31 C 322/2021-23 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou došlou Okresnímu soudu v Novém Jičíně dne 1. 10. 2020, která byla následně postoupena Okresnímu soudu v Ostravě jako soudu místně příslušnému, domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku ve výši 1 000 Kč. Svou žalobu odůvodnil tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“), smlouvu o zápůjčce č. (dále jen„ Smlouva“). Smlouva byla uzavřena v souladu s příslušnými ustanoveními právních předpisů upravujících podmínky uzavírání smlouvy na dálku, zejména v souladu s ustanovením § 1841 a násl. občanského zákoníku, jakož i zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Prostřednictvím prostředků komunikace na dálku potvrdil žalovaný svůj souhlas s Všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou nedílnou součástí Smlouvy (dále jen„ VOP“) s [anonymizována dvě slova]. Podle článku 4.2. VOP se děje podání žádosti o zápůjčku elektronickými kanály. Kontraktační proces (tedy vznik Smlouvy) se odehrával na internetových stránkách [právnická osoba] [anonymizováno], kde klient (žalovaný) vyplnil v souladu s článkem 4.1. VOP registrační formulář. Z takto vyplněného formuláře vyplývá, že žalovaná pracovala z několika počítačů / telefonního přístroje s různými IP adresami, zadala zde své rodné číslo, bydliště, zaměstnání u [právnická osoba] města Rychvald spol. s.r.o., na pozici dělnice, kde dále uvedla své měsíční příjmy a výdaje, a číslo účtu žalované, na který byla zaslána žalované dne 4. 7. 2014 zápůjčka ve výši 1 000 Kč (viz výpis z bankovního účtu žalobce). Současně s takto poskytnutými osobními údaji žalovaná rovněž potvrdila, že se řádně seznámila a souhlasí s všeobecnými obchodními podmínkami Smlouvy. Společnost [anonymizována dvě slova] na základě žalovanou vyplněného formuláře a posouzením úvěruschopnosti žalované nahlédnutím do příslušných databází a telefonickým ověřením u zaměstnavatele žalované, rozhodla o poskytnutí zápůjčky žalované. Současně s rozhodnutím o poskytnutí zápůjčky byly žalované zaslány Smlouva o zápůjčce včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru dle přílohy [číslo] k zákonu č. 145/2010 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru, všeobecné obchodní podmínky a výzva k úhradě ověřovacího poplatku. Na základě Smlouva uzavřené shora uvedeným způsobem poskytla [právnická osoba] [anonymizováno] žalované formou bezhotovostního převodu na bankovní účet žalovaného, zápůjčku ve výši 1 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit do – ti dní od data poskytnutí zápůjčky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne 27. 6. 2017 postoupil původní věřitel, [právnická osoba] [anonymizováno], pohledávku vůči žalované na žalobce. V souladu s ustanovením § 142a o.s.ř. zaslal právní zástupce žalobce žalované po neúspěšných výzvách k úhradě předžalobní výzvu, avšak ani na základě této výzvy nedošlo ze strany žalované ani k částečné úhradě dluhu. Žalovaná ke dni podání žaloby neuhradila ničeho, a tak žalobce podává tuto žalobu, kterou se po žalované domáhá zaplacení částky ve výši 1 000 Kč. Jelikož je rozhodovací praxe obecných soudů taková, že shora uvedený kontraktační postup považují za neperfektní a smluvní vztah za neplatný, navrhuje žalobce, aby soud nárok žalobkyně posoudil jako bezdůvodné obohacení a zavázal žalovanou k vydaní bezdůvodného obohacení, které bylo vyplaceno na její bankovní účet [bankovní účet]. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. K ústnímu jednání konanému dne 16. 12. 2021 se žalobce ani žalovaná nedostavila, ačkoli oba účastníci byli řádně a včas předvoláni, žalobce svou neúčast u ústního jednání omluvil a požádal, aby soud jednal v jeho nepřítomnosti. S ohledem na tuto skutečnost soud ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků řízení a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů. <b>Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním:</b> 4. Z listiny: Smlouva o zápůjčce včetně přílohy [číslo] – formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, listiny nadepsané jako„ Contacts“ soud zjistil, že jako věřitel či zapůjčitel je zde uvedena společnost [právnická osoba], [IČO], jako klient či úvěrovaný je uvedena žalovaná. Předmětem smlouvy je závazek úvěrujícího poskytnout žalované zápůjčku ve výši 1 000 Kč bankovním převodem na klientem uvedený účet, splatnost je 14 dnů. Poplatek za poskytnutí zápůjčky činí 140 Kč, úrok činí 360% ročně, RPSN 2 933,20 % Smlouva není opatřena podpisem za věřitele ani za žalovanou, není opatřena podpisem ani jiným prostředkem způsobilým podpis nahradit. 