36 C 375/2021-19 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se žalobou, doručenou soudu dne 7. 6. 2021, domáhal po žalované úhrady částky 1 524 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že se žalovaná dne 5. 11. 2020 neprokázala na výzvu zaměstnance žalobce při přepravní kontrole platným jízdním dokladem, nezaplatila jízdné ve výši 24 Kč ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, ačkoliv byla žalobcem k úhradě vyzvána. 2. V dané věci byl Okresním soudem v Ostravě vydán dne 18. 6. 2021 elektronický platební rozkaz. Tento elektronický platební rozkaz byl usnesením ze dne 26. 8. 2021 zrušen, když se nepodařilo doručit platební rozkaz žalované. 3. V souladu s ust. § 115 a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) soud věc rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. <b>4. Soud učinil následující závěr o zjištěném skutkovém stavu:</b> Žalovaná se v [obec] dne 5. 11. 2020 v 15:33 hod. na lince [číslo] hromadné dopravy provozované žalobcem neprokázala přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Byla s ní sepsána dohoda s cestujícím [číslo] kterou žalovaná podepsala a bylo jí uloženo zaplatit jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému, která od 1. 6. 2013 činí 1 500 Kč. Žalovaná písemně uznala nárok v celkové výši 1 524 Kč, co do důvodu i výše. Žalovaná dosud částku 1 524 Kč nezaplatila. Žalovaná byla vyzvána dne 18. 2. 2021 k úhradě dlužné částky, dluh neuhradila. 5. Toto je prokázáno dohodou s cestujícím a předžalobní upomínkou. 6. Žalobou uplatněný nárok vzniklý po 1. 1. 2014 je dán podle § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále o. z.), dle kterého byla mezi účastníky nastoupením žalovaným do dopravního prostředku provozovaného žalobcem uzavřena konkludentně smlouva o přepravě, a ust. § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční přepravě, a článkem IX. Smluvních přepravních podmínek žalobce. Soud tedy zavázal žalovanou zaplatit žalobci dlužné jízdné a přirážky k jízdnému spolu s úroky z prodlení tak, jak žalobce požadoval, když nárok žalobce na úrok z prodlení je dán ust. § 1970 o. z. a výše úroku z prodlení je dána § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že žalovaná písemně uznala nárok žalobce ve výši celkem 1 524 Kč, tak břemeno důkazní ohledně úhrady této částky bylo na žalované, žalovaná však ani netvrdila a tedy ani neprokázala, že dlužnou částku uhradila. 7. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce měl ve věci plný úspěch, zavázal soud žalovanou v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a) o. s. ř. zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč. Tato částka představuje 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a dále dva režijní paušály po 100 Kč, a to dle ust. § 2 vyhl. č. 254/2015 Sb. 8. Dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti žalované plnit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. 9. Odůvodnění rozsudku je v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.