30 C 7/2021-17 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 2. 7. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že zahraniční [právnická osoba] [příjmení] p.l.c., se sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] SLM [číslo], Malta, jakožto postupitel a žalobkyně, jakožto postupník, uzavřeli dne 21. 12. 2017 Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení splatných pohledávek [anonymizováno] za jejími dlužníky. Jednotlivé pohledávky jsou specifikovány v příloze této smlouvy, která je její nedílnou součástí. [anonymizováno] uzavřela se žalovaným dne 5. 6. 2015 Smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě téhož dne poskytla žalované zápůjčku ve výši 3 000 Kč, a to převodem na bankovní účet, jehož číslo dlužník jakožto žadatel uvedl v žádosti o poskytnutí zápůjčky. Nedílnou součástí smlouvy jsou [ulice] podmínky [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. ke spotřebitelským úvěrům poskytovaných spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice, účinné od 10. 11. 2014, se všemi přílohami. Smluvní strany si dohodly, že smlouva je považována za uzavřenou okamžikem, kdy [anonymizováno] poskytne žalované zápůjčku na základě žádosti žalované. Zápůjčka byla žalované poskytnuta v den schválení poskytnutí zápůjčky [anonymizováno]. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách [anonymizováno], resp. formou textové zprávy SMS. Odesláním žádosti o zápůjčku žalovaná potvrdila, že se seznámila s Všeobecnými obchodními podmínkami a s informacemi v nich uvedených, které jsou zároveň k dispozici na internetových stránkách [anonymizováno], a že s nimi v plném rozsahu souhlasí; to vše ve smyslu zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016, zejména v souladu s jeho ust. § 5 a ust. § 6. V této žádosti žalovaná rovněž uvedla údaje o svém rodném čísle, o čísle svého dokladu totožnosti a o čísle svého bankovního účtu. Žalovaná se zavázala vrátit [anonymizováno] zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do dne 2. 7. 2015. Pro odstranění veškerých nejasností žalobkyně uvádí, že bylo-li období mezi dnem poskytnutí zápůjčky a dnem splatnosti zápůjčky rovno 27 dnům nebo kratší než 27 dní, je zápůjčka společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky splatná v den splatnosti, tj. 2. 7. 2015. Bylo-li období mezi dnem poskytnutí zápůjčky a dnem splatnosti zápůjčky rovno 28 dní nebo delší než 28 dní, pak je zápůjčka společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky splatná v pravidelných měsíčních splátkách ve stejné výši, dle podrobného rozpisu uvedeného na faktuře, tj. nejpozději do 2. 7. 2015. Zápůjčka spolu s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky musela být splacena v českých korunách v dohodnutém období, jak je uvedeno na faktuře. Toto období začalo běžet od data, kdy byla zápůjčka převedena na bankovní účet uvedený dlužníkem v žádosti o poskytnutí zápůjčky, nebo v den, kdy byla zápůjčka dlužníkovi vyplacena. Výplaty provedené prostřednictvím České pošty se pro tento účel považují za provedené tři kalendářní dny po schválení žádosti o poskytnutí zápůjčky [anonymizováno]. Dokud nebyly částky uvedené na faktuře zaplacené, byla faktura k dispozici na účtu a mohla být uložena ve formátu pdf. Dlužník mohl [anonymizováno] rovněž požádat, aby mu byla faktura zaslána na jeho osobní e-mail nebo bezplatně poštou. Faktura obsahovala celkovou částku, která má být zaplacena, a tato částka byla dále rozdělena na jistinu zapůjčené částky a poplatek za poskytnutí zápůjčky. Faktura rovněž obsahovala zápůjční dobu, výši měsíčních splátek, datum splatnosti, dále číslo účtu, na který mají být platby poukazovány. Žalovaná se dostala do prodlení se splacením zápůjčky, když do dne 2. 7. 2015 zápůjčku [anonymizováno] ani částečně nesplatila. V tento den nastala splatnost celého dluhu. Žalovaná nesplnila svou povinnost vrátit [anonymizováno] zápůjčku řádně a včas. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit na jistině zápůjčky částku ve výši 3 000 Kč, která se skládá z části nevrácené zápůjčky, tj. z neuhrazené jistiny poskytnuté zápůjčky. Poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobkyně po žalované nepožaduje. Vedle částky ve výši 3 000 Kč žalobkyně požaduje po žalované zaplacení příslušenství pohledávky, a to výhradně jen zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky do zaplacení. Ačkoliv žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena. 2. K jednání nařízenému ve věci se žalobkyně ani žalovaná nedostavily. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s jednáním a rozhodnutím v její nepřítomnosti. Žalovaná svou neúčast u jednání neomluvila a ani jinak se ve věci nevyjádřila. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 3. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalované nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalované a při absenci jakékoliv procesní aktivity účastníků řízení, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: smlouva o zápůjčce ze dne 5. 6. 2015, všeobecné obchodní podmínky, příkaz k úhradě, výpis z účtu, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017, včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky, včetně poštovního podacího archu, výzva k zaplacení, včetně poštovního podacího archu. 4. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že dle názoru soudu tyto důkazy neměly žádný vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé. 5. Soud provedl navržené důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění a závěry. 6. Z listin předložených žalobkyní, jež měly prokázat uzavření smluvního vztahu mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou, soud nic podstatného nezjistil, jedná o tiskopis, internetový formulář, listina neobsahuje podpis žádné ze stran a ani žádný jiný prostředek způsobilý jej nahradit. Ani žádnou jinou listinou nebylo lze v řízení prokázat tvrzené uzavření smlouvy mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou. 7. Oproti tomu soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky v tvrzené výši. Na poskytnuté jistině zůstalo neuhrazeno 3 000 Kč. Z předžalobní upomínky, včetně poštovního podacího archu, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala písemným oznámením žalovaného k zaplacení žalobou uplatněné částky. 8. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti. 9. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že bylo v řízení prokázáno, že předchůdce žalobkyně žalované poskytl plnění bez prokázaného právního důvodu v tvrzené výši; na poskytnuté jistině zůstalo neuhrazeno 3 000 Kč Smlouvu o postoupení pohledávky, která je předmětem žaloby, uzavřenou mezi předchůdcem žalobkyně a žalobkyní, soud rovněž posoudil jako platnou a účinnou smlouvu ve smyslu § 1879 a násl. o. z., na jejímž základě došlo k postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni; aktivní věcná legitimace tak byla v řízení prokázána. Žalobkyni tak náleží vůči žalované vydání toho, o co se žalovaná bezdůvodně obohatila ve smyslu ustanovení § 2993 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, pro absenci dohody a speciální zákonné úpravy, nastává uplynutím zákonné či věřitelem stanovené lhůty poté, kdy žalující věřitel plnění požaduje (§ 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), což se v dané věci stalo písemnou výzvou k zaplacení. S ohledem na shora uvedené skutečnosti, jakož i vzhledem k faktu, že v řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by na částku, která je předmětem žaloby, bylo cokoli uhrazeno, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je po právu, a to jak co do důvodu, tak i výše a splatnosti, proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl, když i nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení je v souladu § 1970 o. z., a to ve výši dle vl. nařízení č. 351/2013 Sb., neboť smluvní úroky z prodlení žalobkyně nepožadovala. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch, čímž jí vzniklo právo vůči