29 C 367/2021-15 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala po žalovaném úhrady částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný cestoval dopravními prostředky žalobkyně bez platného jízdního dokladu a neuhradil přirážku k jízdnému, a to ve dnech: [datum] na lince [číslo] [datum] na lince [číslo] [datum] na lince [číslo] [datum] na lince [číslo] [datum] na lince [číslo] [datum] na lince [číslo]. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto byl tento usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne [datum], číslo jednací EPR [číslo] - 9 zrušen. 3. Soud rozhodl v souladu s ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) bez nařízení jednání. 4. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný cestoval dopravními prostředky žalobkyně bez platného jízdního dokladu, a to ve dnech [datum] na lince [číslo] [datum] na lince [číslo] [datum] na lince [číslo] [datum] na lince [číslo] [datum] na lince [číslo] a [datum] na lince [číslo] bez platného jízdního dokladu a neuhradil jízdné ani přirážku k jízdnému. Jízdné v roce v roce 2013 činilo [částka] a v roce 2016 činilo [částka] a přirážka k jízdnému činila [částka]. 5. Na právní vztah mezi účastníky, který byl založen před datem [datum], soud aplikoval ustanovení občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. a nárok žalobkyně vzniklý po [datum] soud posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb. (o. z.). 6. Zjištěný skutkový stav vzniklý do [datum] soud posoudil dle ustanovení § 760 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., § 37 zákona č. 266/94 Sb., § 18a zákona č. 111/94 Sb. a čl. IX. smluvních přepravních podmínek. Jízdy v roce 2016 bez platného jízdního dokladu soud posoudil dle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb. a § 37 zákona č. 266/94 Sb., § 18a zákona č. 111/94 Sb. a čl. IX. smluvních přepravních podmínek. Na základě těchto ustanovení dovodil, že je povinností žalovaného zaplatit žalobkyni požadovanou částku [částka], což představuje 1x jízdné za [částka], 5x jízdné za [částka] a 6x přirážku po [částka]. Dle ustanovení § 517 odst. 1, 2 občanského zákoníku a § 1970 o. z., bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni i požadované úroky z prodlení, jejichž výše je dána § 1 vládního nařízení číslo 142/1994 Sb. (za dluh v roce 2013), a úroky z prodlení za jízdy v roce 2016 ve výši danou § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci procesní úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení potřebných k uplatňování svého práva dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka], kterou zaplatila žalobkyně za soudní poplatek a [částka] jako paušální náhradu hotových výdajů za sepis a podání žaloby a výzvu k plnění dle ust. § 1 odst. 3 písm. a), § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. 8. Dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného plnit do tří dnů od právní moci rozsudku.