v tomto ohledu nelze vyúčtování provést. Podle žalovaných navíc žalobkyně byt užívala až do listopadu 2024, což by mělo být zohledněno při výpočtu spotřeby. Závěrem žalovaní uvádějí, že vyúčtování není možné bez součinnosti žalobkyně, kterou jim dosud neposkytla.3. U ústního jednání setrvaly strany sporu na svých stanoviscích. Soud provedl dokazování listinami, které jako důkazní prostředky účastníci označili, přičemž zjistil a vzal za zjištěné, že mezi žalobkyní a žalovanými existoval v tvrzené době nájemní smluvní vztah k bytu specifikovaném ve výroku tohoto rozsudku (dále také jen „byt“) a to dle nájemní smlouvy ze dne , datum, a dodatků této smlouvy, jimiž bylo trvání nájmu prodlužováno. Tato skutečnost nebyla mezi účastníky sporná. Z obecně soudu známých skutečností vzal soud také za nesporně zjištěné, že dne 14. 9. 2024 byla část města , město, postižena povodní a nájemní byt, který žalobkyně k nájmu užívala, byl povodní zdevastován. Z elektronické komunikace mezi stranami sporu soud zjistil, že žalobkyně dne 7. 11. 2024 vyzvala žalované k převzetí bytu dne 8. 11. 2024 mezi 16. -19. hodinou, v příloze zaslala též dohodu o ukončení nájmu a předávacího protokolu. Následující den reagoval žalovaný 1) na tuto zprávu odpovědí, že z důvodu dosud neukončeného nájemného vztahu nepovažuje důvodné účastnit se jednání o předání bytu. Mezi účastníky sporu v té době probíhala další emailová komunikace, jak se podává ze zprávy žalovaného 1) ze dne 29. 10. 2024 a ze dne 20. 11. 2024, kdy se žalovaní domáhali odevzdání bytu žalobkyní ve stavu, v jakém jej k nájmu převzala. Žalobkyně dne 11. 11. 2024 zaslala žalovaným Okamžitou výpověď, kterou tentýž den, jak je zjištěno z podacího lístku, předala k poštovní přepravě. V obsahu sdělila žalovaným (mimo jiné), že dne 15. 9. 2024 byl byt zcela zničen povodní, že dne 7. 11. 2024 vyzvala pronajímatele k jeho převzetí a ke dni 8. 11. 2024 byl vymalován na bílo. Požádala o vrácení kauce a uvedla, že stav elektroměru ke dni 15. 9. 2024, kdy považuje nájem za ukončený, byl 1 896,74 kWh a stav plynoměru k témuž dni 7 194,00 m3. Úhrada spotřeby vody byla již pronajímateli za dobu do 15. 9. 2024 vyčíslena na částku 1 000 Kč, kterážto částka měla být uhrazena po vrácení kauce. Z elektronické zprávy datované 5. 12. 2024 bylo zjištěno, že pronajímatelé považovali k tomuto datu výpověď žalobkyně za neplatnou, a proto byla tímto oznámením „zrušena“ nájemní smlouva z jejich strany. Ze zprávy spol. , právnická osoba, . a kopií přiložených faktur bylo zjištěno, že spotřeba vody byla v daném odběrném místě dodavatelem účtována čtvrtletně, žalobkyně dle protokolů o vyúčtování vody hradila pronajímatelům vodné a stočné pololetně. Za II. pololetí 2023 v lednu 2024 a za I. pololetí 2024 v záři 2024. Ze zprávy provozovatele distribuční soustavy , právnická osoba, ., bylo zjištěno, že dodávka plynu do téhož odběrného místa je účtována 1x ročně, vždy v měsíci lednu po odečtu plynoměrů. Zpráva o odběru plynu za období od 4/2024 do 11/2025 byla obchodníku s plynem , právnická osoba, zaslaná 13. 1. 2025. Z vyúčtování služeb mezi žalovanými a žalobkyní vyplynulo, že jak plyn, tak elektřina za předchozí odběrné období roku 2020, 2021, 2022 byla žalobkyni vyúčtována v únoru následujícího roku. Spotřebovaná elektřina v roce 2023 jí byla pronajímatelem vyúčtována k 31. 12. 2023 a spotřebovaný plyn dne 5. 4. 2024. Z výpisu smluvních údajů poskytnutých dodavatelem elektřiny spol. , právnická osoba, . bylo zjištěno, že na adrese , adresa, , je prováděno roční vyúčtování odběru elektřiny, a to vždy k měsíci červenci každého roku.4. K ostatním listinným důkazům soud pro nadbytečnost nepřihlížel, když např. přehledy vyúčtování předchozích období, neměly na spor o vydání posledního vyúčtování spotřeby energií před ukončením nájmu pro rozhodnutí soudu žádný význam.5. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a žalovanými existoval nájemní vztah k bytu na základě nájemní smlouvy. Obecně známou skutečností je, že dne 14. 9. 2024 zasáhla město , město, a jeho okolí mimořádná povodeň, která byla způsobena intenzivními a dlouhotrvajícími dešti. V důsledku prudkého vzestupu hladiny řeky , anonymizováno, došlo k rozsáhlému zaplavení obytných oblastí, zejména v městských částech , anonymizováno, a , anonymizováno, . Povodeň byla označena za stoletou vodu a vedla k vyhlášení stavu nebezpečí. O události informovala celostátní i regionální média, včetně serverů iDNES.cz, Novinky.cz, Polar.cz a Českého hydrometeorologického ústavu. Byt byl nejpozději ke dni 15. 9. 2024 zdevastován povodní a stal se z toho důvodu neobyvatelný. Byt byl povodní poničen, nikoli však zničen. Mezi nájemkyní a pronajímateli následně vznikly spory ohledně trvání nájmu, resp. o ukončení nájmu v návaznosti na uvedení bytu v původní stav nájemkyní, jeho odevzdání v tomto stavu pronajímatelům a vrácení kauce nájemkyni ve výši 18 000 Kč. V důsledku nedohody o předání bytu, který žalobkyně již neužívala a v září 2024 fakticky opustila, nedošlo k jeho převzetí pronajímateli. Žalobkyně dne 11. 11. 2024 předala k poštovní přepravě okamžitou výpověď z nájmu, ve které uvedla konečné stavy měřidel plynu a elektřiny ke dni devastace bytu vodou, tzn. k 15. 9. 2024. Byt od jeho doby opuštění neužívala, avšak na naléhání pronajímatelů se v bytě i po tomto datu občas pohybovala, neboť zde prováděla výmalbu zdí bytu na bílo.6. Ze zjištěného skutkového stavu vyplynulo, že mezi účastníky existoval nájemní vztah k bytu, který byl ukončen okamžitou výpovědí žalobkyně ze dne 11. 11. 2024, učiněnou podle § 2227 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Tato výpověď byla téhož dne předána k poštovní přepravě a adresátům byla doručena nejpozději dne 14. 11. 2024 ve smyslu § 573 občanského zákoníku. K tomuto dni nájemní vztah žalobkyně k žalovaným skončil.7. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně se v uvedené době již v bytě nezdržovala, byt neužívala z důvodu jeho poškození povodní, a tudíž jej fakticky opustila. Pokud do bytu docházela, tak nikoliv za účelem bydlení, ale pouze za účelem jeho úprav před předáním pronajímatelům, před formálním ukončení nájmu. Vzhledem k tomu, že pronajímatel měl možnost byt převzít a nic mu nebránilo v přístupu nejen do bytu, ale i k měřidlům spotřeb dodaných energií a vody, považuje soud byt k tomuto dni za odevzdaný ve smyslu § 2292 občanského zákoníku, neboť nájem byl bez jakýchkoli pochybností ukončen. Jak vyplývá z elektronické zprávy zaslané žalobkyní žalovaným dne 23. 10. 2024, kterou v řízení předložili žalovaní a jejíž obsah nezpochybnili, byli žalovaní nejpozději ke dni 21. 10. 2024 s žalobkyní dohodnuti na konečných stavech měřidel spotřeby energií dodávaných do předmětu nájmu. V řízení žalovaní po tomto datu nezjistili jiné stavy měřidel, než byl stav, který byl uveden v okamžité výpovědi žalobkyně. Tím byla potvrzena věrohodnost údajů uvedených žalobkyní.8. Soud proto uzavřel, že žalovaní byli povinni provést vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za poslední zúčtovací období, a to podle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., Zákon, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve lhůtě 4 měsíců od jeho skončení. V této části, tzn. co do vyúčtování spotřeby plynu a vody soud žalobě vyhověl.9. Naopak návrh žalobkyně na vydání vyúčtování spotřeby elektřiny za období do 15. 9. 2024 byl shledán předčasným, neboť zúčtovací období pro elektřinu bylo stanoveno od 1. srpna do 31. července každého běžného roku, což bylo zjištěno z aktuální zprávy dodavatele této komodity. Jelikož ke dni rozhodnutí soudu toto obdob