54 C 52/2020-104 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se svým návrhem doručeným soudu dne [datum] domáhal po žalované zaplacení shora uvedené částky a svůj návrh odůvodňoval takto: 2. Statutární město Ostrava je výlučným vlastníkem budovy [adresa], bytového domu na adrese [adresa žalované], když správa tohoto pozemku je svěřena Městskému obvodu [část obce]. V tomto domě se nachází byt [číslo] o velikosti 1+1 s příslušenstvím. Na základě smlouvy o nájmu ze dne [datum rozhodnutí] č. [spisová značka] uzavřené mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem, žalovaná byt využívala od [datum], když nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Protože žalovaná neplnila svou povinnost platit nájemné řádně a včas, byla jí zaslána výpověď z nájmu bytu dne [datum] dle ust. § 2288 občanského zákoníku. Dne [datum] byly převzaty klíče od bytu, tedy žalovaná byt odevzdala. Nájemné bylo sjednáno od [datum] ve výši 1 795 Kč měsíčně, zálohy na služby spojené s užíváním předmětného bytu činily měsíčně částku 664 Kč. Splatnost nájemného a záloh na služby spojené s užíváním bytu byla sjednána vždy k poslednímu dni příslušného měsíce. Žalovaná však byt užívala i po skončení nájmu bez nájemní smlouvy, a to ode dne [datum] a žalobce má proto právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného a na úhradu nákladů za skutečně spotřebované služby spojené s užíváním bytu za rok 2017 dle vyúčtování až do dne, kdy byt žalobci odevzdala, tj. do [datum] včetně. Od [datum] bylo nájemné sjednáno ve výši 1 795 Kč měsíčně a zálohy za služby spojené s užíváním bytu činily od [datum] částku 154 Kč měsíčně. Žalovaná byt odevzdala dne [datum] formou doručení dopisu s klíči. Žalovaná za užívání bytu po skončení nájmu ničeho neplatila a nezaplatila ani vyúčtování za spotřebované služby za rok 2017 Celkem tedy dluží za měsíce srpen 2016 až září 2018 částku 46 670 Kč (26 x 1 795 Kč), za 1. – [datum] částku 116 Kč a za vyúčtování za rok 2017 částku 453 Kč, celkem tedy dluží částku 47 239 Kč. Nedoplatek ve výši 453 Kč je účtován za spotřebované služby od [datum] do [datum]. Z této dlužné částky se žalobce pak domáhal zákonné výše úroku z prodlení od [datum] do zaplacení, neboť dne [datum] žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dluhu ve výši 47 239 Kč, nejpozději do [datum] s upozorněním na možnost podání žaloby, žalovaná si předžalobní výzvu nevyzvedla. Ve věci dlužného nájemného a služeb spojených s užíváním bytu za období trvání nájmu od června 2015 do července 2016 a dluhu z vyúčtování služeb za rok 2014 proběhlo u [název soudu] řízení pod sp. zn. [spisová značka], žalovaná byla zavázána zaplatit dlužnou částku, což bylo potvrzeno rozhodnutím [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka]. 3. Na žádost žalované soud usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], žalobkyni ustanovil pro zastupování v tomto řízení právního zástupce Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta. 4. Žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce nárok žalobce neuznala s odůvodněním, že nesouhlasí s výší požadovaného bezdůvodného obohacení za užívání bytu bez právního důvodu, které neodpovídá skutečnosti, jelikož byt v době, kdy ho měla nebo mohla užívat, neměl parametry bytu první kategorie, jak to tvrdil pronajímatel. Ohledně této skutečnosti proběhlo již dokazování, když dle sdělení své klientky existoval posudek spočívající v ohledání bytu v době, kdy byt ještě užívala a stav se do dnešního dne nezměnil. Proto žalovaná neakceptuje požadavek žalobce na úhradu bezdůvodného obohacení za dobu do vrácení bytu ve výši rovnající se účtovanému nájemnému. Navrhoval, aby soud formou znaleckého posudku obecné nájemné určil. Zároveň ve svém vyjádření však zástupce žalované uvedl, že nemá k dispozici dokumenty, které by prokazovaly její tvrzení shora uvedené. 5. U jednání nařízeného na den [datum] zástupce žalované na svém procesním stanovisku setrval a navrhoval zamítnutí návrhu v plném rozsahu s odůvodněním shora. 