158 C 22/2021-83 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se domáhala, aby soud zavázal žalovanou zaplatit jí částku ve výši 29 864,88 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne [datum] se žalobkyní smlouvu o úvěru [číslo]. Žalobkyně se na základě této smlouvy zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 50 001 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit v 48 měsíčních splátkách po 2 499 Kč, a to spolu s úrokem ve výši 66,7 % ročně. Žalovaná úvěr čerpala, ale hradila jej nepravidelně. Do data zesplatnění úvěru zaplatila žalovaná celkem 97 468 Kč Dle čl. 6 předmětné smlouvy měla žalobkyně právo na smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení s placením po dobu delší 30 dnů, přičemž tuto pokutu požaduje žalobkyně za 26, 30, 34, 41, 42 splátku v celkové výši 2 495 Kč. Dle čl. 6 předmětné smlouvy měla žalobkyně právo na zaplacení nákladů spojených s prodlením žalované ve výši 200 Kč za každou splátku, s jejímž zaplacením se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů, přičemž tuto náhradu požaduje za celkem čtrnáct splátek v celkové výši 2 800 Kč. Dle čl. 6 smlouvy má žalobkyně právo celý úvěr zesplatnit, ocitne-li se žalovaná v prodlení se splácením kterékoli splátky po dobu 65 dnů. Žalobkyně tak učinila dne [datum] pro prodlení se zaplacením splátky, splatné dne [datum]. Zesplatněním se dle smlouvy stanou veškeré dosud nezaplacené úroky součástí jistiny, přičemž nová jistina činila ke dni zesplatnění částku 20 441,83 Kč. Dále žalobkyně požaduje smluvní pokuty ve výši 2 495 Kč a 2 800 Kč. Smluvní úrok 66,7 % ročně je žalovaná povinna žalobkyni splnit dle bodu 2.2 smlouvy i po zesplatnění úvěru a tento úrok běží dále z původní jistiny (18 287,46 Kč), byť žalobkyně jej požaduje jen v rozsahu 52,21 % ročně a jen do maxima 143 942 Kč. Dle čl. 6 smlouvy je žalobkyně oprávněna po zesplatnění požadovat po žalované smluvní pokutu 0,1 % denně z nové jistiny za každý den prodlení s jejím zaplacením, což v daném případě činí 4 128,88 Kč. Nakonec žalobkyně požaduje též zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení z jistiny a smluvních pokut 2 800 Kč a 2 495 Kč, tj. z částky 25 736 Kč. Žalobkyně žalovanou vyzvala k plnění, ovšem bezvýsledně. 2. Žalovaná se k žalobě žádným způsobem nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] včetně příloh soud zjistil, že tato byla dne uzavřena dne [datum] byla mezi žalobkyní jako poskytovatelem úvěru a žalovanou jako spotřebitelem, označeným jménem a příjmením, rodným číslem, číslem OP a adresou bydliště. Z žádného z údajů ve smlouvě neplyne, že by žalovaný uzavřel smlouvu jakožto podnikatel. Smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 001 Kč bankovním převodem. Žalovaná se zavázal zaplatit jistinu úvěru spolu s úrokem ve výši 66,7 % ročně v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 2 499 Kč. První splátka je splatná [datum]. Obsah smlouvy dále odpovídal žalobním tvrzením. Obdobně z oznámení o schválení úvěru a ze splátkového kalendáře soud zjistil co do jejich obsahu skutečnosti odpovídající žalobním tvrzením. Při uzavření smlouvy byla totožnost žalované ověřena z občanského průkazu, jehož kopie byla k důkazu čtena. 4. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že žalované bylo dne [datum] odesláno na její bankovní účet ze strany žalobkyně 50 001 Kč. 5. Ze žalobních tvrzení učiněných ve prospěch žalované vzal soud za prokázané, že v období od [datum] do [datum] zaplatila žalovaná žalobkyni celkem částku 97 468 Kč v 33 splátkách. Platby byly činěny přibližně s pravidelností 1x měsíčně, ovšem s různými odchylkami. [příjmení] za určitý měsíc platba provedena nebyla, následně pak za následující měsíc byla učiněna platba dvojnásobná apod. Prokazováním tvrzení žalobkyně o částečném splnění nároku, který je žalován, se soud nezabýval, neboť jde o tvrzení učiněná ze strany žalobkyně ve prospěch žalované. 6. Z výzev k zaplacení vč. dodejek zjistil, že žalovaná byla v průběhu doby, kdy úvěr splácela, opakovaně vyzývána k zaplacení dlužných splátek. Dále pak přípisem ze dne [datum] vč. dodejky byla žalovaná vyzvána, aby zaplatila celou žalovanou částku najednou, a to z důvodu zesplatnění celého úvěru pro prodlení se zaplacením splátky po dobu delší 65 dnů. 7. Z hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaná uvedla svůj celkový příjem ve výši 15 286 Kč měsíčně. K tomu uvedla náklady na bydlení ve výši 1 500 Kč měsíčně, náklady na„ životní minimum“ ve výši 3 410 Kč měsíčně, náklady na splátky žalobkyni z jiných úvěrů ve výši 3 449 Kč měsíčně a ostatní náklady ve výši 300 Kč měsíčně. Dále pak bylo počítáno s rezervou ve výši 1 000 Kč. Takto žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaná disponuje volnými prostředky ve výši 5 627 Kč, které je možno užít ke splácení čerpaného úvěru. Žalovaná uvedla v rámci sdělení o svých osobních poměrech, že je zaměstnána a nežije s nikým ve společné domácnosti. Bydlí u rodičů. 