11 C 146/2015-198 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 18.8.2015 domáhá se žalobce po žalovaném určení, že darovací smlouva specifikovaná v enunciátu tohoto rozsudku (dále jako Darovací smlouva) je vůči němu v části, v níž na jejím základě došlo k převodu vlastnického práva k pozemkům specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jako Nemovitosti), právně neúčinná. Tvrdil, že má vůči panu [příjmení] [příjmení], [role v řízení] [role v řízení] dvě směnečné pohledávky, a to ze směnky vlastní vystavené [jméno] [příjmení] dne [datum] a splatné dne 7.1.2013 znějící na směnečnou sumu 1 965 000 Kč a ze směnky vlastní vystavené [jméno] [příjmení] dne [datum] a splatné dne 7.1.2013 znějící na směnečnou sumu 350 000 Kč (dále společně jako Směnky), a že v době, kdy se přiblížila splatnost Směnek, uzavřeli [jméno] [příjmení] společně se svou manželkou [jméno] [příjmení] Darovací smlouvu, jíž převedli (mimo jiné i) Nemovitosti ze svého společného jmění manželů do výlučného vlastnictví žalovaného, který je jejich synem. Tímto právním úkonem zkrátili uspokojení směnečných pohledávek žalobce. Pohledávky ze Směnek žalobce uplatnil u Krajského soudu v Ostravě, kdy řízení o nich je vedeno pod sp.zn. [spisová značka] (dále jako Směnečné řízení) a není doposud pravomocně skončeno. Při ústním jednání dne [datum], jakož i při následných jednáních, žalobce na své žalobě setrval s tím, že při Směnečném řízení Krajský soud v Ostravě vydal dne [datum rozhodnutí] rozsudek čj. [číslo jednací] (dále jako Rozsudek KS), jímž byly směnečné platební rozkazy ukládající [jméno] [příjmení] zaplatit žalobci pohledávky ze Směnek, ponechány v platnosti, a k odvolání dlužníka [jméno] [příjmení] Vrchní soud v Olomouci rozsudkem čj. [číslo jednací] (dále jako Rozsudek VS) Rozsudek KS potvrdil. Došlo tak k pravomocnému skončení Směnečného řízení a [jméno] [příjmení] bylo uloženo zaplatit žalobci směnečné pohledávky z obou Směnek. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil dne 30.9.2015 (čl. 14) tak, že nárok uplatněný žalobou neuznává, protože žalobce nemá vůči jeho rodičům pohledávku, neboť nárok žalobce ze Směnek Krajský soud v Ostravě zamítl, a nadto za matkou žalovaného [jméno] [příjmení], která rovněž Darovací smlouvu uzavřela, žalobce ani žádnou pohledávku nemá. Uzavřením Darovací smlouvy nedošlo ke zkrácení žalobce a toto nebylo ani úmyslem, a žalovaný nemohl vědět, že by [příjmení] [příjmení] žalobci mohl něčeho dlužit, když v době uzavření Darovací smlouvy nevěděl ničeho o tom, že by [příjmení] [příjmení] měl vystavit Směnky, ze strany rodičů mu o tom nebylo ničeho sděleno a ani nahlédnutím do katastru nemovitostí žádné závazky nezjistil, tudíž má za to, že vynaložil veškeré úsilí, které na něm lze požadovat, aby zjistil, zda rodiče mají závazky. Podáním ze dne 13.1.2021 (čl. 80) pak upozornil, že pohledávky žalobce ze Směnek nejsou předmětem společného jmění manželů [jméno] a [jméno] [příjmení], protože přesahují míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, přičemž [jméno] [příjmení] Směnky vystavil bez souhlasu manželky [jméno] [příjmení]. Při ústním jednání dne 15.12.2020, jakož i při následných jednáních, na svém stanovisku rovněž setrval, přičemž poukázal na skutečnost, že u Nejvyššího soudu ČR je pod sp.zn. [spisová značka] vedeno řízení o dovolání pana [jméno] [příjmení] proti Rozsudku VS, jímž bylo pravomocně skončeno Směnečné řízení. 3. Usnesením čj. 11C 146/2015-21 ze dne 27.11.2015 soud řízení podle ust. § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. přerušil do pravomocného skončení Směnečného řízení. Usnesením čj. 11C 146/2015-64 ze dne 29.9.2020 pak bylo v návaznosti na pravomocné skončení Směnečného řízení rozhodnuto o pokračování řízení. Usnesením vyhlášeným při ústním jednání dne 15.12.2020 pak soud zamítl návrh žalovaného na další přerušení řízení do skončení řízení vedeného Nejvyšším soudem ČR pod sp.zn. [spisová značka], když dle názoru soudu samotná okolnost podání dovolání není důvodem pro přerušení řízení a ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, že by při řízení vedeném Nejvyšším soudem ČR pod sp.zn. [spisová značka] bylo v souladu s ust. § 243 o.s.ř. rozhodnuto o odkladu vykonatelnosti Rozsudku VS (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka]). 4. Při ústním jednání ve věci dne 15.12.2020 účastníci učinili nesporným, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jsou manžely a byli jimi i v době uzavření Darovací smlouvy a že jsou rodiči žalovaného. Právní zástupce žalovaného současně připustil, že si není vědom toho, že by [jméno] [příjmení] měl k dispozici jakýkoliv hodnotnější majetek, z nějž by bylo možno uhradit pohledávky žalobce ze Směnek. 