25 C 307/2020-14 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím uplatněný žalobou došlou soudu dne [datum]. Nárok žalobkyně odvozuje od skutečnosti, že žalovaný cestoval dopravními prostředky žalobkyně bez platného jízdního dokladu. 2. Soud ve věci rozhodl dle ust. §115a občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), bez nařízení jednání, za souhlasného stanoviska účastníků, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 3. V řízení byl prokázán následující skutkový stav. Žalovaný cestoval prostředky městské hromadné dopravy provozované žalobkyní dne [datum] okolo 10:07 hodin na lince [číslo] dne [datum] okolo 09:33 hodin na lince [číslo] dne [datum] okolo 16:32 hodin na lince [číslo] bez platného jízdního dokladu. Žalovaný ve dnech, kdy cestoval bez platného jízdního dokladu, uznal své dluhy vůči žalobkyni ve výši 3 x [částka] za jízdné a dále vždy v každý tento den i za přirážku k jízdnému vyplývající z jeho jízdy bez platného jízdního dokladu ve výši 3 x [částka]. Žalovaný se zavázal tyto pohledávky zaplatit vždy do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. 4. Po právní stránce posoudil soud věc tak, že mezi účastníky došlo k uzavření smluv o přepravě dle ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb. (dále o. z.), a žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit jízdné za každou jízdu dopravním prostředkem žalobkyně. Výše jízdného a přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu se opírá o ust. § 18a odst. 1 písm. c) a odst. 3 zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě v platném znění, ust. § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění, vyhlášku č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní přepravu a Smluvní přepravní podmínky žalobkyně. Žalovaný navíc pokaždé uznal svůj dluh vůči žalobkyni ve výše uvedeném rozsahu a současně se zavázal tento svůj dluh zaplatit ve lhůtě 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Soud proto v souladu s ust. § 2053 o.z. dovodil, že dluhy žalovaného v době jejich uznání žalovaným trvaly. Žalovaný toto uznání dluhu žádným způsobem nezpochybnil, soud tak žalobě v celém rozsahu vyhověl. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný nezaplacením jízdného a přirážek k jízdnému ve lhůtě 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu dostal dnem následujícím do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, soud žalobkyni přiznal v souladu s ust. § 1970 o.z. rovněž úrok z prodlení, a to vždy od 16. dne ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Výše úroku z prodlení je v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla v řízení zcela procesně úspěšná, a proto jí byl vůči žalovanému přiznán nárok na náhradu veškerých účelně vynaložených nákladů, které jí v souvislosti s tímto řízením vznikly, neboť byla zároveň splněna podmínka ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř (zaslání tzv. předžalobní upomínky). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a hotových výdajů v paušální částce v souladu s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. účinného od 1. 7. 2015 a v souladu s vyhláškou č. 254/2015 Sb. (účinnou od 6. 10. 2015) v celkové výši 2× [částka] (§ 1 odst. 3 písm. a), § 2 odst. 1 citované vyhlášky). Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí [částka]. 6. Žalovaný byl v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. zavázán zaplatit dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náhradu nákladů řízení, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 7. Tento rozsudek je v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. vyhotoven se zkrácenou verzí odůvodnění.