36 C 404/2021-18 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se žalobou ze dne 20. 5. 2021 domáhal po žalovaném úhrady částky 9 120 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že se žalovaný ve dnech 11. 9. 2014, 2. 10. 2014, 4. 12. 2014, 14. 1. 2015, 14. 1. 2015 a 26. 1. 2015 neprokázal na výzvu zaměstnance žalobce při přepravní kontrole platným jízdním dokladem, nezaplatil jízdné ve výši 6 x 20 Kč ani přirážku k jízdnému ve výši 6 x 1 500 Kč, ačkoliv byl žalobcem k úhradě vyzván. 2. V dané věci byl Okresním soudem v Ostravě vydán dne 15. 7. 2021 elektronický platební rozkaz. Tento elektronický platební rozkaz byl usnesením ze dne 21. 9. 2021 zrušen, když se nepodařilo doručit platební rozkaz žalovanému. 3. V souladu s ust. § 115 a) zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále o. s. ř.) soud věc rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. <b>4. Soud učinil následující závěr o zjištěném skutkovém stavu:</b> Žalovaný se v [obec] dne 11. 9. 2014 v 18:06 hod. na lince [číslo] dne 2. 10. 2014 v 16:54 hod. na lince [číslo] dne 4. 12. 2014 v 18:03 hod. na lince [číslo] dne 14. 1. 2015 v 09:34 hod. na lince [číslo] dne 14. 1. 2015 v 15:43 hod. na lince [číslo] dne 26. 1. 2015 v 09:30 hod. na lince [číslo] hromadné dopravy provozované žalobcem neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Byly s ním sepsány dohody s cestujícím č. [anonymizována tři slova], [číslo], [číslo] a [číslo], které žalovaný podepsal a bylo mu uloženo zaplatit jízdné ve výši 6 x 20 Kč a vždy přirážku k jízdnému, která od 1. 6. 2013 činí 1 500 Kč. Žalovaný písemně uznal nárok v celkové výši 9 120 Kč, co do důvodu i výše. Žalovaný dosud částku 9 120 Kč nezaplatil. Žalovaný byl vyzván dne 10. 2. 2021 k úhradě dlužné částky, dluh neuhradil. 5. Toto je prokázáno dohodami s cestujícím a předžalobní upomínkou. 6. Žalobou uplatněný nárok vzniklý po 1. 1. 2014 je dán podle § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále o. z.), dle kterého byla mezi účastníky nastoupením žalovaným do dopravního prostředku provozovaného žalobce uzavřena konkludentně smlouva o přepravě, a ust. § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční přepravě, a článkem IX. Smluvních přepravních podmínek žalobce. Soud tedy zavázal žalovaného zaplatit žalobci dlužné jízdné a přirážky k jízdnému spolu s úroky z prodlení tak, jak žalobce požadoval, když nárok žalobce na úrok z prodlení je dán ust. § 1970 o. z. a výše úroku z prodlení je dána § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 7. Vzhledem k tomu, že žalovaný písemně uznal nárok žalobce ve výši celkem 9 120 Kč, tak břemeno důkazní ohledně úhrady této částky bylo na žalovaném, žalovaný však ani netvrdil a tedy ani neprokázal, že dlužnou částku uhradil. 8. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce měl ve věci plný úspěch, zavázal soud žalovaného v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a) o. s. ř. zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč. Tato částka představuje 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a dále dva režijní paušály po 100 Kč, a to dle ust. § 2 vyhl. č. 254/2015 Sb. 9. Dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného plnit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. 10. Odůvodnění rozsudku je v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř.