34 C 390/2020-19 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se svou žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 6 064 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný dne [datum], [datum], [datum] a [datum] [datum] nastoupil přepravu na linkách právního předchůdce žalobce, tj. [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba], [právnická osoba], čímž došlo k uzavření smlouvy o přepravě osob. Při kontrole revizorem bylo zjištěno, že žalovaný nastoupil přepravu bez platného jízdního dokladu, čímž vznikla žalovanému v souladu s ustanovením § 18a zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, ustanovením § 37 zákona č. 266/1994 Sb., platným tarifem jízdného a smluvními přepravními podmínkami právního předchůdce žalobce povinnost uhradit právnímu předchůdci žalobce za jízdu bez platného jízdního dokladu [datum], [datum], [datum] a [datum] jízdné ve výši vždy 16 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, celkem tedy za každou z jízd 1 516 Kč, o čemž byl revizorem řádně poučen a k úhradě byl revizorem na místě vyzván. Žalovaný však příslušnou částku neuhradil, a to ani na základě žalobcem žalovanému zaslané písemné výzvy a ani na základě předžalobní výzvy. Žalovanému tak vznikl duh ve výši 6 064 Kč, který je povinen uhradit. Pohledávka za žalovaným byla právním předchůdcem žalobce postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], které bylo žalovanému písemně oznámeno. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobce se k ústnímu jednání konanému dne [datum] omluvil, žalovaný se bez předchozí omluvy k ústnímu jednání nedostavil, soud tedy za užití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků. 4. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru o tomto skutkovém stavu: 5. Zápisy o provedené přepravní kontrole [číslo] bylo prokázáno, že žalovaný cestoval dne [datum], [datum] a [datum] na linkách právního předchůdce žalobce [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba], [právnická osoba] bez platného jízdního dokladu a tudíž mu vznikla povinnost zaplatit jak jízdné ve výši 16 Kč za každou uvedenou jízdu, tak přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, o čemž byl vždy revizorem řádně poučen a k úhradě dlužných částek vyzván. Žalovaný však na místě dlužnou částku nezaplatil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba], [právnická osoba] a žalobcem došlo k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, kdy takto byla taktéž pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Oznámení o postoupení pohledávky a výzva k zaplacení byla nejdříve učiněna právním předchůdcem žalobce a následně podáním ze dne [datum] žalobcem prostřednictvím právní zástupkyně žalobce. Výzva byla podána na poště, žalovaný však dlužnou částku neuhradil. V řízení však nebylo prokázáno, že žalovaný učinil jízdu bez platného jízdního dokladu na lince právního předchůdce žalobce dne [datum], když tento zápis nebyl signován samotným žalovaným, když žalobce tím, že se omluvil k ústnímu jednání, vzdal se možnosti, aby se mu dostalo ze strany soudu poučení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. k prokázání těchto tvrzení a tudíž neunesl důkazní břemeno stran tohoto tvrzení. 6. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně do povinnosti žalovaného zaplatit částku 4 548 Kč, kdy právní předchůdce žalobce je dopravcem veřejné linkové dopravy dle § 18 zákona č. 111/1994 Sb. o drahách, přičemž žalovaný nástupem do vozidla postupitele uzavřel přepravní smlouvu, čímž mu vznikla povinnost dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a zejména povinnost uhradit cenu za přepravu dle platného tarifu, to vše v souladu s ustanovením § 2550 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.). Jelikož se žalovaný při přepravní kontrole neprokázal při výše uvedených jízdách [datum], [datum] a [datum] platným jízdním dokladem, vznikla mu povinnost zaplatit jak jízdné ve výši 16 Kč, tak přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, když výše těchto nároků je ovlivněna smluvními přepravními podmínkami a tarifem. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit tyto částky za jízdy učiněné dne [datum], [datum] a [datum]. Předmětné pohledávky byly postoupeny postupitelem dle ustanovení § 1879 a následujícího o. z. na žalobce a tomuto vznikl nárok na splnění závazku žalovaným v daném rozsahu, když tím, že žalovaný tento závazek, vznikl tak žalobci nárok na zaplacení příslušenství z žalované částky, a to v souladu s ustanovením § 1968, 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud se jedná o zbylý nárok za jízdu uskutečněnou dle tvrzení žalobce bez jízdního dokladu ke dni [datum], zde žalující strana po neprokázání tohoto tvrzení neunesla důkazní břemeno, a proto byl žalobní nárok v tomto rozsahu shledán nedůvodným a tento zamítnut včetně příslušenství tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. 7. Vzhledem k tomu, že žalobce neprokázal své tvrzení, že žalovaný cestoval dne [datum] na lince [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba], [právnická osoba], soud v tomto rozsahu žalobní nárok zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. 1. Jelikož byl žalobce v řízení úspěšný toliko částečně, soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. přiznal žalobci nárok na náhradu nákladů řízení toliko v rozsahu 50 % (od úspěchu v rozsahu 75 % byl odečten neúspěch v rozsahu 25 %). Celkem náklady řízení, které žalobci vznikly v rozsahu 1 489 Kč, sestávají z těchto položek: 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, 3 úkony právní služby á 200 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrada hotových výdajů, tj. 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, předžalobní výzva k zaplacení, sepis žaloby), a 21 % DPH ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Žalobci při nároku na náhradu nákladů řízení v rozsahu 50 % pak přísluší nárok ve výši 744,50 Kč, kterou byl žalovaný zavázán zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 8. Lhůta k zaplacení přiznané částky, jejího příslušenství a nákladů řízení je pak odůvodněna ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.