40 C 233/2020-16 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 000 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] Smlouvu o zápůjčce, na základě které téhož dne poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 5 000 Kč převodem na jeho účet. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku spolu s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do [datum]. Žalovaný do tohoto data však zápůjčku nesplatil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit na jistině zápůjčky částka 5 000 Kč Vedle zaplacení dlužné částky žalobkyně požaduje i zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po sjednané splatnosti. Žalovanému byla zaslána před podáním žaloby výzva k plnění. 2. Žalovaný ve vyjádření uvedl, že od [právnická osoba] měl celkem tři půjčky. Připustil, že poslední půjčku nehradil řádně, ale nakonec ji celou uhradil. Opakovaně mu volaly různé osoby, se kterými se chtěl dohodnout na splátkách. Žalovanému operátoři telefonicky potvrdili, že půjčku od [právnická osoba] už má uhrazenou, ale ještě mu chybí doplatit další dvě půjčky. 3. K ústnímu jednání konanému dne [datum] se nedostavila žalobkyně, která svou neúčast u jednání omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), v nepřítomnosti žalobkyně a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud provedl důkazy listinami založenými žalobkyní do spisu, a to: internetovým formulářem –„ Loan application info“, Obchodní podmínkami, Standardními evropskými informacemi o spotřebitelském úvěru, Rozhodčí smlouvou, výpisem z účtu věřitele, Fakturou [číslo] Smlouvou o postoupení pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky, Podacím archem ze dne [datum], Předžalobní výzvou a Podacím archem ze dne [datum]. 5. Důkaz listinami, které krátkou cestou předložil soudu žalovaný, soud neprováděl, neboť předložené listiny se nevztahovaly k projednávané věci. 6. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka za žalovaným nebyla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně není aktivně legitimována k podání žaloby. V posuzované věci žalobkyně předložila k důkazu Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum], kterou uzavřela [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] s žalobkyní. Předmětem této smlouvy bylo postoupení pohledávek uvedených v příloze 1. Předložená smlouva však žádnou přílohu neobsahovala. Postoupení pohledávky nebylo možno dovodit ani z předloženého Oznámení o postoupení pohledávky, protože toto oznámení vyhotovila [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], tj. subjekt naprosto odlišný od tvrzeného původního věřitele [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] se sídlem na [adresa], [adresa] [adresa] [adresa], [adresa] [adresa], [adresa] [adresa] [adresa], [adresa] [adresa] [adresa]. 7. Soud rovněž nevzal z předložených důkazů za prokázáno, že by mezi právním předchůdcem žalobkyně jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu nepodepsanou listinu nadepsanou jako„ Loan application info“ a Obchodní podmínky, nicméně z těchto listin se uzavření smlouvy s žalovaným nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by text těchto listin odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena elektronicky prostřednictvím internetových stránek věřitele, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku. 8. Podle zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU č. 910/ 2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, nelze za něj považovat SMS zprávu, jak tvrdí žalobkyně, když sama toto tvrzení nijak neprokazuje. 9. Soud tedy opakovaně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Nedodržení písemné formy podle ust. § 104 zákona o spotřebitelském úvěru sice nemá za následek neplatnost smlouvy o úvěru, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy žalovaným nepodává a v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalovaného. 10. Rovněž tak žalobkyně v řízení neprokázala, že by poskytla žalovanému tvrzené peněžní prostředky. Smlouva o zápůjčce je reálnou smlouvou, k jejímuž uzavření nestačí pouze dohoda stran, ale musí dojít k faktickému přenechání předmětu zápůjčky vydlužiteli, tj. poskytnuté peněžní prostředky musí být ve vlastnictví vydlužitele (srov. Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 –3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 659). V posuzované věci se žalobkyně zavázala převést peněžní prostředky na účet žalovaného. Z provedeného důkazu - výpis z účtu věřitele - bylo pouze prokázáno odeslání finančních prostředků z účtu [právnická osoba], tj. osoby odlišné od tvrzeného původního věřitele, na účet [bankovní účet]. Žádným z provedených důkazů pak už nebylo prokázáno nabytí peněžních prostředků žalovaným. Žalovaný sice uváděl, že finanční prostředky od [právnická osoba] čerpal, ale hovořil pouze obecně o [právnická osoba], když z jeho vyjádření nebylo možno dovodit, zda se jedná o [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba], tj. o žalobou tvrzeného původního věřitele, či o [právnická osoba], tj. společnost, která odeslala finanční prostředky, tj. od naprosto odlišný subjekt od tvrzeného původního věřitele. 11. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění žalobních tvrzení a předložení důkazů, ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o.s.ř. 12. S ohledem na vše výše uvedeno soud proto žalobu v celém rozsahu zamítnul. 13. Pro úplnost soud dodává, že pokud žalobkyně navrhovala v podání ze dne [datum] vydání rozsudku pro zmeškání, nebo rozsudku pro uznání, soud jejímu návrhu nevyhověl, protože nebyly splněny zákonem stanovené podmínky pro vydání těchto rozhodnutí. 14. Podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje rozsudek pouze zkrácené odůvodnění. 15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšný žalovaný žádné náklady nepožadoval.