5. Soud ve věci provedl následující důkazy, z nichž zjistil: - ze Směnek (čl. 6 a 6v), že dne 27.1.2012 vystavil [jméno] [příjmení] dvě směnky vlastní na řad žalobce splatné dne 7.1.2013 na částku 1 965 000 Kč a 350 000 Kč. - ze směnečného platebního rozkazu ze dne 27. 2. 2013, č.j. [číslo jednací] (čl. 4), že jím Krajský soud v Ostravě dne 27.2.2013 uložil [jméno] [příjmení] zaplatit žalobci směnečnou pohledávku 350 000 Kč s příslušenstvím. - ze směnečného platebního rozkazu ze dne 27. 2. 2013, č.j. [číslo jednací] (čl. 5), že jím Krajský soud v Ostravě dne 27.2.2013 uložil [jméno] [příjmení] zaplatit žalobci směnečnou pohledávku 1 965 000 Kč s příslušenstvím. - z Darovací smlouvy (čl. 10-11), že jí (mimo jiné) [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] darovali Nemovitosti, které měli ve svém společném jmění manželů, žalovanému, přičemž vklad vlastnického práva žalovaného k Nemovitostem byl povolen rozhodnutím [stát. instituce], Katastrálního pracoviště ve [obec] sp.zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo] s právními účinky vkladu vlastnického práva ke dni 20.12.2012. - z Rozsudku KS (čl. 57-63), že směnečné platební rozkazy čj. [číslo jednací] a čj. [číslo jednací] byly ponechány v platnosti. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 22.6.2020 a vykonatelnosti dne 26.6.2020. - z Rozsudku VS (čl. 54-56), že Rozsudek KS byl potvrzen. - z výpisu z katastru nemovitostí (čl. 67), že žalovaný je v katastru nemovitostí evidován jako výlučný vlastník mimo jiné i Nemovitostí, přičemž jako nabývací titul je v části E uvedena Darovací smlouva. - z protokolu o jednání před Krajským soudem v Ostravě pořízeným při Směnečném řízení dne 9.6.2014 (čl. 69-72), že při tomto jednání byl žalovaný vyslechnut jako svědek, přičemž z této výpovědi vyplývá, že si žalovaný byl vědom dluhů svého otce [jméno] [příjmení] u žalobce a toho, že [jméno] [příjmení] tyto dluhy žalobci splácí. - z vyrozumění o zahájení exekuce (čl. 73), že [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudní exekutor [exekutorský úřad] vyrozuměl [jméno] [příjmení] jako povinného, že dnem 15.10.2020 bylo proti němu zahájeno exekuční řízení k vymožení pohledávek ze Směnek. - z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] při új. dne 23.2.2021 (čl. 165v), že v době uzavření Darovací smlouvy měl firmu a problémy s půjčkami přičemž, jak svědek úvodem spontánně upozornil, syn s manželkou o tom nic nevěděli, protože jim vše zatajil. Se synem (žalovaným) a snachou se dohodli, že mu z dluhů pomohou, což mělo proběhnout tak, že si nemovitosti koupí a z výnosu se poplatí dluhy. Svědek učinil nesporným, že podpis na Darovací smlouvě je jeho, nicméně z jeho výpovědi vyplynulo, že není schopen rozlišit mezi darováním Nemovitostí a prodejem dalších nemovitostí, k němuž rovněž na základě Darovací smlouvy došlo. Dále svědek uvedl, že žalobci již od roku 2009 nic nedlužil. Po předložení Směnek svědek potvrdil, že je podepsal, protože mu žalobce vyhrožoval, ale pak žalobci donesl doklady, že to má už uhrazené, avšak žalobce to již nezajímalo, protože měl (nově vystavené) Směnky. Z následné výpovědi svědka vyplynuly rozpory, kdy svědek nejprve tvrdil, že to oznamoval na Policii ČR, pak však uvedl, že to neoznamoval nikde a u policie to uvedl, až když tam byl později sám předvolán, údajně na základě exekuce. Po podpisu Směnek šel svědek za právníkem a s ním to řešil. Syn (žalovaný při tomto řízení) se jej v době, kdy mělo dojít k darování Nemovitostí, ptal, zda někomu dluží, a svědek mu řekl, že nikoli. Na otázku, proč to synovi neřekl, svědek odpověděl, že "…mu to zkrátka neříkal a že to nevěděl." Před podpisem Darovací smlouvy za svědka syn zaplatil další dluhy z podnikání, syn se snachou si za tím účelem vzali úvěr. Svědek měl dluh u [anonymizováno] banky, dále dlužil [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení]. Následně svědek uvedl, že k uzavření Darovací smlouvy jej přivedlo to, že už nevěděl, jak dál, a tak za synem a jeho manželkou přišel, že má dluhy a že se to musí řešit. Svědek si víceméně byl vědom rozdílu mezi platebním rozkazem a exekucí. Žalovaný se před podpisem Darovací smlouvy ptal svědka, zda něco dluží žalobci, a svědek mu na to ukázal "papír" (výpisy z účtů), z nichž mělo vyplývat, že nikoli. Následně však svědek uvedl, že se jej na to žalovaný vlastně neptal a svědek sám mu ukazoval "papír", že žalobci nic nedluží. Od žalobce si svědek dle svého tvrzení v roce 1997 půjčil částku 500