26 C 19/2012-121 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 16 645 Kč s úrokovým příslušenstvím z titulu náhrady mzdy za období červen 2009 až září 2009. Žalobu odůvodnil tím, že na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] je u žalované zaměstnán jako řidič silniční nákladní dopravy. Žalobce tvrdí, že za období říjen 2007 až srpen 2009 odpracoval u žalované 1 019,51 přesčasových hodin, přičemž tyto přesčasové hodiny odpracoval kromě pracovních dnů také v sobotu a neděli. Dle pracovní smlouvy pracovní doba žalobce činila 40 hodin týdně, a proto práce odpracované nad 40 hodin týdně byly pracemi přesčas. Žalovaná však žalobci vyplácela toliko mzdu odpovídající 40 hodinám práce týdně bez ohledu na skutečně odpracované hodiny v týdnu. Dále žalobce tvrdil, že žalovaná neuvedla do jeho výplatních lístků skutečnost, že odpracoval práce přesčas a že mu tyto přesčasové práce neproplatila, a tak jej žalovaná zkrátila na mzdových právech, a to nejen za období, kdy práce přesčas odpracoval, ale také za období pozdější, neboť právě v důsledku odpracování prací přesčas mu vzrostla průměrná mzda, která měla být brána v potaz při výpočtu jeho dalších (pozdějších) mzdových nároků. V návaznosti na výhrady žalobce k neproplácení prací přesčas mu žalovaná od června 2009 přestala přidělovat práci a začala mu od tohoto kalendářního měsíce vyplácet mzdu pouze ve výši 16 000 Kč hrubého měsíčně. Žalobce dále uvádí, že tím, že mu žalovaná svévolně přestala přidělovat práci, nastala u žalované překážka na straně zaměstnavatele dle ust. § 208 zákoníku práce. Žalovaná měla žalobci po dobu trvání této překážky vyplácet nikoli hrubou mzdu dle pracovní smlouvy ve výši 16 000 Kč hrubého měsíčně, ale náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, která je ovšem vyšší, než měsíční hrubá mzda. Do výpočtu průměrného výdělku tak měly být započítány také odpracované přesčasové práce, které mu žalovaná neproplatila. Dle výpočtů žalobce mu v měsících červen 2009 až září 2009 měly být vyplaceny náhrady mzdy takto: za červen 2009 ve výši 19 822 Kč (vyplaceno bylo toliko 16 000 Kč, zbývá doplatit 3 822 Kč, za červenec 2009 ve výši 20 559 Kč (vyplaceno bylo toliko 16 000 Kč, zbývá doplatit 4 559 Kč), za srpen 2009 ve výši 18 771 Kč (vyplaceno bylo toliko 16 000 Kč, zbývá doplatit 2 771 Kč), za září 2009 ve výši 21 493 Kč (vyplaceno bylo toliko 16 000 Kč, zbývá doplatit 5 493 Kč). 2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že žalobce neprokázal, že skutečně pracoval ve větším rozsahu, než byla stanovená týdenní pracovní doba. Navíc popírá, že by žalobci nebyla od června 2009 přidělována práce, a má za to, že tuto skutečnost je povinen prokazovat žalobce. <b>Skutkový stav zjištěný na základě provedeného dokazování</b> 3. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce byl u žalované zaměstnán jako řidič silniční nákladní dopravy. Den nástupu do práce byl sjednán na [datum], pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou, místo výkonu práce bylo v [obec] [část obce] a„ plat“ byl sjednán ve výši 16 000 Kč se splatností k 15. dni v měsíci za předchozí měsíc. 4. V řízení vedeném u Okresního soudu v Ostravě pod spisovou značkou [spisová značka] bylo rozhodováno o nároku žalobce na zaplacení částky 138 953 Kč s příslušenstvím, které žalobce požadoval po žalované z důvodu práce přesčas, které konal v období od května 2008 do května 2009 (žalobce v tomto řízení tvrdil, že v daném období odpracoval celkem 1 019,51 přesčasových hodin). Spor byl pravomocně rozhodnut rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], číslo jednací [číslo jednací]. Pro tento projednávaný spor je z tohoto rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], číslo jednací [číslo jednací] podstatné, že soud rozhodl o tom, že za práce přesčas žalobci náleží za leden 2009 celkem 1 086,41 Kč (viz odstavec 39), za únor 2009 celkem 149,68 Kč (viz odstavec 40), za březen 2009 celkem 1 955,20 Kč (viz odstavec 41), za duben 2009 celkem 1 401,44 Kč (viz odstavec 42), za květen 2009 celkem 4 358,16 Kč (viz odstavec 43). 5. Z rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], číslo jednací [číslo jednací] soud zjistil, že v tomto sporu se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 115 677 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že byl zaměstnancem žalované, přičemž žalovaná mu v období od 1. 6. 2016 do 31. 7. 2016 nepřidělovala práci, ačkoliv ji byl připraven konat. Tímto rozsudkem odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ze dne 16. 