8. Z pracovní smlouvy žalované soud zjistil, že žalovaná byla od roku [rok] zaměstnána jako [anonymizováno], nejprve jako zástup za nemocnou kolegyni toliko do [datum]. Ze smlouvy nijak neplyne, že by zaměstnání žalované pokračovalo i po [datum], ovšem z výplatních pásek (viz níže) je patrné, že trvalo minimálně do dubna [rok]. 9. Z výpisu z účtu žalované za duben [rok] soud zjistil, že v žalovaná obdržela mzdu 26 140 Kč. Výpis z účtu zobrazuje toliko došlou mzdu a neobsahuje žádné informace o dalších transakcích na účtu žalované, tedy zejména neobsahuje informace o výdajích žalované. 10. Z výpisu z účtu žalované za březen [rok] soud zjistil, že v žalovaná obdržela mzdu 14 423 Kč. Výpis z účtu zobrazuje toliko došlou mzdu a neobsahuje žádné informace o dalších transakcích na účtu žalované, tedy zejména neobsahuje informace o výdajích žalované. 11. Z výplatní pásky žalované za březen a duben [rok] soud zjistil, že za březen dosáhla žalovaná čistého příjmu ve výši 26 140 Kč, za duben 14 940 Kč. 12. Z výpisu z rejstříku [příjmení] soud zjistil, že žalovaná nebyla ke dni uzavření smlouvy v tomto rejstříku vedena jako dlužník. 13. Z předžalobní výzvy vč. podacího archu soud zjistil, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k plnění dne [datum]. 14. Z dalších provedených důkazů soud nic podstatného nezjistil. 15. Z provedeného dokazování soud zjistil stran obsahu smluvních dokumentů skutečnosti odpovídající žalobním tvrzením, na které tímto soud odkazuje. Dále soud zjistil, že na základě smlouvy uzavřené dne [datum] byla žalované na její bankovní účet ze strany žalobkyně zaslána částka 50 001 Kč dne [datum]. Žalovaný naopak 33 nepravidelně, ovšem přibližně měsíčně činěnými splátkami, splatila žalobkyni částku celkem 97 468 Kč ke dni [datum]. Jakkoli stran obsahu uzavřené smlouvy i plateb učiněných ze strany žalobkyně i žalované soud dospěl ke skutkovým závěrům odpovídajícím žalobním tvrzením, naopak z hlediska skutkových zjištění ohledně prověřování schopnosti žalované splácet úvěr soud zjistil skutečnosti (níže podrobněji popsané), které nemohl z právního hlediska vyhodnotit jako posouzení schopnosti žalované splácet úvěr s řádnou odbornou péčí před uzavřením smlouvy. 16. V posuzované věci z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalobkyně posuzovala schopnost žalované splácet úvěr s dostatečnou odbornou péčí. [příjmení] žalobkyně lze vytknout několik zásadních pochybení. Žalobkyně vycházela z toho, že příjem ve výši okolo 15 000 Kč měsíčně v průměru vystačí na splácení měsíčních splátek ve výši 2 499 Kč a zároveň 3 449 Kč (z dřívější úvěrové smlouvy), tj. že žalovaná jakožto samostatně žijící osoba je schopna vyjít měsíčně s částkou cca 10 000 Kč. K tomuto dospěla, když vycházela z údajů uvedených žalovanou, které zcela zjevně neměly oporu v realitě. Náklady na bydlení ve výši 1 500 Kč měsíčně jsou na první pohled zjevně podezřele nízké, přičemž žalobkyně neučinila nic pro to, aby si tento údaj ověřila, tj. nevyžádala si nájemní smlouvu žalované či výpis z účtu dokládající výdaje na bydlení pouze v takto nízké výši. Pokud žalobkyně za ekonomické situace a cenové hladině roku [rok] vychází z toho, že člověk s příjmem okolo 15 000 Kč měsíčně, žijící sám bydlení, má zbytné prostředky ve výši téměř 6 000 Kč měsíčně, zjevně v zájmu poskytnutí úvěru zavírala oči před realitou. Ověření příjmů a jejich pravidelnosti ze strany žalobkyně bylo rovněž nedostatečné, neboť byly toliko ověřeny příjmy za dva měsíce, které však nemusí odpovídat pravidelnému příjmu žalované, který v pracovní smlouvě nebyl nijak vyjádřen. Ověření výpisů z účtu žalovaného bylo taktéž zcela nedostatečné, když byly ověřeny toliko platby mzdy, ale žádné výdaje žalované. Výdaje přitom činí stejně podstatnou položku rozpočtu jako příjmy. I osoba s nadprůměrnými příjmy může pozbýt schopnost řádně splácet své závazky, když jsou nadprůměrné příjmy zatíženy nadprůměrnými výdaji, zejména v oblasti umořování již existujících dluhů. Z ověření výpisu z účtu žalované by žalobkyně patrně zjistila, že představa, že žalovaná má zbytné prostředky ve výši cca 6 000 Kč měsíčně, je realitě velmi vzdálená, přičemž tako