27 C 269/2021-12 — Okresní soud v Ostravě

Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení 5 000 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení a kapitalizovaných úroků, jak jsou tyto specifikovány ve výroku I. tohoto rozsudku, z titulu smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba], [IČO] – a žalovanou, na základě které se předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku právní předchůdkyni spolu s dalšími poplatky vrátit, přičemž tak v celém rozsahu neučinila. Soud rozhodl o věci dle § 115a o. s. ř., tedy bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto vyslovila souhlas již v žalobě a žalovaná byla usnesením vyzvána, nechť uvede, zda souhlasí s rozhodnutím bez jednání, přičemž na takovou výzvu reagováno nebylo a na základě listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne [datum] v hotovosti žalované peněžní prostředky 5 000 Kč, které žalovaná právní předchůdkyni ani žalobkyni v dohodnutém termínu nevrátila. Po takto zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k právnímu posouzení věci: Soud shora označenou a oběma stranami podepsanou smlouvu posoudil jako platně uzavřenou smlouvu o půjčce podle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění ke dni uzavření smlouvy, na základě které předchůdkyně žalobkyně coby věřitel poskytla žalované coby dlužníkovi peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. V řízení pak byla jednak prokázána aktivní legitimace žalobkyně, která vznikla na základě smluv o postoupení pohledávek uzavřených s právními předchůdkyněmi žalobkyně, a jednak skutečnost, že první předchůdkyně žalobkyně poskytla dne [datum] žalované peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč v hotovosti, což žalovaná stvrdila svým podpisem ve smlouvě. Povinností žalované bylo vrátit tyto peněžní prostředky věřiteli nejpozději do [datum]. Soud proto žalobě výrokem I. vyhověl ohledně částky 5 000 Kč představující nevrácenou jistinu úvěru a částky 20 Kč představující kapitalizovaný úrok za dobu od [datum] do [datum] – žádné jiné nároky vztahující se ke smlouvě o půjčce žalobkyně nepožadovala. Soud dále přiznal žalobkyni podle § 517 shora citovaného občanského zákoníku úroky z prodlení z uvedené částky dle splatnosti vystaveného vyúčtování; výše byla určena dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení zcela procesně úspěšná a soud jí tak přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Soud žalobkyni přiznal odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky), která byla stanovena podle § 14b odst. 1 vyhlášky ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč). Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 5 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Náhrada 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z přiznané odměny a náhrad odpovídá částce 189 Kč. Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Soud v předmětné věci aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky, protože z úřední činnosti je mu známo, že již u něj byly projednávány další shodné návrhy, které žalobkyně podala po 1. 7. 2014, tedy za účinnosti tohoto ustanovení vyhlášky. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k náhradě nákladů řízení soud žalovanou zavázal k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Pro úplnost soud dodává, že v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. tento rozsudek obsahuje toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.