30 C 307/2021-11 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 18. 7. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 900 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že žalobkyně je obchodní společností platně založenou a existující podle právního řádu České republiky. Žalobkyně je nebankovním poskytovatelem spotřebitelských úvěrů, které poskytuje prostřednictvím internetového portálu [webová adresa]. Dne 6. 6. 2018 provedl žalovaný za účelem získání úvěru od žalobkyně registraci na portálu žalobkyně a následně za účelem ověření svého bankovního účtu uhradil téhož dne registrační poplatek ve výši 1 Kč ze svého účtu na účet společnosti [právnická osoba] s variabilním symbolem [číslo] a účelem platby "Potvrzuji [anonymizována čtyři slova], čímž souhlasil s obchodními podmínkami věřitele, přičemž skutečnost o provedení registrace a ověření bankovního účtu byla žalovanému potvrzena dne 6. 6. 2018 v 11:08 zasláním zprávy ze strany žalobkyně. Následně byla na základě provedené registrace žalovaného na portálu dne 6. 6. 2018 mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena prostředky komunikace na dálku Rámcová smlouva o úvěru s [anonymizováno] kódem [anonymizována tři slova], přičemž dle čl. 4 [číslo] uvedené Rámcové smlouvy platí, že„ Tím, že Klient zaplatil Registrační poplatek s uvedením správných platebních údajů a Úvěrující tento Registrační poplatek zaúčtoval, se považuje RSÚ za potvrzenou a uzavřenou oběma Stranami prostřednictvím Elektronických kanálů.“ V souvislosti s uzavřením Rámcové smlouvy žalobkyně řádně a v souladu s obecně závaznými právními předpisy prověřila a posoudila úvěruschopnost žalovaného. Dne 6. 6. 2018 zaslal žalovaný žalobkyni prostřednictvím k tomu určené sekce portálu žádost [číslo] o poskytnutí úvěru ve výši 2 000 Kč. Úvěruschopnost žalovaného tak byla žalobkyní řádně a v dostatečném rozsahu posouzena. Žalobkyně žádost žalovaného téhož dne přijala. Okamžikem přijetí této žádosti žalovaného žalobkyní byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena prostředky komunikace na dálku Smlouva o spotřebitelském úvěru s [číslo]. Žalobkyně na základě žádosti žalovaného [číslo] žalovanému poskytla dne 6. 6. 2018 úvěr ve výši 2 000 Kč. Žalovaný se Smlouvou o úvěru zavázal žalobkyni vrátit úvěr včetně sjednaných úroků ve výši 900 Kč, tj. celkem částku ve výši 2 900 Kč nejpozději do dne 21. 7. 2018, a to jednorázovou platbou na bankovní účet žalobkyně. Současně žalovaný čestným prohlášením ke smlouvě o úvěru [číslo] ze dne 6. 6. 2018 mimo jiné potvrdil, že má dostatečné příjmy a jeho finanční situace mu dovoluje přibrat finanční závazek představující sjednaný úvěr. Úvěr poskytnutý žalobkyní žalovanému byl dle Smlouvy o úvěru splatný dne 21. 7. 2018. Žalovaný však úvěr neuhradil k dnešnímu dni, a to i přes četné předchozí výzvy žalobkyně k zaplacení poskytnuté částky odpovídající úvěru. Žalobkyni náleží v souladu s článkem VII. odst. [číslo] uzavřené Smlouvy o úvěru smluvní pokuta ve výši 0,1 %, včetně DPH, z nesplacené jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného se splacením úvěru, přičemž celková výše smluvní pokuty je omezena do výše součinu čísla 0,5 a celkové výše úvěru, která v případě úvěru činí částku ve výši 500 Kč. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou úvěru dne 21. 7. 2018. Ke dni 18. 7. 2021 tak činí celková výše smluvní pokuty počítaná za každý den prodlení žalovaného jakožto částka ve výši 0,1 % a z nesplacené jistiny úvěru, částku v celkové výši 2 186Kč. S ohledem na limitaci celkové výše smluvní pokuty stanovené v článku VII. odst. [číslo] Smlouvy o úvěru je žalobkyní požadována smluvní pokuta pouze ve výši 1 000 Kč. Ačkoliv žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena. 2. Žalobkyně i žalovaný souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jednání. 3. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalovaného nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalovaného a při absenci jakékoliv procesní aktivity účastníků řízení, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: rámcová smlouva, výpis komunikace mezi stranami, výpisy z účtu, screenshot, výstup z lustrace žalovaného, smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 6. 6. 2018, čestné prohlášení, předžalobní upomínka s poštovním podacím archem. 4. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nadepsanou jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 6. 6. 2018, nicméně tato nebyla opatřena podpisem žalovaného, ani jiným způsobem podpis žalovaného nahrazujícím; z předložené listiny se tak uzavření smlouvy s žalovaným nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo tedy prokázáno, že by smlouva o tvrzeném obsahu byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena. 5. Oproti tomu soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že žalobkyně poskytla žalovanému odchozí platbou, která byla připsána na účet žalovaného, částku 2 000 Kč. 6. Z předžalobní upomínky, včetně poštovního podacího archu, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala písemným oznámením žalovaného k zaplacení žalobou uplatněné částky. 7. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti. 8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla plnění bez prokázaného právního důvodu ve výši 2 000 Kč. Žalobkyni tak náleží vůči žalovanému vydání toho, o co se žalovaný bezdůvodně obohatil ve smyslu ustanovení § 2993 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. S ohledem na shora uvedené skutečnosti, jakož i vzhledem k faktu, že v řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by na částku, která je předmětem žaloby, bylo cokoli uhrazeno, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je v rozsahu uvedeném ve výroku I. po právu, a to jak co do důvodu, tak i výše a splatnosti, proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl, když i nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení je v souladu § 1970 o. z., a to ve výši dle vl. nařízení č. 351/2013 Sb., neboť smluvní úroky z prodlení žalobkyně nepožadovala. Výrokem II. soud zamítl další žalobou uplatněné nároky, a to s ohledem na výše odůvodněný závěr o neexistenci smluvního vztahu. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci převážný procesní úspěch, čímž jí vzniklo právo vůči žalovanému na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč Tyto náklady řízení žalobkyni prokazatelně vznikly a byly potřebné k účelnému uplatnění jejího práva. 10. Dlužnou částku, jakož i náhradu nákladů řízení byl žalovaný zavázán zaplatit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 11. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v rozsudku, proti kterému není odvolání přípustné, soud v odůvodnění uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.