19 C 230/2020-18 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 27. 3. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení s odůvodněním, že [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovaným 17. 8. 2015 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému zápůjčku 3 000 Kč převodem na jeho bankovní účet. O poskytnutí této zápůjčky žalovaná strana požádala prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to vyplněním online formuláře na webových stránkách [právnická osoba]. Poté, co [právnická osoba] zkontrolovala údaje vyplněné žalovanou ve formuláři, zaslala žalované na e-mailovou adresu nabídku na uzavření smlouvy o zápůjčce s podmínkami jejího poskytnutí. Žalovaná strana se následně rozhodla, že nabídku [právnická osoba] na poskytnutí zápůjčky přijme, což věřiteli oznámila prostřednictvím e-mailu. Zápůjčka byla žalovanému poskytnuta okamžikem odeslání zápůjčky z bankovního účtu [právnická osoba] dne 17. 8. 2015. Žalovaná byla povinna splatit poskytnutou zápůjčku na bankovní účet věřitele do 16. 9. 2015. Žalovaná strana se však dostala do prodlení se splacením zápůjčky, neboť do tohoto dne zápůjčku nevrátila. Žalovaná na svůj dluh dosud neuhradila ničeho. Původní věřitel [název] jakožto postupitel a [právnická osoba], [IČO] jakožto postupník uzavřeli dne 12. 6. 2018 smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek [právnická osoba] za jejími dlužníky. Následně [právnická osoba], [IČO] jakožto postupitel uzavřela dne 13. 8. 2018 s žalobkyní jakožto postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek nabytých od původního věřitele [název] za jejími dlužníky. Kromě částky 3 000 Kč představující nevrácenou jistinu zápůjčky žalobkyně požaduje po žalované také zaplacení úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti zápůjčky do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila. 3. K ústnímu jednání konanému dne 15. 12. 2020 se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli byli oba řádně a včas předvoláni. Žalobkyně svou neúčast u ústního jednání omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků řízení a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud provedl důkazy následujícími listinami: -) smlouva o úvěru [číslo] ze dne 17. 8. 2015 -) obchodní podmínky [právnická osoba] -) identifikační karta zákazníka [číslo] -) výpis z bankovního účtu č. [bankovní účet] k 17. 8. 2015 -) smlouva o postoupení pohledávek ze dne 12. 6. 2018 včetně příloh -) smlouva o postoupení pohledávek ze dne 13. 8. 2018 včetně příloh -) oznámení o postoupení pohledávky ze dne 4. 7. 2018 včetně poštovního podacího archu ze dne 9. 7. 2018 -) výzva k plnění před podáním žaloby ze dne 21. 2. 2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 5. 3. 2020 -) sdělení [právnická osoba] ze dne 30. 9. 2020. 5. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že tato listina není podepsána žádnou ze smluvních stran. Jako smluvní strany jsou zde uvedeny [právnická osoba] jako úvěrující a žalovaná strana jako úvěrovaný nebo klient. Předmětem smlouvy je závazek úvěrující poskytnout klientovi peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč s tím, že klient poskytnuté peněžní prostředky vrátí úvěrující nejpozději do 16. 9. 2015. Úrok za celou dobu trvání úvěru byl 900 Kč. Úvěrová úroková sazba činila 1 % denně a RPSN 1 182,76 %. Z výpisu z účtu soud zjistil, že [právnická osoba] poukázala ze svého bankovního účtu na účet číslo [bankovní účet] dne 17. 8. 2015 částku 3 000 Kč. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 30. 9. 2020 soud zjistil, že majitelem bankovního účtu číslo [bankovní účet] je žalovaný, který má k tomuto účtu dispoziční právo, přičemž od [právnická osoba] je na tento účet dne 17. 8. 2015 evidována platba 3 000 Kč. Z výzvy k úhradě dluhu soud zjistil, že dne 21. 2. 2020 zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě částky ve výši 27 157,20 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] na bankovní účet žalobkyně do sedmi dnů od doručení této výzvy. Z poštovního podacího archu se podává, že výzva byla žalované odeslána doporučeně poštou dne 5. 3. 2020. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 6. 2018 soud zjistil, že na základě této smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba], [IČO] jako postupitelem a [právnická osoba], [IČO] jako postupníkem nabyla [právnická osoba] předmětnou pohledávku za žalovanou. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 8. 2018 soud zjistil, že na základě této smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba], [IČO] jako postupitelem a [právnická osoba], [registrační číslo] jako postupníkem nabyla žalobkyně předmětnou pohledávku za žalovanou. 6. Podle ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci bylo prokázáno, že předmětná pohledávka původního věřitele [právnická osoba] za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby. 7. Soud dále konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nadepsanou jako„ smlouva o úvěru“, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy s žalovanou nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalované, když na této listině není připojen podpis žalované strany ani jiný nástroj způsobilý její podpis nahradit. Nebylo tedy prokázáno, že by smlouva o tvrzeném obsahu byla skutečně mezi žalovanou a [právnická osoba] uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě Internet, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, za splnění podmínek § 562 odst. 1 o. z. - postupem, který žalobkyně uvedla v žalobě. Oproti tomu soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 17. 8. 2015 částku 3 000 Kč převodem na jeho bankovní účet. 8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 3 000 Kč. Žalovaná strana se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 o. z., a proto je povinna žalobkyni, jejíž aktivní legitimace se podává ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 6. 2018 a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 8. 2018, toto obohacení vrátit. Na svůj dluh žalovaná strana dosud neuhradila ničeho, a proto soud žalobě vyhověl ohledně částky 3 000 Kč představující nevrácené peněžní prostředky. 9. Zároveň soud podle § 1970 o. z. zavázal žalovanou stranu k zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši od 7. 10. 2020 do zaplacení. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004, se za formu výzvy k plnění závazku považuje i žaloba, přičemž v tomto případě splatnost nastává první den po doručení žaloby dlužníkovi, a proto soud vycházel při stanovení počátku prodlení z data, kdy se žaloba dostala do dispoziční sféry žalované. K doručení žaloby do dispozice žalovaného došlo dne 6. 10. 2020 na adresu trvalého pobytu, následující den pak nastala splatnost předmětného dluhu, a proto soud žalobkyni přiznal úroky z prodlení z dlužné částky až od 7. 10. 2020, tj. ode dne, kdy se žalovaná strana dostala do prodlení (výrok I.). 10. Co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč za dobu od 17. 9. 2015 do 6. 10. 2020 pak soud žalobu zamítl (výrok II.). 11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně měla v řízení neúspěch v poměrně nepatrné části a soud jí tak přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Soud žalobkyni přiznal odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky), která byla stanovena podle § 14b odst. 1 vyhlášky ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč). Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 5 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Náhrada 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z přiznané odměny a náhrad odpovídá částce 189 Kč. Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Soud v předmětné věci aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky, protože z úřední činnosti je mu známo, že již u něj byly projednávány další shodné návrhy, které žalobkyně podala po 1. 7. 2014, tedy za účinnosti tohoto ustanovení vyhlášky. 12. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k náhradě nákladů řízení soud žalovanou zavázal k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.