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná. 7. Z hlediska skutkového stavu a z nesporných tvrzení účastníků lze mít za prokázané, že Statutární město Ostrava je výlučným vlastníkem budovy [adresa], bytového domu na adrese [adresa žalované], jehož správa je svěřena Městskému obvodu [část obce], tedy žalobci. Mezi účastníky není sporné a je doloženo písemnou nájemní smlouvou ze dne [datum], že žalovaná v předmětném domě užívala na základě této smlouvy o nájmu byt [číslo] o velikosti 1+1 s příslušenstvím od [datum], když nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Dále mezi účastníky není sporné a je doloženo v řízení, vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], že žalobce dal žalované dopisem ze dne [datum] výpověď z nájmu předmětného bytu dle ust. § 2288 odst. 1, písm. a) občanského zákoníku v platném znění, tj. z důvodu hrubého porušení povinnosti nájemce vyplývající z nájmu, přičemž porušení těchto povinností spatřoval pronajímatel ve skutečnosti, že žalovaná neplatila řádně nájemné od srpna 2015 až do března 2016 a nezaplatila vyúčtování služeb za služby spojené s užíváním bytu za rok 2014. Její žaloba na určení neplatnosti výpovědi z nájmu byla dne [datum] v řízení vedeném pod sp. zn. [číslo jednací] zamítnuta, rozsudek byl potvrzen rozhodnutím [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná nijak nezpochybňovala tvrzení žalobce, že byt i po skončení nájmu, tedy od [datum] do [datum], užívala i bez právního důvodu, tedy bez nájemní smlouvy, když byt odevzdala formou doručení dopisu s klíči dne [datum] žalobci. Za užívání bytu v tomto období žalovaná nezaplatila ničeho. Z připojeného spisu zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že žalobce se domáhal po žalované žalobou doručenou soudu dne [datum] zaplacení částky 19 129 Kč, když tuto částku mělo představovat dlužné nájemné ve výši 1 795 Kč měsíčně za období od září 2015 do konce července roku 2016, výše nájemného byla po celou dobu trvání nájmu stanovena v této výši, zálohy na služby byly s účinností od října 2007 stanoveny dle evidenčního listu ve výši 664 Kč měsíčně a od [datum] ve výši 449 Kč měsíčně, s účinností od března 2013 ve výši 301 Kč měsíčně a s účinností od [datum] ve výši 154 Kč měsíčně. Předmětem žaloby bylo tedy dlužné nájemné za měsíce srpen 2015 do července 2017. Z obsahu spisu a zejména z citovaného rozsudku je pak zjištěno, že žalovaná proti této žalobě pouze namítala, že takto vypočtené nájemné řádně platila formou SIPO, nikde nenamítala, že by měla platit nájemné nižší, že by žádala o slevu nájemného nebo že by v řízení kdekoliv namítala, že byt byl neobyvatelný nebo byt byl zdravotně závadný. Tuto námitku neuplatňovala. Žalovaná v předchozích řízeních ani v tomto řízení nezpochybňovala výši naposledy sjednaného nájemného, které bylo ujednáno v nájemní smlouvě ze dne [datum] ve výši 1 795 Kč měsíčně a od té doby se ani výše nájemného nezměnila, žalobce požaduje tuto částku za užívání bytu i v tomto řízení. Jedná se tedy o výši naposledy sjednaného čistého nájemného, což je doloženo shora citovanou smlouvou o nájmu bytu ze dne [datum]. Vyúčtování služeb za období od [datum] do [datum] bylo provedeno řádně, když nedoplatek činil částku 453 Kč a z doručenky je patrno, že bylo žalované doručeno dne [datum], což stvrdila vlastnoručním podpisem. Vyúčtování spotřebovaných služeb za období od [datum] do [datum] bylo rovněž provedeno v souladu se zákonem, když nedoplatek činí částku 116 Kč a bylo žalované doručováno poštou, když zásilka byla uložena dne [datum] na poště a žalovaná si ji nevyzvedla., zásilka se však dostala do sféry její dispozice. 8. Podle ust. § 2295 občanského zákoníku v platném znění (dále jen„ o.z“), pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 9. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 10. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Z hlediska právního posouzení soud učinil závěr, že se žalobce, vyjma částek za spotřebované služby, spojené s užíváním bytu, nedomáhá vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 o.z. v platném znění, k čemuž žalovaná namítala, že výše bezdůvodného obohacení neodpovídá faktickému stavu bytu, neboť ust. § 2295 o.z. je ustanovením speciálním, oproti obecnému pojetí bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § [číslo] o.z, proto na případ žalované toto obecné ustanovení nedopadá a nelze je použít. Není tedy právně významné zkoumat, v jakém stavu se byt ke dni odevzdání nacházel a zjišťovat výši bezdůvodného obohacení ve vztahu ke stavu bytu, neboť již z předchozích řízení je patrno, že žalovaná závadnost bytu nijak nenapadala, o čemž svědčí rozsudek o je