16 C 219/2021-15 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný cestoval dne [datum] a dne [datum] prostředkem MHD provozovaným žalobkyní bez platného jízdního dokladu a neuhradil jízdné ve výši 2krát po [částka] a přirážku podle článku 8 odst. 4 Smluvních přepravních podmínek ve výši 2krát po [částka]. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila již v podaném návrhu, vyzval soud toliko žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby soud věc v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) projednal a rozhodl bez nařízení jednání. Soud současně žalovaného poučil o tom, že pokud se ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení výzvy nevyjádří, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízeného jednání nesouhlasí, bude mít soud v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Tato výzva byla žalovanému doručena dne [datum], a protože se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízeného jednání. 4. V řízení byl prokázán následující skutkový stav. Žalovaný cestoval dne [datum] a dne [datum] MHD provozovaným žalobkyní bez platného jízdního dokladu. Žalobkyně měla v článku 8 odst. 4 Smluvních přepravních podmínkách stanoveno, že jízdné v dopravních prostředcích MHD provozovaných žalobkyní činí k předmětným dnům částku [částka], a dále že přirážka za jízdu bez platného jízdního dokladu činí [částka]. 5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a § 18a odst. 1 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě v platném znění, § 37 odst. 5 písm. b) a § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, v platném znění, § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o železničním přepravním řádu a smluvní přepravní podmínky žalobkyně, podle kterých jízdou bez platného jízdního dokladu vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni jízdné ve výši 2krát [částka] a přirážku k jízdnému ve výši 2krát [částka]. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný nezaplacením jízdného a přirážky k jízdnému dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, soud žalobkyni přiznal rovněž v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Výše úroků z prodlení je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci procesní úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení potřebných k uplatňování svého práva, neboť měla ve věci plný úspěch, přičemž za účelně vynaložené náklady žalobkyně je třeba považovat odměnu za zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby, a to za převzetí a přípravu věci, za sepis žaloby a za předžalobní upomínku ve výši po [částka] dle § 14b odst. 1, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 3 režijní paušály po [částka] podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala, že její zástupce je k datu soudního rozhodnutí plátcem DPH, byl jí v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž přiznán nárok na DPH ve výši 21 % z odměny advokáta a režijních paušálů. Dále je třeba do nákladů zahrnout částku ve výši [částka], kterou zaplatila žalobkyně za soudní poplatek. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 7. Žalovaný byl v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. zavázán zaplatit dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náhradu nákladů řízení, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.