30 C 305/2021-44 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 15. 1. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 435,63 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2019 uzavřenou mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]. [příjmení] uzavřela s žalovaným Smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu č. [bankovní účet] dne 18. 11. 2014, jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] Na základě této Smlouvy se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr na sporožirovém účtu až do sjednaného limitu ve výši 12 000 Kč. Za poskytnutý kontokorent se žalovaný dle smlouvy zavázal platit úrok ve výši 18,90 %, společně s poplatky za služby spojené s vedením kontokorentu dle aktuálního ceníku. Žalovaný byl oprávněn poskytnutý kontokorent na svém účtu průběžně čerpat výběry hotovosti a bezhotovostními platbami s tím, že nesmí přečerpat povolený úvěrový rámec nad sjednanou částku a má povinnost poskytnutý kontokorent v celé výši splatit, tzn. zajistit, aby byl zůstatek na účtu kladný nebo alespoň nulový, a to nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání úvěru. Úplným splacením kontokorentu žalovaný dle smlouvy automaticky nabyl možnost opět kontokorent za sjednaných podmínek čerpat. Smlouva o kontokorentu byla uzavřena elektronickým způsobem prostřednictvím unikátního profilu internetového bankovnictví žalovaného. V souladu s obchodními podmínkami byla identita žalovaného ověřena zadáním autorizačního kódu, zaslaného žalovanému prostřednictvím SMS zprávy na smluvené telefonní číslo. Zadání autorizačního kódu pak zároveň nahrazuje písemný podpis žalovaného. [příjmení] svou povinnost ze smlouvy splnil a žalovanému předmětný úvěr poskytl s tím, že mu umožnil na účtu č. [bankovní účet] realizovat platby v rozsahu poskytnutého úvěru, jako by měl na účtu vlastní prostředky. Žalovaný své povinnosti nedodržel, a tím porušil smlouvu. V souladu se smlouvou vznikl v případě porušení těchto podmínek na účtu nepovolený debetní zůstatek, který byla banka oprávněna úročit vedle řádného smluvního úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Nepovolený debetní zůstatek byl žalovaný povinen bance neprodleně uhradit, avšak neučinil tak ani na poslední výzvu banky ze dne 2. 1. 2019, v níž banka současně vypověděla Smlouvu o sporožirovém účtu a dalších dohod o službách souvisejících s účtem a dlužnou pohledávku ze sporožirového účtu převedla na evidenční účet pro splácení pohledávky [bankovní účet]. Vzhledem k výše uvedenému dluží žalovaný z výše uvedené Smlouvy o úvěru žalobkyni částku 3 435,63 Kč na jistině dluhu, která odpovídá zápornému zůstatku na sporožirovém účtu ke dni převodu pohledávky na evidenční účet (výpovědi smlouvy o vedení účtu), částku 214,60 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 18,90 % ročně počítaného z jistiny kontokorentu za období od 3. 1. 2019 do 1. 5. 2019, částku ve výši 138,19 Kč na zákonném úroku z prodlení z nepovoleného debetního zůstatku od 3. 1. 2019, kdy se žalovaný dostal do prodlení, do 1. 5. 2019 a dále smluvní úrok 18,90 % ročně z částky 3 435,63 Kč od 2. 5. 2019 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 9,75 % ročně z částky 3 435,63 Kč od 2. 5. 2019 do zaplacení. Ačkoliv žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena. 2. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil. 3. Žalobkyně i žalovaný souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jednání. 4. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalovaného nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: smlouva o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky, smlouva o poskytnutí úvěru ze dne 18. 11. 2015 na sporožirovém účtu č. [bankovní účet], potvrzení, všeobecné obchodní podmínky, sazebník, upomínka, ceník, předžalobní upomínka s poštovním podacím archem. Po provedeném dokazování tak dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu tak, jak jej tvrdila žalobkyně. 5. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti. Zjištěný závazkový vztah mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným soud posoudil podle § 2395 a násl. o. z., tedy tak, že mezi žalobkyní, jakožto úvěrujícím, a žalovaným, jakožto úvěrovaným, byla uzavřena platná smlouva o úvěru. V řízení bylo prokázáno, že předchůdce žalobkyně svoji právní povinnost ze smlouvy splnil a poskytl žalovanému peněžní prostředky, avšak žalovaný svou povinnost vrátit čerpané peněžní prostředky spolu se sjednaným úrokem ve výši 18,9 % sjednaným způsobem nesplnil. V řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by na částku, která je předmětem žaloby, bylo cokoli uhrazeno. Smlouvu o postoupení pohledávky, která je předmětem žaloby, uzavřenou mezi předchůdcem žalobkyně a žalobkyní, soud rovněž posoudil jako platnou a účinnou smlouvu ve smyslu § 1879 a násl. o. z., na jejímž základě došlo k postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni; aktivní věcná legitimace tak byla v řízení prokázána. Soud tak dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je v celém rozsahu po právu, a to jak co do důvodu, tak i výše a splatnosti, proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, když i nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení je v souladu s § 1970 o. z., a to ve výši dle příslušného vl. nař. č. 351/2013 Sb., neboť smluvní úroky z prodlení žalobkyně nepožadovala. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch, čímž jí vzniklo právo vůči žalovanému na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení procesně úspěšné žalobkyně sestávají z odměny za zastupování žalobkyně v řízení advokátem, a to za celkem 3 úkony právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), 2 x d), vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále jen vyhlášky), tj. převzetí a příprava zastoupení, odeslání předžalobní výzvy, sepis žaloby. Sazba odměny za výše uvedené úkony právní služby činí podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky 600 Kč (tj. 3 x 200 Kč), dále 3 x režijní paušál za výše uvedené úkony právní služby činí podle ust. § 14b odst. 5 vyhlášky á 100 Kč, a to vše s DPH ve výši 21 % z těchto částek dle § 137 odst. 3 o. s. ř., a dále zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč; tj. na nákladech řízení celkem 1 489 Kč Tyto náklady řízení žalobkyni prokazatelně vznikly a byly potřebné k účelnému uplatnění jejího práva. K náhradě nákladů řízení soud žalovaného zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 7. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v rozsudku, proti kterému není odvolání přípustné, soud v odůvodnění uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.