36 C 392/2020-29 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne [datum], domáhala po žalované úhrady částky 1 524 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaná dne [datum] neprokázala na výzvu zaměstnance žalobkyně při přepravní kontrole platnými jízdními doklady a nezaplatila jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, ačkoliv byla žalobkyní k úhradě vyzvána. 2. V právní věci byl vydán Okresním soudem v Ostravě dne [datum] elektronický platební rozkaz, tento se nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou, proto byl platební rozkaz usnesením ze dne [datum] zrušen. 3. V souladu s ust. § 115 a) zákona č. 99/1963 Sb., (dále o. s. ř.) soud věc rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. <b>4. Soud učinil tento závěr o zjištěném skutkovém stavu:</b> Žalovaná v [obec] cestovala dne [datum] dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozovaným žalobkyní – tramvají linkou 22 bez platného jízdního dokladu, o jízdě byl sepsán Zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] žalované vznikla povinnost zaplatit jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, a to do 15 dnů od zjištěné jízdy bez platného dokladu, ale tato žalobkyni ničeho nezaplatila, přestože byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě. 5. Toto je prokázáno zápisem o provedené přepravní kontrole a upomínkou ze dne [datum]. 6. Žalobou uplatněný nárok je dán podle § 2550 zák. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále o. z.), dle kterého byla mezi účastníky nastoupením žalované do dopravního prostředku provozovaného žalobkyní uzavřena konkludentně smlouva o přepravě, a ust. § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční přepravě a Smluvními přepravními podmínkami pražské integrované dopravy. Soud tedy zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni dlužné jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč spolu s úrokem z prodlení tak, jak žalobkyně požadovala, když nárok žalobkyně na úrok z prodlení je dán ust. § 1970 o. z. a výše úroku z prodlení je dána § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je dán ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a) o. s. ř., když žalovaná byla zavázána zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to k rukám jejího právního zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení zahrnují soudní poplatek 400 Kč, tři úkony po 200 Kč, a to 1) výzva k plnění, 2) převzetí věci a příprava, 3) sepis žaloby, dále tři režijní paušály po 100 Kč, vše dle ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., a 21 % DPH z částky 900 Kč, což činí 189 Kč, dle § 137 odst. 3 o. s. ř. 8. Dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti žalované plnit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. 9. Odůvodnění rozsudku je v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.