40 C 224/2021-21 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30. 7. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 105 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 677,36 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 9 736,90 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 943,94 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a úrokem ve výši 20,5 % ročně z částky 12 943,94 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela s žalovaným dne 13. 3. 2016 Smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla žalovanému v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce obsažené na zadní straně smlouvy. Poskytovatel zápůjčky před jejím poskytnutím posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit poplatek ve výši 11 705 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 843 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,5 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2 877 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 985 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 429 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne 7. 5. 2017. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku uhradil dne 9. 7. 2016. Ke dni 4. 11. 2016 provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila 12 943,94 Kč a dlužný poplatek 10 161,06 Kč. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Do postoupení pohledávky žalovaný uhradil částku v celkové výši 2 600 Kč. Ke dni postoupení činila pohledávka bez příslušenství 23 105 Kč. Příslušenstvím pohledávky je smluvní úrok ve výši 20,5 % ročně a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny pohledávky. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala. Před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně žalovanému zaslána předžalobní výzva. Žalovaný dlužnou částku doposud neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K ústnímu jednání dne 22. 10. 2021 se nedostavil žalovaný, který požádal, aby soud jednal v jeho nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o.s.ř.“), v nepřítomnosti žalovaného. 4. U jednání soud provedl důkazy listinami založenými žalobkyní do spisu. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Žalovaný požádal společnost [právnická osoba] dne 11. 3. 2016 o poskytnutí zápůjčky ve výši 14 000 Kč. V žádosti uvedl, že je zaměstnán na plný pracovní úvazek s čistým příjmem 15 000 Kč, státní podporou/přídavky žadatele ve výši 2 200 Kč a výdaji na nájem/inkaso ve výši 2 000 Kč, telefon ve výši 400 Kč a výdaji na domácnost ve výši 3 000 Kč, což mělo být ověřeno z pracovní dohody, výplatními páskami, výměrou podpory (prac. úřad) a nájemní smlouvy (zjištěno ze Zákaznické karty). Dne 11. 3. 2016 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] Smlouvu o zápůjčce. Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem a příjmením, rodným číslem a adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti a zavázal se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 11 705 Kč, tj. celkem 25 705 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 429 Kč a poslední splátku ve výši 394 Kč, přičemž první splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka po předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období (zjištěno ze Smlouvy o zápůjčce). Žalovaný uhradil žalobkyni částku v celkové výši 2 600 Kč (zjištěno z Tabulky umoření). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 včetně příslušné strany 89 Seznamu postoupených pohledávek). Dne 25. 1. 2021 odeslala žalobkyně žalovanému na adresu výběru uvedenou ve smlouvě o zápůjčce oznámení společnosti [právnická osoba] o postoupení pohledávky. Současně byl žalovaný vyzván, aby dlužnou částku 23 105 Kč uhradil do deseti dnů od doručení tohoto dopisu. Dopis byl žalovanému doručován dne 27. 1. 2021 (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek ve spojení s Podacím lístkem ze dne 25. 1. 2021 a Sledováním zásilky). Dne 13. 3. 2020 odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému na adresu výběru uvedenou ve smlouvě o zápůjčce předžalobní výzvu (zjištěno z Výzvy k plnění ve spojení s Podacím lístkem ze dne 28. 6. 2021 a Sledováním zásilky). Žalobkyně je obchodní společností zapsanou v Obchodním rejstříku vedeném [název soudu], oddíl C, vložka [číslo] s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (zjištěno z Výpisu z OR žalobkyně). 5. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby. 6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč, které si žalovaný převzal. 7. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění novely zákonem č. 43/2013 Sb. účinné od 25. 2. 2013 (dále jen ZosÚ), je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 8. Podle § 1 citovaného zákona se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem. 9. Podle § 22 odst. 5 ZosÚ není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil. 10. V posuzované věci z provedených důkazů nevyplynulo, že by věřitel před poskytnutím úvěru prověřoval úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, když tato zkoumání omezil pouze na prohlášení zákazníka v Zákaznické kartě a Smlouvě o zápůjčce. 11. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Z toho vyplývá, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. 12. V posuzované věci z provedených důkazů nevyplynulo, že by věřitel před poskytnutím úvěru prověřoval úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, když tato zkoumání omezila pouze na prohlášení zákazníka v zákaznické kartě. Pokud bylo v zákaznické kartě uvedeno, že byly ověřeny příjmy žalovaného a byla předložena nájemní smlouva, tak tyto skutečnosti již prokázány nebyly. 13. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru, v níž byl sjednán spotřebitelský úvěr, nebyla platně uzavřena. 14. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 14 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 o.z. a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o.z. je povinen toto obohacení vrátit. Žalovaný tak neučinil, a to ani po doručení kvalifikované výzvy v podobě žaloby. 15. V tomto případě bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta předchůdcem žalobkyně částka 14 000 Kč. Žalovaný fakticky zaplatil 2 600 Kč. Žalobkyni proto z titulu bezdůvodného obohacení náleží částka 11 400 Kč. V tomto ohledu nebyl soud vázán tím, že žalobkyně použila část provedených splátek na úhradu souhrnného poplatku, neboť toto ujednání považuje soud za neplatné, a tudíž tento nárok žalobkyni ani nevznikl, a pro