30 C 88/2019-47 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 833,81 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že dne [datum] uzavřel žalovaný se [právnická osoba], [IČO], v písemné formě Smlouvu o zápůjčce č. [anonymizováno]. Na jejím základě žalovaný při podpisu smlouvy převzal finanční obnos ve výši 12 000 Kč, což žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou zápůjčky se žalovaný zavázal zaplatit úrok v kapitalizované výši a vzhledem k žalovaným zvolené tzv. hotovostní variantě smlouvy i odměnu za inkaso splátek v hotovosti, to vše v souhrnné výši 9 600 Kč. Celkovou splatnou částku ve výši 21 600 Kč se žalovaný zavázal splatit formou 60 pravidelných týdenních splátek ve výši 360 Kč, kdy první splátka byla splatná sedmý den po dni uzavření smlouvy. Splatnost poslední splátky, jakož i splatnost celého závazku žalovaného připadala na [datum] Smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné Žádosti o zápůjčku, do které uvedl základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jako počet exekucí, údaje o zaměstnání, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši půjčky. Na dokumentu jsou rovněž v rámečku„ Ověřené doklady“ vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem Žádosti o zápůjčku. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzovaná schopnost žalovaného splácet půjčku a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši požadované zápůjčky spol. [anonymizována dvě slova] vyhodnotila žalovaného jako způsobilého ke splácení půjčky takové výše, jaká mu byla poskytnuta. Žalovaný však splátky zápůjčky nehradil řádně a včas. Žalovaný uhradil částku ve výši 8 800 Kč, která odpovídá 24 řádně uhrazeným splátkám. Pohledávka za žalovaným byla nejprve na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena ze [právnická osoba] [anonymizováno] na [právnická osoba] Kft., se sídlem [adresa] [číslo], zapsaná v maďarském obchodním rejstříku reg. [číslo]. Následně byla pohledávka za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi přechodným věřitelem a žalobkyní s účinností ke dni [datum] převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Pohledávka se skládala z nesplacené jistiny ve výši 7 639,17 Kč, nesplaceného úroku ve výši 894,16 Kč, za období do splatnosti poslední předepsané splátky, resp. konečné splatnosti závazku, nesplacené odměny za inkaso splátek 4 266,67 Kč, postoupeného poplatku za upomínání ve výši 1 500 Kč, postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 3 984,75 Kč, za období po zesplatnění závazku do [datum], tj. do rozhodného dne dle čl. II. odst. 1 smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], smluvní pokuty ve výši 7 651,68 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 687,56 Kč. V důsledku zesplatnění závazku vzniklo [právnická osoba] [anonymizováno] v souladu s čl. N. smlouvy právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. V rámci revizního přepočtu smluvní pokuty žalobkyně ku prospěchu žalovaného požaduje smluvní pokutu pouze z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 7 639,17 Kč, a to za období od 1. dne prodlení po zesplatnění závazku, tj. od [datum] do [datum], tj. do rozhodného dne dle čl. II. odst. 1 smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně tak po žalovaném nárokuje úhradu smluvní pokuty za prodlení se splacením závazku ve výši 5 194,64 Kč Smluvní pokuta je požadována za zkrácené období ku prospěchu dlužníka, neboť časové omezení smlouvou o půjčce stanoveno nebylo. Žalobkyně tak učinila z důvodu toho, aby si smluvní pokuta zachovala svoji zajišťovací funkci, a aby nedocházelo k neomezenému narůstání její výše, a tedy i vymizení její funkce jako sankce za nesplácení dluhu. Ačkoliv žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena. 2. Žalovaný se bránil tvrzením, že smlouvu nepodepsal a tvrzené peněžní prostředky neobdržel. Navrhoval zamítnutí žaloby. 3. K jednání nařízenému ve věci se žalobkyně nedostavila, svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s jednáním a rozhodnutím v její nepřítomnosti. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně. 4. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne [datum] uzavřela [právnická osoba] [IČO], se sídlem [adresa], jako věřitel, a žalovaný jako dlužník, písemnou smlouvu o zápůjčce, na jejímž podkladě tato společnost poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, převzetí peněžních prostředků žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem a příjmením, rodným číslem, adresou pobytu. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti a zavázal se uhradit věřiteli celkem 14 400 Kč, tj. poskytnutou jistinu ve výši 12 000 Kč a úrok ve výši 2 400 Kč, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách. Žalovaný ke dni podání žaloby zaplatil částku 8 800 Kč (zjištěno z listin nazvaných: žádost o půjčku z [datum], [anonymizováno] o [anonymizována tři slova] ze dne [datum], usnesení Policie ČR, Městské ředitelství policie [obec], obv. odd. [obec], [číslo jednací] ze dne 23. 9. 2020). Smlouva o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyně (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] ze dne [datum]). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávky). Výzvou k plnění žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky a upozornila jej, v případě neuhrazení dluhu ve stanovené lhůtě, na možnost soudního vymáhání; výzva byla žalovanému odeslána na adresu uvedenou ve smlouvě. (zjištěno z předžalobní upomínky a poštovního archu). V řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by na částku, která je předmětem žaloby, bylo cokoli uhrazeno. 5. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 6. Soud tedy na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti. Zjištěný závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným soud posoudil tak, že předchůdce žalobkyně a žalovaný hodlali uzavřít smlouvu o zápůjčce. Předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. 7. Jelikož se jedná o půjčku v nebankovní sféře, která však je poskytována společností, jejímž předmětem podnikání je právě poskytování půjček a nejednalo se tak o poskytnutí půjčky mezi fyzickými osobami, bylo nutno na danou půjčku vztáhnout ustanovení zákona č. 145/2010 Sb. ve znění ke dni uzavření této smlouvy. Dle § 1 zákona č. 145/2010 Sb. tento zákon zpracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem. Dle § 9 odst. 1 citovaného zákona věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změna takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. S ohledem na znění § 1 citovaného zákona o spotřebitelském úvěru se tento zákon vztahuje také na půjčky, když se nejedná o případ dle § 2 citovaného zákona. Pak je nutno ust. § 9 citovaného zákona vztáhnout na danou smlouvu uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným. Bylo tak na žalobkyni, aby posoudila při poskytování dané půjčky schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, resp. půjčku, a aby také prokázal, že byl v tomto směru činný. Tento nový institut přinesl zákon o spotřebitelském úvěru s účinností od [datum]