5. Z detailu platby ze dne 4. 7. 2014 soud zjistil, že je zde zobrazena odchozí platba ve výši 1 000 Kč na zde uvedený účet identifikovaný číslem a kódem banky, jménem a příjmením žalované. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 6. 2017 včetně přílohy soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO] jako postupitel a žalobce jako postupník, předmětem této smlouvy je postoupení pohledávek identifikovaných příloze [číslo] mezi nimiž je uvedena i pohledávka vůči žalované. 7. Z Všeobecných obchodních podmínek soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé. 8. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi předchůdcem žalobce jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobce sice předložil k důkazu listinu nadepsanou jako„ Smlouva o zápůjčce“ včetně přílohy [číslo] – formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, listinu nadepsanou„ Contacts“, nicméně z těchto listin se uzavření smlouvy se žalovanou nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalované. Nebylo prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím elektronických prostředků, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku postupem, který žalobce uvedl v žalobě, nebylo prokázáno ani to, že by byla uzavřena písemně. Žalobce nedoložil důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně způsobu, jakým byla smlouva uzavřena. Soud rovněž nevzal za prokázáno odeslání předžalobní výzvy žalované, kdy její text ani doručenka/podací arch soudu nebyl předložen. Soud byl připraven žalobce poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení ve smyslu § 118a o. s. ř., nicméně žalobce se svou dobrovolnou neúčastí u ústního jednání této možnosti zbavil. V tomto směru soud konstatuje, že soud činí dokazování a poskytuje procesní poučení výhradně u ústního jednání, které k tomuto účelu bylo nařízeno a žádný z právních předpisů nestanoví povinnost soudu sdělovat účastníkům řízení, co se z jimi doložených listin podává či nepodává v rámci přípravy jednání. 9. Oproti tomu soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdkyně žalobce poskytl žalované dne 4. 7. 2014 částku 1 000 Kč převodem na její bankovní účet. Soud rovněž vzal za prokázánu aktivní legitimaci žalobce, tj. fakt, že mu byla pohledávka postoupena předchůdcem žalobce shora citovanou smlouvou o postoupení pohledávky. 10. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že žaloba je důvodná. Předchůdce žalobce poskytl žalované bez prokázaného právního důvodu částku 1 000 Kč. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ustanovení § 2991 o. z., a proto je povinna žalobci, jehož aktivní legitimace byla prokázána, toto obohacení vrátit. Na svůj dluh žalovaná dosud neuhradila ničeho, kdy v tomto směru ani netvrdila žádné platby, které by nebyly žalobcem či jeho předchůdcem zohledněny (kdy neuplatnila žádnou procesní obranu). Proto soud žalobě vyhověl ohledně částky 1 000 Kč představující nevrácené peněžní prostředky (výrok. ad. I tohoto rozsudku). 11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce, který je v řízení zastoupen advokátem, byl zcela procesně úspěšný a náleží mu tak právo na plnou náhradu nákladů řízení. 12. Zástupce žalobce dle obsahu spisu učinil 2 úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky), proto mu náleží odměna, která byla stanovena podle § 14b odst. 1 vyhlášky ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, tj. celkem částka 400 Kč (2 x 200 Kč). Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 5 vyhlášky ve výši 100 Kč za jeden úkon právní služby, tj. celkem 200 Kč (2 x 100 Kč). Náhrada 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z přiznané odměny a náhrad odpovídá částce 126 Kč. Dále soud žalobci jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem tak soud žalobci přiznal na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 126 Kč. Soud v předmětné věci aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky, protože z úřední či