85 C 317/2020-13 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se žalobou, doručenou soudu dne [datum], domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel dne [datum] pracovní smlouvu, na jejímž základě byl žalovaný u žalobce zaměstnán v pracovním poměru na pozici manipulant s nástřihy. Pracovní poměr skončil okamžitým zrušením ze strany žalobce ke dni [datum], neboť ve dnech [datum] a poté v období od [datum] do [datum] měl žalovaný neomluvené absence. Žalobce požaduje po žalovaném úhradu částky ve výši [částka] a to z důvodu uskutečněné povinné zákonné platby zdravotního pojištění za žalovaného. Platba byla žalobce uhrazena zdravotní pojišťovně [ulice] průmyslová zdravotní pojišťovna (kód pojišťovny 205) v měsíci říjnu 2017. Žalobce na tomto místě uvádí podrobný popis výpočtu dlužné částky: - dle zákonné právní úpravy odvádí za zaměstnance (žalovaného) povinně zdravotní pojištění zaměstnavatel (žalobce). [příjmení] sazba je zákonem stanovena ve výši 4,5 % z hrubé mzdy pro zaměstnance a 9 % z hrubé mzdy pro zaměstnavatele - celkem tedy 13,5 % z hrubé mzdy zaměstnance. Tato částka musí být odvedena konkrétní zdravotní pojišťovně, což se v daném případě stalo. - žalovaný si však v měsíci září ničeho nevydělal, zkrátka absentoval jakýkoli vyměřovací základ v podobě hrubé mzdy, ze které by mohlo být odvedeno zdravotní pojištění. V tomto případě je tedy nutné aplikovat ustanovení § 3 odst. 6 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (dále jen ZPVP). Toto ustanovení hovoří o minimálním vyměřovacím základu pro odvod zdravotního pojištění, kterým je minimální mzda. Minimální mzda v měsíci září 2017 činila [částka]. Zdravotní pojištění se musí odvést i za dny, ve kterých měl žalovaný neomluvené absence - viz výše. Dne [datum] a [datum] byl žalovaný dočasně práce neschopný (za tyto dny se zdravotní pojištění neodvádí). Jak již bylo řečeno výše, tak pracovní poměr skončil [datum]. Za žalovaného tedy bylo nutné odvést zdravotní pojištění za 25 dnů v měsíci září 2017. Výpočet je následující: 11 000 Kč/30 dnů * 25 dnů = [částka] * 13,5% = [částka]. Žalobce tedy požaduje po žalovaném částku ve výši [částka], neboť zdravotní pojištění odvedl i za dny, ve kterých měl žalovaný neomluvené absence. Žalovaný byl žalobcem vyzván k úhradě shora uvedené částky hmotněprávní výzvou ze dne [datum]. Tato výzva byla žalovanému doručena dne [datum]. Splatnost výzvy nastala pět dnů po doručení této výzvy, tj. [datum] (jelikož [datum] připadlo na neděli, tak den splatnosti se posunul na pondělí [datum]). Žalovaný však dluh ve výši [částka] žalobci neuhradil. Od [datum] je tudíž žalovaný v prodlení. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžitého dluhu, požaduje žalobce po žalovaném zaplacení úroků z prodlení ve výši zákonné sazby. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky také vyzván dopisem právního zástupce žalobce předžalobní výzvou ze dne [datum]. Žalovaný však do dnešního dne neuhradil ničeho. 2. Protože byly splněny podmínky § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), rozhodoval soud bez jednání. Soud tak učinil skutková zjištění z listinných důkazů předložených žalobcem. 3. Z těchto listinných důkazů (Pracovní smlouva ze dne [datum], [anonymizováno] zrušení pracovního poměru ze dne [datum] včetně [anonymizováno], mzdové vyúčtování IX./ 2017, výpis z účtu žalobce ze dne [datum], [anonymizováno] o úhradu dlužné částky ze dne [datum] včetně [anonymizována dvě slova] o úhradu dlužné částky ze dne [datum] včetně [anonymizováno]) pak vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] pracovní smlouvu, kde ujednali mj. druh práce, den nástupu do práce a místo výkonu práce. Pracovní poměr skončil doručením okamžitého zrušení pracovní poměru pro neomluvenou absenci, tj. dnem [datum]. Žalobce za žalovanou odvedl za měsíc září 2017 pojistné na veřejné zdravotní pojištění v konečné výši [částka], ač žalovaný práci pro žalobce nevykonával z důvodů neomluvené absence. Žalovaný byl před podáním žaloby bezvýsledně vyzván k zaplacení uvedené částky, a to výzvou ze dne [datum]. Žalovaný dosud neuhradil ničeho. 4. Po právní stránce soud předně konstatuje, že mezi účastníky vznikl dne [datum] pracovní poměr, když uzavřená pracovní smlouva obsahuje veškeré obligatorní náležitosti stanovené zákoníkem práce, kdy pracovní poměr skončil doručením okamžitého zrušení pracovní poměru pro neomluvenou absenci, tj. dnem [datum]. Právo žalobce na zaplacení odvedeného pojistného na veřejné zdravotní pojištění za měsíc září 2018 (část), kdy pracovní poměr žalovaného u žalobce stále trval, pak vyplývá z ustanovení § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. ve spojení s § 4 zákoníku práce a § 2991 a násl. občanského zákoníku. Žalovaný byl proto zavázán žalobci uhradit dlužnou částku včetně úroku z prodlení z žalované částky ve smyslu § 4 zákoníku práce ve spojení s § 1968 věta prvá, § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl v řízení plně procesně úspěšný, a proto mu byly přiznány náklady řízení, představující zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a náklady právního zastoupení v celkové výši [částka]. Náklady právního zastoupení se skládají z odměny za zastoupení spočívající v úkonech právní služby příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby á [částka] podle § 7 bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., příslušného počtu režijních paušálů po [částka] podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř.. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce 6. Žalovaný byl zavázán zaplatit dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náhradu nákladů řízení, ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř..