16 C 118/2020-222 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne [datum] ve znění podání ze dne [datum] domáhala určení, že je vlastníkem nemovitosti, a to pozemku par.č. 726, o výměře 99 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, budova s [adresa], rodinný dům, adresní místo [ulice a číslo], stojící na pozemku par.č. 726, a dále že je výlučným vlastníkem pozemku par. [číslo] o výměře 776 m2, zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec Ostrava, katastrální území Muglinov, u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava. Současně se žalobkyně po žalovaném domáhala vyklizení uvedené nemovitosti. Žalobu odůvodňovala svou hmotnou nouzí. Podáním ze dne [datum] (č.l. 135) žalobkyně změnila důvod podané žaloby a vrácení daru se domáhala pro porušení dobrých mravů, které dle ní "započalo nejdříve dne [datum], v 16:55 hod., ne-li později", kdy žalovaný na mobil její advokátky Mgr. [příjmení] poslal zprávu, v níž uvedl: "nehodlám mít nadále s mou matkou nic společného" (č.l. 52). U prvního ústního jednání dne [datum] žalobkyně upřesnila, že porušení dobrých mravů spatřuje v tom, že žalovaný po jejím propuštění z vazby dne [datum] napsal, že s ní nechce mít nic společného, že ho nezajímá, jak si ona teď poradí, že ji nepustil do domu, že jí nedal peníze na letenky do Mexika, že neposkytl pomoc jeho sestře [jméno], že se sestrou nebyl v kontaktu, že sestru nepustil k sobě domů a že si se sestrou nepopovídal. Vytýkala mu rovněž, že ji v červnu 2018 vzali do vazby, neboť jí žalovaný neposkytl bydlení (č.l. 138). Žalobkyně k věci dále uvedla, že předmětnou darovací smlouvu uzavřela s žalovaným dne [datum] a darovala mu tak budovu č. [číslo] stojící na pozemku parc.č. St. 726, pozemek parc. č. St. 726 zastavěná plocha a nádvoří o výměře 99 m² a zahradu [číslo] o výměře 776m², to vše v obci [část obce], ulice [ulice a číslo], zapsané na listu vlastnictví [list vlastnictví], kat. území [část obce]. Žalovaný dar přijal a je zapsán v katastru nemovitosti jako vlastník předmětné nemovitosti. Dne [datum] žalobkyně dar odvolala odesláním žádosti o vrácení daru z důvodu hmotné nouze a nevděku. Naléhavý právní zájem odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný je i nadále veden v katastru nemovitostí jako vlastník uvedené nemovitosti. Dále pak uvedla, že od roku 1999 bylo proti ní vedeno trestní stíhání pro vytunelování kampeličky. Bylo zde mnoho poškozených. K jejímu odsouzení došlo v její nepřítomnosti, když od roku 2003 žila v cizině. Na základě evropského zatýkacího rozkazu došlo dne [datum] při jejím návratu do Německa k jejímu zadržení Byla umístěna do vazby a požádala o obnovu procesu. Omezení její osobní svobody trvalo až do [datum], kdy byl ve věci vyhlášen nový odsuzující rozsudek, jímž jí byl uložen trest odnětí svobody v trvání 3 let. Současně na základě složeného slibu byla propuštěna z vazby. Ve slibu její advokátka uvedla, že se bude zdržovat na adrese rodinného domu, který darovala žalovanému. K jejímu odvolání jí byl trest z důvodu změny právní úpravy snížen na 1,5 let. Proti tomuto rozhodnutí podala dovolání, o němž nebylo dosud rozhodnuto. Až do svého zadržení netrpěla hmotnou nouzí, neb její dlouhodobý partnerský vztah ji zajišťoval velmi dobré zázemí (bydlení, náklady na obživu, dopravu, dovolené, auto, vše platil její partner). V souvislosti s trestním stíháním ji však vznikly náklady na obhajobu, které za rok 2019 činí 100 125 Kč, náklady za pobyt ve věznici, náklady na rekonvalescenci po věznění. Rovněž nese náklady za pomoc za dobu, kdy měla ruku v sádře a následně po sundání sádry zcela nehybnou. Za dnes zbylé úspory zakoupí jen to nejnutnější zařízení bytu, nezbude jí nic. Nemá vyřešeno bydlení, je nyní bezdomovcem. Od roku 2011 je důchodkyni, výše jejího starobního důchodu pro rok 2020 činí toliko 11 547 Kč. Její vztah s žalovaným byl až do [datum] nadstandardně dobrý. Ještě k jejím 65 narozeninám (poznámka soudu: dne [datum]) od něj dostala 65 růží, zlatý šperk a hodinky Longines. Dne [datum] však žalovaný její advokátce Mgr. [příjmení] poslal zprávu, že s ní nechce mít nic společného a že je mu jedno, jak si teď poradí. Následně jí žalovaný nebral telefony a nechtěl pustit do domu. Proto ho obratem vyzvala k vrácení daru a předání domu do [datum]. Žalovaný na to nikterak nereagoval. Navrácení daru ji přitom zajistí sociální jistotu a soběstačnost. Má již 67 let a navrácení daru je proto ideálním řešení, aby v budoucnu měla na úhradu péče o její osobu a nemusela nic žádat od státu či syna, nebo dcery. 2. V rámci prvního jednání dne [datum], k němuž byla žalobkyně řádně předvolána předvoláním obsahujícím poučení o koncentraci řízení, byla žalobkyně vyzvána, aby navrhla důkazy k prokázání svých tvrzení, že se žalovaný vůči ní a členům její rodiny choval v rozporu s dobrými mravy s tím, že v případě neunesení tohoto důkazního břemene nebude ve sporu úspěšná. Současně byla opětovně poučena, že veškerá skutková tvrzení a důkazní návrhy musí být učiněny do konce prvního jednání, popř. do konce lhůty, která jí bude za tím účelem poskytnuta s tím, že k později uvedeným tvrzením a důkazům lze přihlédnout jen za podmínek stanovených v § 118b o. s. ř. K žádosti žalobkyně jí byla poskytnuta 30 denní lhůta k doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů (tj. do [datum]). Podáním ze dne [datum] žalobkyně požádala o prodloužení shora uvedené lhůty o 14 dnů, neboť se po návratu z Mexika, kam se ihned po soudním jednání vydala pomoci své dceři, s ohledem na časový posun a změnu klimatu necítí dobře. Usnesením ze dne [datum] bylo žádosti žalobkyně vyhověno a lhůta k doplnění skutkových tvrzení a navržení důkazů byla žalobkyni prodloužena o 14 dnů (tj. do [datum]). Podáním ze dne [datum] žalobkyně opětovně požádala o prodloužení shora uvedené lhůty o dalších 14 dnů z důvodu svého špatného zdravotního stavu doloženého lékařskou zprávou. Žádosti bylo opětovně vyhověno a lhůta byla prodloužena o dalších 14 dnů (tj. do [datum]). Podáním ze dne [datum] žalobkyně opětovně požádala o prodloužení shora uvedené lhůty, tentokrát na neurčito s tím, že zásadní důkazy o hrubém porušení dobrých mravů se nachází ve spise 54T 1/2004, který má přes 100 svazků a nachází se nyní u Nejvyššího soudu ČR. Tato žádost žalobkyně byla usnesením ze dne [datum] zamítnuta. Přesto žalobkyně svá skutková tvrzení a důkazní návrhy doplnila až v nočních hodinách dne [datum], tedy krátce před druhým ústním jednáním, a to s poukazem na svůj špatný zdravotní stav nastalý dne [datum]. Z obsahu spisu však vyplývá, že žalobkyně měla dostatečný prostor svá skutková tvrzení včas ve stanovené lhůtě doplnit. Svědčí o tom řada jiných podání učiněných žalobkyní po prvním jednání (např. několikastránkový dopis konzulátu ČR v Mexiku ze dne [datum] / č.l. 150 – 152/, 3 předžalobní výzvy žalovanému s požadavkem na umožnění styku s jeho 7 měsíční dcerou ze dne [datum] / č.l. 155 – 156/, několikastránkové odvolání ze dne [datum] /č.l 170 - 171/). K podání ze dne [datum] učiněnému za těchto okolností až po uplynutí soudem stanovené lhůty, proto soud nepřihlédl, když pro tento postup nebyly splněny zákonné podmínky. 3. Žalovaný navrhnul zamítnutí žaloby. K věci uvedl, že žalobkyně sice předmětnou darovací smlouvu podepsala již dne [datum], žalovaný ji však podepsal až [datum]. Dlouho se totiž rozhodoval, zda má dar přijmout, a to s ohledem na rozporuplné chování žalobkyně, v němž se střídaly díky, výčitky a ublíženost. V r. 2016 uvažoval dokonce o navrácení daru, neboť si nebyl jist, zda má investovat miliony do darovaných nemovitosti nebo vystavět zcela nový dům, kde by bydlel bez obav z možného matčina chování, když v té době již sílila její averze vůči jeho partnerce [jméno] [příjmení], nyní [celé jméno žalovaného]. Žalobkyně žijící trvale v cizině si však přála, aby on v domě žil a zveleboval ho, neboť žalovaného sestra žila již několik let mimo Ostravu (Mexiko, [obec], [ulice] [příjmení]). V té době mu žalobkyně napsala (dopis z [datum]), že mu dům darovala a její slovo bylo vždy více, než deset smluv a že má její slovo a že si nečiní nárok ani na dolní apartmá atd. Zároveň připojila čestné prohlášení, že si nebude činit doživotní nároky na bydlení v domě, dům mu darovala jako ocenění jeho pracovitosti a v zájmu, aby pokračoval ve zvelebování domu. Čestné prohlášeni, jak je v něm uvedeno, vydala za účelem zabránění vrácení daru, k němuž se žalovaný rozhodl poté, kdy se žalobkyně zeptala na možnost svého užívání části domu. Žalobkyně uvádí, že byla omezena na osobni svobodě dne [datum] v Německu, ale neuvádí, že opustila republiku v únoru 2003 poté, kdy byla trestně stíhaná a obávala se odsouzeni k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. V době jejího odchodu do ciziny žalovaný neměl ještě ani 18 let a zůstal v domě sám. V cizině žila žalobkyně až do svého zadrženi v r. 2018 dle evropského zatýkacího rozkazu, na jehož základě pak byla vydána do ČR. Žalobkyně byla pravomocně odsouzena v nepřítomnosti, a proto mohla podat návrh na zrušení tohoto odsuzující