40 C 154/2021-26 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 5. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 30 109,76 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 100,46 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 8 171,51 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 19 384,19 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a úrokem ve výši 28 % ročně z částky 19 384,19 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela s žalovaným dne 4. 11. 2016 Smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla žalovanému v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 23 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce obsažené na zadní straně smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit poplatek ve výši 19 606 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 965 Kč s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 2 225 Kč a částku za administrativní činnost ve výši 13 416 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 711 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne 29. 12. 2017. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku uhradil dne 13. 11. 2016. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo dne 16. 4. 2017 právo na uhrazení dlužné částky, která činila na dlužné jistině 19 384,19 Kč a na dlužném poplatku 10 725,57 Kč. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Do postoupení pohledávky žalovaný uhradil částku v celkové výši 4 000 Kč. Ke dni postoupení činila pohledávka bez příslušenství 44 309,76 Kč. Příslušenstvím pohledávky je smluvní úrok ve výši 28 % ročně a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny pohledávky. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala. Před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně žalovanému zaslána předžalobní výzva. Žalovaný dlužnou částku doposud neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K ústnímu jednání dne 3. 8. 2021 se nedostavil žalovaný, ačkoli byl řádně a včas předvolán. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o.s.ř.“), v nepřítomnosti účastníků. 4. U jednání soud provedl důkazy listinami založenými žalobkyní do spisu. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Žalovaný požádal společnost [právnická osoba] dne 4. 11. 2016 o poskytnutí zápůjčky ve výši 23 000 Kč. V žádosti uvedl, že je zaměstnán na plný pracovní úvazek s čistým příjmem 23 517 Kč, což mělo být ověřeno z pracovní smlouvy (od 1. 9. 2015 do 3. 9. 2017) a výplatními páskami (za 7, 8, 9/ 2016). Dále žalovaný uvedl, je ženatý a bydlí v nájmu. Další pravidelný příjem domácnosti je ve výši 8 900 Kč měsíčně. Běžné měsíční výdaje domácnosti na externí půjčky žadatele činí 6 000 Kč, interní splátky [anonymizováno] 1 840 Kč. Dalšími ověřenými dokumenty měly být tři výpisy z bankovního účtu za 7, 8 a 9/ 2016 a složenky RP za 7, 8 a 9 (zjištěno ze Zákaznické karty). Z Výplatních pásek za 7, 8 a 9/ 2016 bylo zjištěno, že čistá mzda žalovaného v červenci 2016 byla 23 133 Kč, v srpnu 2016 byla 22 749 Kč a v září 2016 byla 24 667 Kč. Dne 4. 11. 2016 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] Smlouvu o zápůjčce. Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem a příjmením, rodným číslem a adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti a zavázal se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 23 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 19 606 Kč, tj. celkem 42 606 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 711 Kč a poslední splátku ve výši 657 Kč, přičemž první splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka po předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období (zjištěno ze Smlouvy o zápůjčce). Téhož dne byly žalovanému poskytnuty základní informace týkající se spotřebitelského úvěru (zjištěno ze Standardní informace o spotřebitelském úvěru). Žalovaný uhradil žalobkyni částku v celkové výši 4 000 Kč (zjištěno ze Tabulky umoření). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 včetně příslušné strany 146 Seznamu postoupených pohledávek). Dne 15. 6. 2017 odeslala žalobkyně žalovanému na adresu [adresa], oznámení společnosti [právnická osoba] o postoupení pohledávky (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek ve spojení s Podacím lístkem ze dne 17. 7. 2019). Dne 13. 3. 2020 odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému na adresu [adresa], předžalobní výzvu (zjištěno z Výzvy k plnění ve spojení s Podacím lístkem ze dne 13. 3. 2020). U žádné z obou výše uvedených listin nebylo zjištěno doručení do dispozice žalovaného, neboť předmětné zásilky již pošta nemá v evidenci (zjištěno z výpisu ze sledování zásilky RR2591236650F a RR2574188605F). Žalobkyně je obchodní společností zapsanou v Obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [číslo] s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (zjištěno z Výpisu z OR žalobkyně). 5. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby. 6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 23 000 Kč, které si žalovaný převzal. 7. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění novely zákonem č. 43/2013 Sb. účinné od 25. 2. 2013 (dále jen ZosÚ), je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 8. Podle § 1 citovaného zákona se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem. 9. Podle § 22 odst. 5 ZosÚ není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil. 10. V posuzované věci z provedených důkazů nevyplynulo, že by věřitel před poskytnutím úvěru prověřoval úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, když tato zkoumání omezil pouze na prohlášení zákazníka ve Smlouvě o zápůjčce. 11. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Z toho vyplývá, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. 12. V posuzované věci z provedených důkazů nevyplynulo, že by věřitel před poskytnutím úvěru prověřoval úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, když tato zkoumání omezila pouze na prohlášení zákazníka a ověření příjmu žalovaného. Žalovanému byl právním předchůdcem žalobkyně poskytnut úvěr za situace, kdy věřitel bezpečně znal pouze příjmovou situaci žalovaného. Samotné zjištění výše příjmu, byť se může jevit samo o sobě s ohledem na svou výši (u žalovaného cca průměrně 23 500 Kč) jako naprosto dostačující, nemusí být dostačující při zohlednění výdajů. Žalobkyně pak vůbec nezkoumala výdajovou stránku žalovaného, když se v této oblasti omezila na uvedení ničím nepodložených částek. 13. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru, v níž byl sjednán spotřebitelský úvěr, nebyla platně uzavřena. 14. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 23 000 Kč. Žalov