55 C 166/2021-23 — Okresní soud v Ostravě

<i>V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen o. s. ř.) písemné vyhotovení rozsudku obsahuje zkrácenou verzi odůvodnění.</i> 1. Předmětem tohoto řízení je žalobou uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení částky 4 267 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o poskytování služeb plyn [číslo] Smlouvy o poskytování služeb elektřina [číslo] žalovanou částku představuje dluh: z faktury [číslo] ve výši 1 046 Kč, faktury [číslo] ve výši 2 421 Kč a poplatky za upomínání ve výši 800 Kč (8 x 100 Kč). 2. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, v souladu s ust. § 115a o. s. ř. 3. Soud v řízení učinil skutkový závěr, že mezi účastníky řízení byla dne 3. 7. 2019 uzavřena Smlouva o poskytování služeb plyn o dodávce plynu do odběrného místa žalované na adrese [adresa žalované], jejíž nedílnou součástí jsou mimo jiné Všeobecné podmínky poskytování služeb (VPPS), Produktové podmínky a Ceník. Žalovaná se zavázala žalobkyni platit měsíční zálohy ve výši 2 000 Kč, přičemž podle článku IV. 4,5 VPPS po skončení fakturačního období se provádí vyúčtování daňovým dokladem (fakturou), který se zasílá zákazníkovi na korespondenční adresu a nedoplatek je splatný do 14-ti dnů ode dne vystavení faktury, není-li pro konkrétní případ stanovena jiná lhůta splatnosti. Fakturou č. (VS) [číslo] vystavenou dne 27. 11. 2019 na částku 1 046 Kč s termínem splatnosti dne 11. 12. 2019 žalobkyně žalované vyúčtovala nedoplatek za dodaný plyn v období od 13. 7. 2019 do 21. 11. 2019. Fakturou [variabilní symbol] žalobkyně žalované vyúčtovala poplatek za upomínku ze dne 30. 10. 2019 ve výši 100 Kč, fakturou [variabilní symbol] za upomínku ze dne 31. 10. 2019 ve výši 100 Kč, fakturou [variabilní symbol] za upomínku ze dne 28. 11. 2019 ve výši 100 Kč, fakturou [variabilní symbol] za upomínku ze dne 2. 1. 2020 ve výši 100 Kč, fakturou [variabilní symbol] za upomínku ze dne 8. 1. 2020 ve výši 100 Kč, fakturou [variabilní symbol] za upomínku ze dne 26. 2. 2020 ve výši 100 Kč, fakturou [variabilní symbol] za upomínku ze dne 27. 9. 2019 ve výši 100 Kč a fakturou [variabilní symbol] za upomínku ze dne 30. 9. 2019 ve výši 100 Kč. Účastníci řízení uzavřeli dne 3. 7. 2019 také Smlouvu o poskytování služeb elektřina o dodávce elektřiny do odběrného místa žalované na adrese [adresa žalované], jejíž nedílnou součástí jsou mimo jiné Všeobecné podmínky poskytování služeb (VPPS), Produktové podmínky a Ceník. Žalovaná se zavázala žalobkyni platit měsíční zálohy ve výši 1 000 Kč, přičemž podle článku IV. 4,5 VPPS po skončení fakturačního období se provádí vyúčtování daňovým dokladem (fakturou), který se zasílá zákazníkovi na korespondenční adresu a nedoplatek je splatný do 14-ti dnů ode dne vystavení faktury, není-li pro konkrétní případ stanovena jiná lhůta splatnosti. Fakturou č. (VS) [číslo] vystavenou dne 22. 3. 2019 na částku 2 421 Kč s termínem splatnosti dne 5. 4. 2020 žalobkyně žalované vyúčtovala nedoplatek za dodanou elektřinu v období od 3. 8. 2019 do 16. 3. 2020. K zaplacení žalované částky byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne 22. 7. 2020, odeslanou žalované tzv. doporučeně. 4. Po právním hodnocení uvedeného skutkového stavu, na který bylo aplikováno především ustanovení § 50 a § 72 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) ve znění pozdějších právních předpisů soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaná platně uzavřeli smlouvy, jejímž předmětem byla dodávka elektřiny a plynu žalobkyní žalované do dohodnutého odběrného místa, za což se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni stanovenou cenu, vyúčtovanou vždy pro určité fakturační období. K peněžitému plnění, tedy k zaplacení vyúčtovaných nedoplatků za plyn a elektřinu byla žalovaná žalobkyní řádně vyzvána prostřednictvím výše uvedených faktur. Žalobkyně také žalovanou opakovaně žalovanou upomínala k zaplacení dohodnutých plateb (záloh, popř. faktury za dodávku plynu). Žalovaná byla v řízení zcela procesně nečinná, rozhodná skutková tvrzení žalobkyně nijak nezpochybnila (natož vyvrátila); žalovaná především netvrdila ani neprokázala, že by žalovanou částku žalobkyni zaplatila, proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovanou zavázal k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 4 267 Kč spolu s úrokem z prodlení, který žalobkyni náleží dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů, a to ve výši dle Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k počátku prodlení žalované (úrok z prodlení žalobkyně požadovala pouze u neuhrazené faktury za plyn/elektřinu). 5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř., dle kterých soud žalovanou zavázal k povinnosti zaplatit procesně úspěšné žalobkyni náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč; z této částky představuje 400 Kč zaplacený soudní poplatek, 600 Kč odměna advokáta dle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c), § 11 vyhlášky MS č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí věci vč. přípravy zastoupení, sepis žaloby), 300 Kč (3 x 100 Kč) činí náhrada hotových výdajů (režijní paušál) ke 3 uvedeným úkonům právní služby dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 189 Kč činí DPH ve výši 21 %, neboť zástupce žalobkyně osvědčil, že je k této dani registrován a nárok na její zaplacení vyplývá z ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady řízení soud zavázal žalovanou zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. 6. Lhůta k plnění byla určena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. v základní délce tří dnů, když pro stanovení delší lhůty, popř. plnění ve splátkách, soud neshledal žádné podmínky. 7. Pro úplnost soud dodává, že se neztotožnil s názorem žalobkyně, že jí náleží vyšší náhrada nákladů řízení za právní zastoupení, neboť v daném případě je předmětem řízení peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem na ustáleném vzoru (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který je v podstatě typovým vzorem, ve kterém se mění pouze identifikační údaje žalované strany, datum uzavření a druh příslušné smlouvy, a dále údaje týkající se výše dlužné částky a její splatnosti), opakované podávání skutkově i právně obdobných návrhů vyplývá z informačního systému soudu, proto stanovení náhrady nákladů řízení za právní zastoupení žalobkyně dle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je dle názoru soudu zcela adekvátní a namístě.