5. 2017, číslo jednací [číslo jednací], kterým bylo žalobě vyhověno. V tomto rozsudku odvolací soud na straně 4 uvádí:„ Žalobci totiž nebyla od roku 2009 žalovanou přidělována práce, a to i přes pravomocné soudní rozhodnutí (č. j. [číslo jednací]) a za této situace pak nelze vycházet z obvyklé praxe řidičů kamionové dopravy a je třeba trvat na striktním dodržování předpisů.” <b>Právní hodnocení skutkového stavu</b> 6. Podle ustanovení § 208 zákoníku práce nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než jsou uvedeny v § 207, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku; to neplatí, bylo-li uplatněno konto pracovní doby (§ 86 a 87). 7. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] byl žalobce zaměstnán u žalované jako řidič silniční nákladní dopravy. Bylo proto povinností žalované přidělovat žalobci práci řidiče podle uzavřené pracovní smlouvy. Žalobce v řízení tvrdil, že od června 2009 mu žalovaná žádnou práci nepřidělovala. Soud má za to, že je povinností žalované jako zaměstnavatele prokázat, že svou povinnost přidělovat práci vůči žalobci jako svému zaměstnanci řádně splnila; žalobce není povinen prokazovat negativní skutečnost. Žalovaná však tuto skutečnost neprokázala, když navíc i v pravomocném rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], číslo jednací [číslo jednací] bylo vycházeno ze skutkového stavu, že žalovaná žalobci od roku 2009 nepřiděluje práci. Soud proto uzavírá, že i v tomto řízení vzal za prokázané, že v předmětném období od června 2009 do září 2009 žalovaná žalobci práci nepřidělovala (žalobci byla přidělována práce pouze do května 2009). 8. Pokud zaměstnavatel porušuje svou povinnost vůči zaměstnanci přidělovat mu práci dle uzavřené pracovní smlouvy, pak na straně zaměstnavatele vzniká překážka v práci a v souladu s citovaným ustanovením § 208 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zaměstnanci zaplatit náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. 9. V souladu s ustanovením § 354 odst. 1 zákoníku práce je při výpočtu průměrného výdělku žalobce za měsíc červen 2009 nutné vycházet z průměrného výdělku žalobce za první čtvrtletí roku 2009 (to jest za předchozí kalendářní čtvrtletí), v případě náhrady mzdy za měsíc červenec 2009, srpen 2009 a září 2009 je nutné vycházet z průměrného výdělku žalobce za druhé čtvrtletí roku 2009 (to jest rovněž za předchozí kalendářní čtvrtletí). 10. Mezi účastníky bylo nesporné, že v období od ledna 2009 do září 2009 žalovaná žalobci vyplácela hrubou mzdu ve výši 16 000 Kč dle pracovní smlouvy. Z citovaného rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], číslo jednací [číslo jednací] však plyne, že k této základní mzdě žalobci dále náleží odměna za práci přesčas, konkrétně žalobci náleží za leden 2009 celkem 1 086,41 Kč, za únor 2009 celkem 149,68 Kč, za březen 2009 celkem 1 955,20 Kč, za duben 2009 celkem 1 401,44 Kč, za květen 2009 celkem 4 358,16 Kč. Z uvedeného vyplývá, že za leden 2009 měl žalobce nárok na mzdu ve výši 17 086,41 Kč, za únor 2009 měl žalobce nárok na mzdu ve výši 16 149,68 Kč a za březen 2009 měl žalobce nárok na mzdu ve výši 17 995,20 Kč. Průměrný měsíční výdělek žalobce za první čtvrtletí roku 2009 proto činí 17 077,10 Kč. 11. Co se týče průměrného výdělku žalobce za druhé čtvrtletí roku 2009, soud vyšel z toho, že v tomto období byla žalobci přidělována práce pouze v dubnu 2009 a v květnu 2009, avšak vzhledem k tomu, že v tomto období žalobce odpracoval více než 21 pracovních dnů, bylo při zjišťování průměrného výdělku za toto kalendářní čtvrtletí vycházeno z výdělku za duben a květen 2009. Z citovaného rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], číslo jednací [číslo jednací] pak plyne, že žalobci náležel nárok na mzdu za duben 2009 ve výši 17 401,44 Kč a za květen 2009 ve výši 20 358,16 Kč, a proto průměrný měsíční výdělek žalobce za druhé čtvrtletí roku 2009 činí 18 879,80 Kč. 12. Bylo již uvedeno, že žalobce má nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za období od června 2009 do září 2009 z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele, neboť mu žalovaná nepřidělovala práci. Jelikož průměrný měsíční výdělek žalobce v prvním čtvrtletí roku 2009 činil 17 077,10 Kč a žalobce za červen 2009 obdržel mzdu pouze ve výši 16 000 Kč, zbývá žalované doplatit žalobci mzdový nárok za červen 2009 ve výši 1 077,10 Kč. 13. Jelikož průměrný měsíční výdělek žalobc