40 C 222/2021-22 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 5. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 6 040 Kč spolu s příslušenstvím. K odůvodnění prvního nároku žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], IČ: [číslo], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], uzavřela dne 11. 9. 2016 s žalovanou Smlouvu o půjčce [číslo], na základě které poskytla žalované v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Před uzavřením smlouvy věřitel posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. V souvislosti s úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu žádného trvání smlouvy výši 1 120 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách ve výši 240 Kč počínaje od 18. 9. 2016 a se splatností poslední splátky dne 22. 10. 2017. V důsledku fúze sloučením se dne 30. 9. 2016 stala právním nástupcem společnosti původního věřitele společnost [právnická osoba], dnes s názvem [právnická osoba], [IČO]. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Vzhledem k tomu, že žalovaná úvěr řádně neuhradila, se dlužná jistina od 23. 10. 2017 úročí úrokovou sazbou 23,72 % ročně. Žalovaná uhradila na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu do okamžiku jejího postoupení částku v celkové výši 120 Kč. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství 6 040 Kč, sestávající z dlužné jistiny 4 651,42 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 1 388,58 Kč. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala, přičemž kapitalizovaný smluvní úrok z dlužné jistiny do postoupení pohledávky činí 2 353,74 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny do jejího postoupení činí 791,52 Kč. Před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně žalované zaslána předžalobní výzva. Žalovaná dlužnou částku doposud neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K ústnímu jednání dne 22. 10. 2021 se nedostavila žalovaná, ačkoli byla řádně a včas předvolána. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o.s.ř.“), v nepřítomnosti žalované. 4. U jednání soud provedl důkazy listinami založenými žalobkyní do spisu. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. 5. Dne 11. 9. 2016 žalovaná požádala společnosti [právnická osoba], [IČO] o půjčku ve výši 8 000 Kč. V žádosti vedle svých osobních údajů uvedla, že bydlí jako nájemník, je v domácnosti, měsíční příjem domácnosti je ve výši 9 400 Kč (2 500 Kč další příjem, 5 900 Kč sociální dávky a 1 000 Kč ostatní příjmy). Měsíční výdaje domácnosti pak činí nájem/inkaso 3 500 Kč, výdaje domácnosti 3 000 Kč, tj. celkem 6 500 Kč. K ověření měly být předloženy tyto dokumenty: nájemní smlouva, SIPO a výměr podpory/důchodu (zjištěno z Karty zákazníka). Téhož dne uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce [číslo]. Žalovaná byla ve smlouvě označena jménem a příjmením, rodným číslem, datem narození a adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí jistiny v hotovosti a zavázala se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč spolu s poplatkem za administrativní činnost 1 600 Kč, úrokem 1 120 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek 3 200 Kč, tj. celkem 13 920 Kč, a to v 58 týdenních splátkách ve výši 240 Kč, přičemž první splátka byla splatná nejpozději do 7. kalendářního dne ode dne uzavření smlouvy a každá následující splátka až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období (zjištěno ze Smlouvy o půjčce). 6. Z výpisu OR původního věřitele soud zjistil, že společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném [název soudu], spisová značka [číslo] [číslo], zanikla v důsledku fúze sloučením s nástupnickou společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], zapsanou v obchodním rejstříku vedeném [název soudu], spisová značka [číslo] [číslo]. 7. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 včetně příslušné stran Seznamu postoupených pohledávek). Původní věřitel [právnická osoba] dopisem ze dne 29. 11. 2019 oznámil žalované postoupení pohledávek (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek). Toto oznámení odeslala žalobkyně na adresu místa výběru žalované uvedenou v kartě zákazníka (zjištěno z Podacího lístku ze dne 13. 12. 2019 a sledování zásilky). Dne 4. 9. 2020 odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalované na adresu místa výběru předžalobní výzvu (zjištěno z Výzvy k plnění ve spojení s Podacím lístkem ze dne 4. 9, 2020 a sledováním zásilky). U žádné z obou výše označených listin nebylo prokázáno její doručení do dispozice žalované, neboť pošta zásilky nemá v evidenci. Žalobkyně je obchodní společností zapsanou v Obchodním rejstříku vedeném [název soudu], oddíl C, vložka [číslo] s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (zjištěno z Výpisu z OR žalobkyně). 8. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětné pohledávky původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovanou byly platně postoupeny na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby. 9. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění novely zákonem č. 43/2013 Sb. účinné od 25. 2. 2013 (dále jen ZosÚ), je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 10. Podle § 1 citovaného zákona se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem. 11. Podle § 22 odst. 5 ZosÚ není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil. 12. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Z toho vyplývá, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. 13. V posuzované věci z provedených důkazů nevyplynulo, že by věřitel před poskytnutím úvěru prověřoval úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, když tato zkoumání omezil pouze na prohlášení zákazníka v Kartě zákazníka. V kartě sice byly uvedeny listiny, které měly být současně předloženy a ověřeny, ale tyto listiny žalobkyně spolu se kartou nepředložila. 14. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že smlouva o půjčce, v níž byl sjednán spotřebitelský úvěr, nebyla platně uzavřena. 15. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované bez prokázaného právního důvodu částku 8 000 Kč. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 o.z. a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o.z. je povinen toto obohacení vrátit. Žalovaná tak neučinila, a to ani po doručení výzvy obsažené v oznámení o postoupení pohledávky. 16. V tomto případě bylo prokázáno, že žalované byla poskytnuta předchůdcem žalobkyně částka 8 000 Kč. Žalovaná fakticky zaplatila 7 880 Kč. Žalobkyni proto z titulu bezdůvodného obohacení náleží částka 120 Kč. V tomto ohledu nebyl soud vázán tím, že žalobkyně použila část splátek na úhradu souhrnných poplatků, neboť toto ujednání považuje soud za neplatná, a tudíž tento nárok žalobkyni ani nevznikl, a proto na jeho úhradu nemohla použít žalovanou zaplacené částky. První výzva k plnění, která byla proka