18 C 243/2021-19 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení s odůvodněním, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [IČO] jako původním věřitelem a postupitelem a společností [právnická osoba], [IČO] jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne [datum] úvěr ve výši [částka], který měl být splacen nejpozději dne [datum]. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka] a dále z poplatku za prodloužení termínu splatnosti ve výši [částka]. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění obsaženém v příloze tohoto návrhu s navrhovanou výší úvěru a splatností. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne [datum]. Žalovaný dosud úvěr nevrátil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že tato listina není podepsána žalovaným. Jako smluvní strany jsou zde uvedeny společnost [právnická osoba] jako zapůjčitel a žalovaný jako vydlužitel nebo klient. Předmětem smlouvy je závazek zapůjčitele, že poskytne klientovi peněžní prostředky ve výši [částka] na uvedený bankovní účet s tím, že klient poskytnuté peněžní prostředky vrátí zapůjčiteli do 30 dnů. Z dodatku ke smlouvě o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že ani tato listina není podepsána žalovaným. Tímto dodatkem došlo k prodloužení doby splatnosti zápůjčky poskytnuté dne [datum] o dalších 70 dnů za poplatek [částka]. Z výpisu z účtu soud zjistil, že původní věřitel poukázal ze svého bankovního účtu na účet číslo [bankovní účet] dne [datum] částku [částka]. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že majitelem bankovního účtu číslo [bankovní účet] je žalovaný, který má k tomuto účtu také dispoziční právo, přičemž od předchůdkyně žalobkyně je na tento účet dne [datum] evidována příchozí platba [částka]. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby soud zjistil, že dne [datum] žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši [částka] na bankovní účet žalobkyně do tří dnů. Z podacího lístku se podává, že tato výzva byla odeslána žalovanému doporučeně poštou dne [datum]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy soud zjistil, že na základě této smlouvy uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] se sídlem [adresa], [IČO] jako postupitelem a společností [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], jako postupníkem žalobkyně nabyla předmětnou pohledávku za žalovaným. Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že společnost [právnická osoba] oznámila dne [datum] žalovanému, že pohledávka ve výši [částka] vzniklá z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy [číslo] byla postoupena na žalobkyni. 4. Podle ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci bylo prokázáno, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby. 5. Soud dále konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listiny nadepsané jako„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“ a„ Dodatek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru“, nicméně z těchto listin se uzavření smlouvy s žalovaným nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by text těchto listin odpovídal projevu vůle žalovaného, když ani na jedné z listin není připojen podpis žalovaného ani jiný nástroj způsobilý jeho podpis nahradit. Nebylo tedy prokázáno, že by smlouva o tvrzeném obsahu byla skutečně mezi žalovaným a společností [právnická osoba] uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě Internet, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, za splnění podmínek § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), postupem, který žalobkyně uvedla v žalobě. Oproti tomu soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] částku [částka] převodem na jeho bankovní účet. 6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku [částka]. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 o. z., a proto je povinen žalobkyni, jejíž aktivní legitimace se podává ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], toto obohacení vrátit. Na svůj dluh žalovaný dosud neuhradil ničeho, a proto soud žalobě vyhověl ohledně částky [částka] představující nevrácené peněžní prostředky. Žalobkyně odeslala žalovanému dne [datum] výzvu k úhradě dluhu, když soud má podle § 573 o. z. za to, že uvedená zásilka se dostala do dispozice žalovaného [datum]. Jelikož byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky do tří dnů od obdržení této výzvy, tj. do [datum], přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o. z. úroky z prodlení z dlužné částky od [datum], tj. ode dne, kdy se žalovaný dostal do prodlení (výrok I.). Ohledně zbývajících dílčích nároků v celkové výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení soud žalobu zamítl. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně se touto žalobou domáhala zaplacení celkem částky [částka], přičemž úspěšná byla co do částky [částka] (výrok I. tohoto rozhodnutí) a neúspěšná byla co do částky [částka] (výrok II. tohoto rozhodnutí). Celkový úspěch žalobkyně tak představuje 74 % a neúspěch 26 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 48 % nákladů řízení, které žalobkyni vznikly. Soud žalobkyni přiznal odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky), která byla stanovena dle § 14b odst. 1 vyhlášky ve výši [částka] (3 x [částka]). Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 vyhlášky ve výši [částka] (3 x [částka]). Náhrada 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. z přiznané odměny a náhrad odpovídá částce [částka]. Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši [částka]. Z celkové náhrady nákladů řízení ve výši [částka] pak náleží žalobkyni 48 %, což představuje částka [částka]. Soud v předmětné věci aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky, protože z úřední činnosti je mu známo, že již u něj byly projednávány další shodné návrhy, které žalobkyně podala po [datum], tedy za účinnosti tohoto ustanovení vyhlášky. 8. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., k náhradě nákladů řízení soud žalovaného zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.